NSZ JUDr. Lence Bradáčové 23.11.2025: Stížnost na postup státního zástupce OSZ Ostrava Mgr. Petra Valíčka a podnět k zahájení kárného řízení

Sodales Solonis z.s.

Ulice bratří Nejedlých 335 

267 53 Žebrák

 

IDDS: u2zs3bk 

Nejvyšší státní zastupitelství ČR

Nejvyšší státní zástupkyně

Jezuitská 585/4                                                                                                                                                              660 55 Brno            

IDDS: 5smaetu                                                                                                
 
V Žebráku dne 23. 11. 2025  

Věc: 

Stížnost na postup státního zástupce OSZ Ostrava Mgr. Petra Valíčka a podnět k zahájení kárného řízení.

Trestní věc vedená proti Ing. Janu Karasovi PČR č. j. KRPT-124372/TČ-2020-070778 OS Ostrava č. j. 71 T 77/2022

Tímto podle § 12c odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, podávám stížnost na postup státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Ostravě Mgr. Petra Valíčka a současně podnět k zahájení kárného řízení pro závažná pochybení při výkonu dozoru ve výše uvedené trestní věci vedené proti Ing. Janu Karasovi.

Tuto stížnost podávám jako zástupce veřejnosti a nezávislého média, které dlouhodobě monitoruje výkon veřejné moci, činnost orgánů činných v trestním řízení a soudní řízení z hlediska zákonnosti, nestrannosti a profesionality. K předmětné věci se vyjadřuji jako pozorovatel z řad veřejnosti, nikoliv jako účastník řízení.

Na základě osobní účasti na veřejném soudním jednání, studia spisu, audiovizuálních záznamů a rozhodnutí soudů mám za to, že státní zástupce Mgr. Petr Valíček:

Odvolací soud následně judikoval, že dokazování i právní hodnocení trpělo vadami, což potvrzuje oprávněnost mých námitek.

Státní zástupce přijal neověřené tvrzení poškozeného Patrika Bogdalíka o výši škody (320 817 Kč) bez provedení jediného odborného úkonu a bez přibrání znalce dle § 105 tr. řádu. U trestného činu zpronevěry je přitom výše škody obligatorním znakem skutkové podstaty.

Státní zástupce nezkoumal smluvní dokumenty, neověřil skutečné smluvní strany ani to, že jakákoliv změna nájemce lešení vyžaduje písemnou formu, a tedy nemohlo dojít k platnému „ústnímu převodu“ na Ing. Karase. Bez svěřené věci nemohla být naplněna skutková podstata § 206 TZ – to je právně základní otázka, kterou měl státní zástupce prověřit.

Jednalo se o civilněprávní spor o užívání najatého lešení. Státní zástupce nezkoumal civilní řešení a připustil trestní postih v situaci, kdy trestní právo nemělo být vůbec aplikováno.

Audiovizuální záznam dokládá neformální a přátelskou komunikaci se svědkem/poškozeným, jež není slučitelná s požadavkem na nestrannost státního zástupce. Tento postup narušuje důvěru v objektivitu řízení.

Dále považuji za nezbytné, aby Nejvyšší státní zastupitelství prověřilo možnou existenci osobních či jiných neformálních vztahů mezi státním zástupcem Mgr. Petrem Valíčkem a osobou označovanou v řízení jako poškozený – Patrikem Bogdalíkem. Ze záznamu úkonu konaného dne 15. 4. 2024 vyplývá neobvykle přátelská, neformální a uvolněná komunikace státního zástupce s touto osobou, která svou povahou a intenzitou překračuje rámec profesionálního jednání vyžadovaného v trestním řízení.

Patrik Bogdalík je přitom osobou opakovaně pravomocně trestanou za majetkovou trestnou činnost (zejména dle § 209 TZ), což objektivně vyžaduje zvýšenou míru obezřetnosti při hodnocení jeho tvrzení. Státní zástupce však tato tvrzení bez dalšího přejímal, neprovedl jejich ověření a nepřistupoval k nim s nezbytnou mírou kritické analýzy, jak to vyžaduje trestní řád i judikatura Nejvyššího soudu.

Za této situace vznikají důvodné pochybnosti, zda mohlo dojít k nežádoucímu ovlivnění rozhodovací činnosti státního zástupce, případně zda zde neexistoval osobní či jiný nevhodný vztah, který vedl k nadstandardně vstřícnému postupu vůči poškozenému. Tyto skutečnosti považuji za závažné a hodné důkladného prověření v rámci dohledu a případně i kárného řízení.

Popsané nedostatky vyvolávají zásadní pochybnosti o:

Z hlediska médií, veřejné kontroly a veřejného zájmu, se prokazatelně jedná o vysoce závažné selhání, jehož dopad přesahuje hranice jednoho případu.

Žádám, aby NSZ:

Popsané skutečnosti, podle mého názoru, svědčí o závažném porušení povinností státního zástupce a o narušení důvěry v nestrannost a profesionalitu orgánů státního zastupitelství. Žádám proto o jejich důsledné prošetření.
 

                                                                                                                S pozdravem

                                                                                                                   předseda

                                                                                                             Sodales Solonis z.s.

                                                                                                             místopředseda 

                                                                                                European Justice Organization

 
***
OS Ostrava 5. 11. 2024: ing. Jan Karas - spravedlnost ve stylu soudních procesů z 50tých let

P.S.

Lešení zakoupeno za cca 14 000 kč v dražbě, podvodníkem Patrikem Bogdalíkem 3x pravomocně odsouzeným za podvody. Pro soud zcela důvěryhodný poškozený. Nikdo nic neprověřoval, co řekl stačilo, neptal se státní zástupce, soudce, ani PČR (pomáhal mu plk. NCOZ Jaromír Šigut, také nechce nikdo řešit). Lešení bylo zapůjčeno ing. Janu Karasovi a požadováno zaplacení 320 000 kč, s úroky a penálem. Bylo vráceno. Bogdalík to popíral, přitom potvrdil, že jeho podpis na protokolu o vrácení lešení je jeho. Z kriminálníka tak udělal OS Ostrava naprosto důvěryhodnou osobu. KS Ostrava rozsudek JUDr. Jany Bochňákové potvrdil. Soudní řízení trvalo 5 let! 

 

Firma ing. Jana Karase byla zlikvidována. Přišel o rodný dům a cca 18 milionů Kč, nemluvě o poškození firemní a občanské pověsti, rozpadla se mu rodina. Kolik let budou trvat soudy o náhradu majetkové a nemajetkové újmy?!

 

1) Po překvalifikaci mělo být vráceno do přípravného řízeni

2) Společnost je jediným poškozeným a upřeli jí uplatňovat procesní práva

3) Nelze uzavřít pravomocně, když poškozený nebyl vůbec připuštěn do řízení v žádné fázi

4) KS měl zrušit a vrátit na začátek celé do přípravného řízení – na to je judikatura

5) Procesní vady, kdy poškozený nebyl vůbec přizván, nedají se utajit před prvním soudem, natož u odvolacího řízení

6) NS velmi nerad slyší na procesní pochybení, byť jsou evidentní 

 

Vím o případu, kdy v pravomocném rozsudku se zapomnělo na poškozeného účastníka řízení. Pachatel byl pravomocně odsouzen. Bude propuštěn, či už byl. Soudní proces začne od počátku. Budu o něm informovat. 
JŠ