Islám velmi rychle dobývá Evropu, která čeká na Godota

 

Spojené státy a Izrael byly nyní zrazeni ve svém společném úsilí zastavit a vojensky odstrašit neúnavné nepřátele Západu, udržet volný obchod a demokracii. Kým? Nikým jiným než svými „spojenci“: Belgií, Francií, Španělskem, Itálií, Nizozemskem, Německem a Spojeným královstvím.

 

Babylóňané je vyhnali v roce 597 př. n. l., Římané v roce 136 n. l., Angličané v roce 1290, Francouzi v roce 1306 a Španělé v roce 1492. Po zvěrstvech spáchaných při holokaustu ve 40. letech 20. století, kdy Německo poslalo Židy do koncentračních táborů, kde byli mučeni a vražděni, se zdálo, že nenávist vůči Židům utichla.

 

Díky široké alianci neomarxistů, klimatických aktivistů a islamistických propagandistů se nenávist vůči Židům na Západě opět bezostyšně „normalizovala“ a stala se mainstreamovou – v některých kruzích dokonce populární.

 

Na to okamžitě navázaly obnovené požadavky na zřízení válkychtivého palestinského státu sousedícího s Izraelem, a to navzdory tomu, že samotní Palestinci šestkrát odmítli nabídku ustavení palestinského státu a „dvoustátního řešení“ a dál trvali na variantě palestinského státu rozkládajícího se „od řeky Jordánu ke Středozemnímu moři“ – tedy na území celého Izraele.

 

Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee k tomu řekl:

 

Nežádal Evropu o vojáky ani o zbraně. Pouze některé evropské země požádal, aby americká letadla mohla používat jejich vzdušný prostor a aby mohla využívat jejich vojenské základny. Na provoz těchto vojenských základen USA přitom finančně přispívají za účelem ochrany – koho? No přece Evropy – a na provozu některých z nich se dokonce podílejí – například základnu na ostrově Diego Garcia společně provozují s Velkou Británií. Jeho žádost evropské země odmítly. Evropské země a Kanada se na vojenské kampani proti Íránu již dříve odmítly podílet, přestože by byla také v jejich vlastním zájmu.

 

 

Evropské země zaujaly morálně nadřazenou pozici a odvolávaly se na „mezinárodní právo“ a lidská práva. A také vyjádřily svůj záměr nezaplést se, aktivně ani pasivně, do údajně ilegální operace Ameriky a Izraele, a to navzdory tomu, že se USA v jejich zájmu „zapletly“ do války na Ukrajině. Trump poté vyjádřil svou nespokojenost rozhodnutím o stažení 5 000 amerických vojáků z Německa a zvažuje stažení dalších vojáků z Itálie a Španělska.

 

Íránský režim a jeho džihádistické proxy zástupce ovšem koncepty západních „nevěřících“ – jako jsou spravedlivé války, mezinárodní právo, lidská práva a ženevské úmluvy – moc nezajímají, řídí se hlavně středověkým právem šaría.

 

Evropské země místo rozvíjení vlastní vojenské připravenosti celá léta redukovaly své armády, financují miliony imigrantů otevřeně nenávidějících země, které je přijaly, a ničí své ekonomiky prosazováním nefunkční „zelené energetiky“. Bez zátěže budování funkčních armád jejich ekonomiky zpočátku enormně prosperovaly – na úkor Ameriky. Teď, když se Rusko snaží obsadit Ukrajinu, se ukázalo, že evropské země jsou jen „papíroví tygři“.

 

USA a Evropa jsou dvě největší světové ekonomiky. Evropské země si mohou dovolit značné vojenské výdaje, a Donald Trump je o to také žádá. Přiznejme si ale, že po dvou světových válkách se nezdá, že by v Evropě – čti v Německu – panovala velká chuť to zkusit znovu.

 

Kromě toho je NATO, pravděpodobně záměrně, koncipováno jako obranná aliance, nikoliv útočná. Neochota členských zemí NATO účastnit se kampaně proti Íránu pod hlavičkou NATO je proto do jisté míry pochopitelná. I tak se však mohly na této kampani podílet individuálně, mimo rámec NATO – tak, jako to dělají USA, zejména pokud jde o poskytnutí vojenských základen a povolení přeletu amerických letadel nad svým územím.

 

 

Za těchto okolností by vzhledem k rychlému posilování islámu v Evropě bylo moudré, kdyby britský premiér Keir Starmer a jeho stejně neblaze proslulý protějšek francouzský prezident Emmanuel Macron, přikázali přemístit britské a francouzské jaderné zbraně do USA.

 

 

Zbabělí západoevropští vůdci zaprodávající se stále více nepřátelským extremistickým muslimským voličům, na nichž jsou politicky stále závislejší – by se měly propadnout hanbou. Jsou také velkým zklamáním pro ty, kteří věří v zachování nejlepší civilizace v historii – civilizace svobody, demokracie a lidských práv, vybudované na židovsko-křesťanských hodnotách.

 

Tito vůdci odmítají bránit tradiční způsob života svých národů. Kráčejíce ve šlépějích britského premiéra Nevilla Chamberlaina, který si v roce 1938 namlouval, že s Hitlerem uzavřel mírovou dohodu, tito politici zvolili ještě nebezpečnější cestu – appeasement. 

 

Prozrazuje to jejich rychle se měnící demografie, jejich neschopnost adekvátně chránit své malé židovské komunity před nenávistnými útoky, postupná eroze základních individuálních svobod i jejich odklon od USA.

 

Bezradnost těchto slabých vůdců, kteří se obracejí zády k úsilí USA a Izraele o záchranu Západu, je očividná. Konečným záměrem islamizace je rozložit západní civilizaci a nastolit celosvětový islámský chalífát pod vládou šaríe – v Turecku, bývalé velké křesťanské Byzantské říši, a stejně tak i ve velkých částech severní Afriky a střední a jižní Asie se to již podařilo.

 

Příkladů je spousta: neschopnost adekvátně řešit dlouhodobé masové sexuální zneužívání statisíců anglických dívek (viz Britské znásilňovací gangy: 1, 2 a 3) a rostoucí počet zatčených britských občanů, kteří si – ať už online, nebo osobně – dovolily kritizovat tamější ohromující kulturní erozi.

 

Z demografického hlediska je Británie zemí, kde je již 16 let po sobě nejoblíbenějším chlapeckým jménem pro novorozené chlapce jméno Mohamed (uvažuje se součet všech variant tohoto jména). Británie je zemí, kde největší problém v oblasti kriminality představují islamističtí extremisté, zemí s narušenou sociální soudržností a zemí, v níž bude „starý svět“ brzy nahrazen kulturou, která není jen prostá židovsko-křesťanských hodnot, ale která je vůči nim přímo nepřátelská.

 

 

***

Naposledy u nás bojoval Jan Žižka. Nehodnotím za co, ale schopnost bojovat za něco. Poté už jsme jenom přežívali za každou cenu, čekali na Godota a Blanické rytíře. Většině je jedno kdo vládne, hlavně pohoda, klid, chata, zahrádka, hospoda, pivo, knedlík... O hodnotách umíme jen "kecat". Zničili jsme si sami potřebnou elitu. Další následek nemoci a mravního úpadku z přílišného blahobytu a tisíců zbytečných zákonů, které určují, jak máme žít a myslet...

Navštěvovat se, vzájemně se obohacovat ano, ale žít společně na jednom místě je možné pouze ve společné kultuře, víře, rase, či klimatu. Kolik „bílých“ politiků a občanských aktivistů za práva menšin bydlí společně s cikány, černochy, asiaty a kolik z nich s bělochy ve vzájemné lásce a porozumění? Kolik eskymáků žije v Africe? Kolik černochů v Antarktidě? Přírodní zákony a lidskou přirozenost nelze trvale změnit a porazit. Není to o rasismu, ale o normálním, zdravém, lidském myšlení, přirozeném chování a rozumu.

Na řadě je občanská společnost, aby přinutila k zodpovědnému chování a jednání stávající politiky. Pokud to nepůjde, musí je nahradit těmi nejschopnějšími ze svých řad. Času už moc nezbývá!