Strach brzdí učení, děti se bojí chyby, nejsou kreativní, stávají se závislými na státu

Pracuji s dětmi už 50 let. S obsahem článku souhlasím. Opečováváme děti, nedáváme jim prostor k plnému osobnostnímu rozvoji, svobodnému myšlení. Nutíme je nepřirozeně existovat, místo jim umožnit žít, být tím čím jsou. Když je přestanou opečovávat rodiče, nastoupí stát a když stát nemá, přibývá práce psychologům a psychiatrům a nejenom s dětmi. Heslo NEOPEČOVÁVAT razil už Tomáš Baťa. Žádné dotace a psychology nepotřeboval, vystačil si se zdravým rozumem. Níže doplňuji dalšími názory.
*** 

Podle Národního ústavu duševního zdraví má jedno české dítě ze sedmi psychické problémy. „Sedí na ně termín sněhové vločky. Když zafouká vítr, tak se zlomí, když se rozsvítí sluníčko, tak roztají. Je to důsledek toho, jak se jim snažíme ve všem ulehčovat život,“ popisuje v Rozstřelu dlouholetý dětský a dorostový psychiatr Jaroslav Matýs. „Závažné sebepoškozování, psychóza, hrozba sebevraždy, to jsou akutní psychiatrické diagnózy. Ale ne to, že někdo krade, pere se, nechodí do školy a odmítá poslouchat, případně je agresivní, protože mu vzali mobil. Přesto se stává, že takové děti do nemocnic přiveze záchranka a my je musíme přijmout. V těchto případech nejde o nic jiného než selhání výchovy. A my pak nemáme místo pro reálné pacienty.“

*** 

Renomovaný psychiatr Cyril Höschl před lety šokoval tvrzením, že polovina české populace má podprůměrný intelekt a každý sedmý je alkoholik či duševně nemocný. Dnes se ukazuje, že jeho slova nebyla přehnaná, spíš varovná a až nepříjemně pravdivá.

Kolektivní sebeobraz českého národa je často postaven na pýše, humoru a údajné „selskosti“. Ale pod touto skořápkou bublá realita, o které se nahlas nemluví. Češi jsou národem s jednou z nejvyšších spotřeb alkoholu na světě. Každoročně se prochlastá přes 14 litrů čistého alkoholu na hlavu. Podle odborníků je kolem 1 milionu lidí v Česku ohroženo závislostí na alkoholu. Tleskáme tomu jako „národní tradici“ a poplácáváme se po zádech. Kdyby podobně pil jakýkoliv jiný národ, byl by označen za ztracený.

V mezinárodních srovnáních nevypadá Česko zle, ale za průměrnými čísly se skrývá hlubší problém: školství mechanické, odtržené od reality, kde se biflování zaměňuje za myšlení. Kritické uvažování se neučí, není žádoucí. Výsledek? Společnost neschopná analyzovat informace, snadno manipulovatelná, hladově konzumující zjednodušené narativy a dezinformace, jednoduše okradatelná i přes telefon či internet.

Höschl tvrdil, že velká část populace uvažuje v dichotomiích, dobro/zlo, my/oni, pravda/lež. Tento způsob myšlení je základem populismu a nenávistných kampaní. Ne náhodou je Česko úrodnou půdou pro konspirační teorie, antiintelektualismus a internetové lynče. Když se objeví komplikovaný problém, společnost volá: „někdo za to může!“ místo: „pojďme to pochopit.“

Je to nepopulární říct nahlas, ale čísla hovoří jasně. Pokud polovina národa vykazuje podprůměrné výsledky v základní gramotnosti, a zároveň roste počet lidí věřících nesmyslným hoaxům, nelze předstírat, že problém neexistuje. Stovky milionů korun ročně mizí z účtů důvěřivých Čechů, kteří naletí telefonním podvodníkům nebo falešným e-shopům často jen proto, že nerozumí základním bezpečnostním zásadám online prostředí. Nejde o výsměch, jde o varování. Společnost, která rezignuje na rozum, je zranitelná vůči manipulaci, strachu a chaosu.

Höschl nebyl neuctivý, byl upřímný. A právě tahle upřímnost dnes chybí. Místo urážení se nad nepříjemnými diagnózami bychom je měli přijmout a léčit. Česká společnost potřebuje víc sebeúcty ale hlavně víc sebereflexe. Alkohol, pasivita, konzum a odpor k názorové náročnosti nás pomalu ubíjejí.

Höschl jen držel zrcadlo. Otázka zní: máme odvahu se do něj opravdu podívat?
***
Na nebezpečí českého plebejství upozorňovali už K. H. Borovský, F. Palacký, TGM i A. Švehla. Je v každé zemi. Nemá-li země skutečnou elitu, zničí casem sebe sama a postupně zaniká v dějinách. Prof. Cyril Höschl patřil k nejvyšší elitě země a kdo ho znal? České plebejství a žvanění „všech o všem“ ho přehlušilo. Následky si poneseme dlouho a nemusíme se z nich vzpamatovat, pokud bude i nadále školství nefunkční, produkovat neelitu, která bude umět dokonale jen „STÁTE DEJ“. Vše souvisí se vším. Prof. Höschl založil i Národní ústav duševního zdraví. Po jeho odchodu NÚDZ také „onemocněl“, kdy mravně nemocná společnost a její praktiky dostihly i ústav. Čest odkazu a práci prof. Cyrila Höschla!
JŠ
***
European Justice Organization podává trestní oznámení na Jiříkovského pro podezření z legalizace výnosů a podvodu
European Justice Organization oznamuje doplnění podání trestního oznámení na Tomáše Jiříkovského u VSZ Olomouc, NCOZ a FAÚ.
***
Blažek otevřel temnou bránu podsvětí
Nejde o Bitcoin. Nejde ani o Jiřikovského. Jde o to, co děláme s institucemi, když jejich správci přestanou cítit rozdíl mezi „legální“ a „správné“. A tohle není jen reputační riziko. Tohle je právní toxikologie v přímém přenosu. A s každým dnem, kdy Blažek zůstal ve funkci, český stát vysílal signál, že mu nevadí být figurantem v digitálním podvodu století. Já nevím jak vy, ale já bych byl radši, kdyby státní peníze přicházely z daní a ne z darknetu. Ale co já vím. Nejsem Blažkův kámoš s notářem.
***
„Od začátku století ČR investovala, pokud mám správná čísla, 600 miliard korun do solárních a větrných elektráren. Za tuto cenu se u nás nyní vyrábí 3% v solárech a 1 % ve větrnících. Kdybychom tytéž peníze investovali do jádra, měli bychom za to při současných cenách tři jaderné bloky, které by vyráběly 30% energie České republiky, a ještě k tomu trvale.“

Fyzik Jan Horáček, ČRo 6.2.2025
***
Úchvatný rekord: Německo nikdy předtím nevyprodukovalo tolik elektřiny z obnovitelných zdrojů jako v uplynulém květnu. Zároveň však roste počet hodin, během nichž musí výrobci svou elektřinu „darovat“. Co dělat?
Rekordní počet negativních hodin
Podle analýzy společnosti Cleantech 1Komma5 se v uplynulém květnu obchodovalo s elektřinou na burze za negativní ceny celkem 112 hodin. Tento trend je podle analýzy silně rostoucí: za deset let se počet negativních hodin téměř pětinásobně zvýšil.
Obzvláště výrazná byla situace 11. května v poledne: potenciální kupující by musel zaplatit minus 250 eur za megawatthodinu (MWh). To znamená, že za každou odebranou MWh by dostal navíc 250 eur. Co může být pro odběratele výhodným obchodem, představuje problém zejména pro daňové poplatníky a solární průmysl.