Zrádná Rada ČT, aneb karavana jede zpustošenou pouští dál…

Od Rady ČT, z nemalé části zvolené v rozporu se zákonem, nemohla veřejnost nic jiného očekávat. Ředitel programu Milan Fridrich to nemohl udělat lépe, aneb „karavana jede dál“. Svůj pobyt v Leningradu vysvětluje racionálně, nicméně tvrdí, že tam byl rok, ale na webu ČT byla roky informace, že tam byl 4 roky? Nezapomínejme, že Rusko pracuje vždy nadčasově. I u odchodu Jiřího Hynka nelze vyloučit vliv Ruska, kdy si moc troufal. V jeho knize Ruský Klondike v Česku to popisuje přesvědčivě. Milan Fridrich umožnil zvolení, ale svůj vliv si jistě ponechá.

Svědčí o tom i způsob, jak oznámil veřejně své odstoupení. Nejprve oznámil své rozhodnutí odstoupit z volby svému protikandidátovi - hned se dohodli na formě spolupráce – normální mocenský kšeft! Následně provedl krátkou konzultaci se skupinou, která ho favorizovala. Něco za něco, jak české. Je tak zdeformovaný mnohaletým funkcionařením, že si nemorálnost svého jednání už ani není schopen uvědomit, pokud kdy vůbec byl? Po tolika letech v nenormálním prostředí to nepřekvapuje. Mnohaletí politici dopadají stejně. Nedivme se, že je mezi běžnými občany nepotkáte. Žijí ve vlastním vězení, které sami od sebe nejsou schopni dobrovolně opustit. V podstatě nám jich může být lidsky líto, až na to, že si jejich nepotřebnost a škodlivost draze platíme.

Skutečná osobnost, by po odstoupení protikandidáta také odstoupila. Hynek Chudárek jí není. Nepřekvapuje, že kandidoval už 3x. Potřebnou, silnou osobnost, tak ČT nemá – cíl byl naplněn. Nepřekvapuje, že mezi prvními gratulanty byl i nervově labilní Jakub Železný, také jeden z kandidátů.

 

Roky jsem po řediteli programu ČT požadoval odvysílání filmu MALÝ LORD FAUNTLEROY (GB 1980) k Vánocům. Loni to vypadalo nadějně. Bývalý gen. ředitel Souček mi řekl, že už má DVD na stole a předá Fridrichovi. Ten mi napsal, že nemůžou sehnat licenci?! ARD film vysílá každý rok o Vánocích několikrát, film pro celou rodinu, chcete-li Popelka na třetí, či Mrazík na desátou. Letos to zkusím znovu. Byl by to ten nejlepší dárek k Vánocům pro celou rodinu, kde je vše! Na odkaze výše je celý film v české verzi, přesvědčte se sami😊 

 

V přestávce včerejšího jednání mne oslovil radní Veselý: „Pane Šinágle, nechtěl byste kandidovat na gen. ředitele ČT?“. Právě tam s jedním novinářem sestavovali novou „kandidátku“ ve fotogalerii. Šlo o spontánní reakci, ale vypovídající. Málem jsem mu řekl: „A co jsem vám udělal, že mne chcete tak trestat“😊  

 

Do volby jsem za ticha, kdy se podruhé počítaly hlasy, prohlásil s nadsázkou, zda bych neměl jít pomoci sečítat hlasy, když to trvalo nepoměrně dlouho než v prvním kole. Předseda Rady ČT reagoval okamžitě tradičním varováním vůči mé osobě. Tentokrát s chápavým úsměvem. Reagoval jsem: „Mám rád varování s úsměvem“. I tak jsem odešel předčasně, měl jsem důležitější práci. JŠ

***

 

Rada ČT si nicméně podle ní tuto situaci „způsobila do velké míry sama“, když nejprve zvolila a následně i odvolala předchozího generálního ředitele Jana Součka, aniž by měla vybraného nástupce. Tím televizi veřejné služby uvrhla do stavu „bezvládí“ jen několik měsíců před sněmovními volbami. 

Myslím, že by pomohlo, kdyby volba generálního ředitele ČT byla veřejná. Radní hlasují tajně. My nevíme, kdo komu hází svůj hlas, a myslím si, že v zájmu transparentnosti by ta volba měla být veřejná.

 

Do průběhu volby se pak podle Martiny Vojtěchovské jasně promítlo rozložení sil v Radě ČT, kde existují dvě silné skupiny nominované různými politickými reprezentacemi za jiných mocenských konstelací. Pokud jde o samotné kandidátské projekty, s nimiž se Milan Fridrich a Hynek Chudárek do volby šéfa ČT přihlásili, ty se od sebe podle ní „až zas tolik neliší“.

 

Chudárek i Fridrich po volbě zmiňovali, že přestože v hlasování proti sobě stanuli jako soupeři, nyní spolu – ostatně stejně jako v minulosti – chtějí úzce spolupracovat. „Jsem přesvědčený, že v tandemu s Milanem to zvládneme, protože České televize si velice vážíme,“ řekl na tiskové konferenci nový ředitel.

P.S.

ČT už roky neplní svoji veřejnoprávní roli, nekultivuje, nepovznáší, udržuje občany v nevědomosti, tradičním plebejstvím, složením nabízených programů a jejich „kvalitou“. Komu to přináší užitek si uvědomuje stále více občanů - jim a zemi až na posledním místě, pokud vůbec. Proto si ji neplatí. Má tento postkomunistický moloch šanci stát se lepším? Bez tlaku občanské společnosti sotva. Efektivního nástroje na ovládání obyvatelstva se žádný mocný dobrovolně nevzdá. JŠ 
***
„Kdyby to bylo sebelepší, jak je to vedle hnijícího, jen těžko se udrží. Jak začne něco jednou plesnivět, je zle. Musí se s tím pryč, než zplesniví vše.“ 
Tomáš Baťa