Vaše hlášení o transparentnosti, svobodě tisku nebo korporátním a politickém vlivu pomáhá zajistit spravedlivý právní systém a rovnost pro všechny před zákonem.
Detail článku
Pět lekcí z Timothyho Snydera o stavu světa a varování Valerije Zalužného - Evropa musí procitnout z iluze a přijmout krutou realitu!
Ještě je čas „Titanic“, směřující plnou parou na „ledovec“ zbrzdit a vyhnout se mu. Jinak hrozí přímý náraz a návrat na začátek. O přežití v džungli by potom rozhodovala schopnost jednotlivce. V tom je Příroda neústupná a spravedlivá.
Za informace uvedené na této stránce nese plnou odpovědnost autor textu. European Justice Organization z.s. poskytuje pouze publikační účet pro nezávislé novináře a nenese odpovědnost za obsah ani za uvedené zdroje.
„Nastal čas na změnu, čeká se na řešení. Řešení, která se zapíšou do dějin,“ uzavřel Zalužnyj.
***
Americký historik Timothy Snyder byl alespoň z mého pohledu nejzajímavějším hostem letošního Světa knihy. Takže je celkem logické, že za nejzajímavější akci pražského knižního veletrhu považuju jeho sobotní debatu v našlapaném sále kina Lucerna. Debata nesla název Historie proti zapomínání a moci, ale klidně by se mohla taky jmenovat stručné lekce o stavu světa. Nabízím osobní výběr z nich.
Lekce o demokracii: U nás říkáme, že je křehká, tak často, až se z toho stalo klišé. Co víc, naznačuje to, že demokracie je něco jako finální produkt, který nám byl svěřen s tím, že ho máme opatrovat jako oko v hlavě. Když se moderátor Saša Michailidis zeptal, kdy si Snyder poprvé její křehkost uvědomil, historik místo toho mluvil o tom, že demokracie je obtížná, složitá a pracná záležitost, která pomáhá pochopit koncepty a když je ohrožena, vede lidi k činům. Není o tom, že nám ji někdo zvenčí kazí. Musí za ni zodpovídat každý, alespoň trochu, a chránit instituce, na nichž demokracie stojí. Nelze se předem podřizovat a čekat, že s tím někdo něco udělá. Proto je Snyder rád, kolik je v Americe aktivistů, ostatně sám je jeden z nich.
Lekce o nerovnosti: Demokracii ohrožuje zejména extrémní nerovnost dneška, kdy nepatrný počet lidí vlastní obrovská množství peněz. Díky nim dokážou ovlivňovat výsledky voleb, chod států, vedení válek a své bohatství tím vším ještě zvyšovat. Je to nebezpečí, s nímž se demokracie bude muset vypořádat, mají-li ostatní mít naději. Snyder nemluvil přímo o přerozdělování, ale já si v tu chvíli nemohl nevzpomenout na u nás oblíbenou frázi, že progresivní zdanění je snaha trestat úspěšné. Říkám tomu Kalouskův axiom.
Lekce o technologii: Je z podstaty prospěšná, když slouží. Což se nedá tak úplně říct o sociálních sítích, ale někdy i o umělé inteligenci, zejména ve vzdělávání. Už covidová pandemie nás naučila, že předat vzdělání počítačům nejde. Může se stát, že nezkrocená AI během deseti let prakticky zlikviduje vzdělání od střední školy výš.
Lekce o šnečkovi.Ne, o nás: Jednou s evoluční bioložkou Olivií Judsonovou pozorovali šnečka, který plul na listu směřujícím do středu jezera. Ví ten šnek, co dělá? zeptal se historik. Ze svého pohledu ano, řekla bioložka. Zasmál jsem se v tu chvíli jako celý sál, ale taky jsem se bál, jestli i naše civilizace ví, co dělá a přál si, aby to věděla.
Lekce o dějinách, které trvají: Zejména po roce 1989 dospěli mnozí k názoru, že historie skončila a máme před sebou jedinou správnou cestu časem vpřed. Jenže dějiny trvají, a stejně tak jiné cesty, které se mohou hodně zvrtnout, což se taky děje, teď na Západě historickém i aspirujícím. Věříte ve šťastný konec? zeptal se moderátor v samém závěru. Já nevěřím v konce, opáčil historik. Dějiny pokračují pořád dál. Potkáme v nich lidi, o kterých jsme nikdy neslyšeli, přijdou změny, které jsme nečekali. Já věřím v usilování o štěstí. Jaroslav Veis(LN 20.5.2026)
Dlouhá léta klidného života od druhé světové války a relativní stabilita po rozpadu Sovětského svazu Evropu ukolébala. Podle bývalého šéfa ukrajinské armády a současného velvyslance Kyjeva v Británii Valerije Zalužného ale tato iluze končí a Evropa a s ní celý Západ musí přijmout krutou realitu.
Každá země, k níž se blíží ohrožení, prochází podle Zalužného třemi úrovněmi poznání. V té první si je stát a jeho vedení naprosto jisté, že se nás žádné problémy a obavy netýkají a že nakonec samy zmizí. „Nebo ještě hůř, že tyto problémy se musí řešit, ale až v příštím volebním období,“ uvedl Zalužnyj podle ukrajinského portálu nv.ua.
Ve druhé fázi – když se bezpečnostní problém již stává zřejmým – se vlády podle něj většinou uchylují k alibismu: odpovědnost za řešení problému hodí na armádu a podepíšou nové smlouvy na nákup zbraní.
Teprve pak podle Zalužného přijde třetí, poslední fáze, a tou je kruté vystřízlivění.
„Přichází ve chvíli, kdy armádě docházejí síly a stát najednou zjišťuje, že válka není jen věcí vojáků, ale celé společnosti, včetně všech státních institucí. Ve válce, v níž jde o osud národa, neexistuje žádný kompromis. Nemůžete být napůl mrtvý, nebo napůl živý,“ upozornil někdejší šéf ukrajinské armády.
Zkušenosti Ukrajiny se podle něj netýkají jen vedení války a přežití na bojišti. Jde o mnohem širší kontext. „Jde o to, jak v dnešních podmínkách změnit samotné přístupy a efektivně posílit stávající bezpečnostní formát, především Evropy,“ uvedl Zalužnyj. „Evropa musí přijmout skutečnost, že iluze končí a celý Západ musí přijmout krutou realitu,“ doplnil.
„Světový řád je ve stavu kolapsu“
Události na Ukrajině a také na Blízkém východě podle něj naznačují, že mezinárodní světový řád vytvořený po roce 1945 a po rozpadu Sovětského svazu je ve stavu kolapsu. Mezinárodní právo a mezinárodní instituce již nemohou garantovat mír a bezpečnost na planetě Zemi, varoval.
Stejně tak pokusy přetvořit válku na Ukrajině v předmět jednání mezi silnými vůdci, během nichž se území Ukrajiny, bezpečnostní záruky pro ni, a dokonce i její přírodní zdroje měly stát „vyjednávací mincí“, skončily bez výsledku a znovu tak dokázaly, že svět už žije podle jiných pravidel.
Mezinárodní aliance, v první řadě NATO, podle Zalužného pravděpodobně také ztratily schopnost garantovat bezpečnost svých členů, a to především kvůli technické nepřipravenosti na použití síly v moderní válce a kvůli politické neschopnosti činit nepopulární rozhodnutí.
„Nastal čas na změnu, čeká se na řešení. Řešení, která se zapíšou do dějin,“ uzavřel Zalužnyj. *** SSSR se nejprve snažil „fašisty“ na Ukrajině zlikvidovat hladomorem, teď válkou a opět neúspěšné! Boj statečné Ukrajiny, jejích vojáků a civilistů, připomíná světu co jsou skutečné hodnoty. Bez trvalého úsilí a boje je na konci vždy, zákonitě porážka. Jen boj přináší naději na vítězství. Hladomor na Ukrajině poučil a posílil Ukrajince, ze kterého dnes čerpají neuvěřitelnou sílu a odhodlanost porazit stále dobyvačné Rusko. To uznávalo a uznává jen hrubou sílu. Nejvyšší čas, aby se Evropa, hlavně její politici, probudili a efektivně konali.
Zvířata vědí, kdy mají dost, člověk nikdy, z blahobytu degeneruje, nezatěžuje tělo, mozek a vrací se opět na začátek. Ještě je čas obří „Titanic“, směřující plnou parou na „ledovec“ zbrzdit a vyhnout se mu. Jinak hrozí přímý náraz, pozdní probuzení a návrat na začátek. O přežití v džungli by potom rozhodovala schopnost jednotlivce. V tom je Příroda neústupná a spravedlivá.
Jan Šinágl
Podpořte nezávislé vyšetřování a sdílení pravdy
Každý Váš příspěvek nejen pomáhá financovat naši práci, ale také podporuje šíření těchto informací, aby se dostaly k co nejvíce lidem. Společně tak můžeme zajistit odpovědnost a spravedlnost, aby pravda nezůstala skrytá. Děkujeme za Vaši podporu!