DEMOKRACIE: degenerace politeia: plebs, vykonává nejvyšší moc pro svůj vlastní soukromý prospěch. "Soudci v talárech z minula, komunisti v parlamentu. A my? Říkám nešlo o samet ani o převrat. Pouze o přemet." Karel Mrzílek (24.2.2018)
"Orgie pokrytectví“ v naší zemi pokračují. S dědictvím totality jsme se nevypořádali. Její pohrobci pokračují ve zločinech. Také žijí bezpracně, v nezřízeném blahobytu, z práce druhých. Minulost neodpouští. V budoucnu nás vždy, nekompromisně dožene.
Vlastenčení nám šlo vždy. Sám konat, bojovat, riskovat a nezištně pracovat pro rodnou zemi, je to poslední, co většinu napadne. Slova písničky Karla Hašlera: "My nejsme národ fašistů, my jsem národ statistů", o podstatě české povahy, platí stále.
Antičtí filosofové, především Aristotelés, viděli hrozbu v tom, že vláda lidu může přivést obec do neštěstí. Protože lid je nestálý a snadno ovlivnitelný. Lid a obec může vést do záhuby vůdce, moderním jazykem populista.
Největší globální firma jsou vlády bez osobní odpovědnosti. Řídí svět a nikdo neřídí je. Netvoří hodnoty, ztěžují jejich tvorbu a táhnou nás do katastrofy. Vše je o kvalitě občanské společnosti.