1.11.2025: Sodales Solonis z. s. - 10. výročí založení, diagnosa času a časů!

Aktualizováno 9. 11. 2025: 17. 3. 2025: Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku z. s. - 10. výročí založení
***

***

V návalu práce jsem na výročí zapomněl. Jsem jeho předsedou. Publikoval jsem na www.sinagl.cz tisíce článků, stovky videí. Web je stále nedostupný a s ním i archiv po napadení. Přišel jsem, nevratně, i o archiv za 20 let práce ve Švýcarsku a ČR, díky nezákonné exekuci mých pracovních nástrojů.   

S myšlenkou založení spolku podle starořeckého básníka a zákonodárce Solóna, mne oslovil spisovatel, Čechoameričan Jan Beneš. Bohužel se nedočkal uskutečnění své myšlenky. Pokračuji tak v jeho práci a odkazu bojem za svobodu slova, právo veřejnosti na pravdu a informace, které jsou veřejnoprávními médii stále zamlčované, jako tomu bylo za komunistické totality.

Též naše Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, z. s., vzpomněl 10 let od svého založení. Trvalo 7 let, než nás MV ČR uznalo. Podrobnosti následují v samostatném článku.

 

Dospělí se začínají chovat jako malé děti, aniž tuší. Jsou také „opečováváni“, spoléhají na péči státu, aniž si nedůstojnost svého chování uvědomují. Politici nemají co říct, tak žvaní a přemýšlejí tlacháním o ničem. Máme nejvyšší schodek státního rozpočtu, nejnižší státní příjmy. Bez poctivé práce nebyly nikdy „koláče“. Na rozdávání z cizího není třeba vystudovat. To umí každý, kdo postrádá dobré mravy a myslí především na sebe. Poslanci rozdávají peníze, které nevydělali, to se to rozdává! Poctivá práce je většině z nich vzdálena. Každý neseme odpovědnost za své životy!

 

Od května t.r. je platné nařízení (ČRoPLus 4.11.2025 od 6:40 hod.) o sousedských dětských skupinách, aby se pomohlo přetíženým mateřským školkám, za patřičných prověrek vedoucích matek, prostor apod. Přihlásilo se 50 osob, jistě „motivovaných“ vyplňováním formulářů. Mohou si vydělat až 24 000 kč měsíčně. Dosud jich funguje 24 s omezenou kapacitou. Ve skupině mohou být max. 4 děti. Tak se má ulevit přetíženému systému, podle představ státní správy?! Vskutku zblblost dobou… 

***

***

Do 6ti let naučit děti znát cenu práce a naučit je bojovat se životem. Umět se postarat samy o sebe a své rodiče. Ne, aby se rodiče „uopečovali“ k smrti, jejich potomci uměli prosebně nastavit dlaně státu a umět říci jen „STÁTE DEJ“. Baťa by i dnes řekl: „Jsi zdravý, tak poctivě pracuj a žij ze své práce, dle svých schopností, jinak umřeš hlady.“  

 

Yorkshire GB: Rekonstrukce prázdných bytů se musí provést urychleně, protože za prázdné byty se státu musí platit pokuta 300 liber měsíčně! Jak jednoduché a účinné řešení vážného problému zdravým, selským rozumem. 

Japonsko: Děti samy uklízejí třídu, servírují obědy, odvážejí a umívají nádobí. Učí se tím nejen respektu, ale i spolupráci a úcty k práci samé. U nás by se to považovalo za diskriminaci…

Statisíce Čechů požádalo o sociální superdávky: U Bati to neměl zapotřebí nikdo. Naučil lidi postarat se sami o sebe, ne nedůstojně spoléhat na stát a žít z poctivé práce druhých.

 

Stále větší část obyvatelstva světa už cíleně „opečovává“, kontroluje a ovládá nekontrolovatelná AI 

Stává se z ní šestý smysl člověka. Už se naučila podvádět i při pokeru! Kdo bude kontrolovat AI, resp. menšinu mocných, kteří ji „ovládají“ k ovládání většiny a jsou nekontrolovatelní?! Postačil by kolaps elektrické sítě k návratu zdravého rozumu, skutečně začít žít, ne jen prázdně, bezhodnotově „dokonzumovat, dožít a doexistovat“?   

 

Uvidíme, co ještě snese a unese účelově manipulovaná společnost? Základem jsou svobodná média, sloužící veřejnosti, ne k její účelové manipulaci proti jejím zájmům. Je mi ctí, že Sodales Solonis z. s. už deset let, takřka denně, ke svobodě slova a právu veřejnosti na informace o dění v zemi a ve světě, může přispívat mediálně - i aktivní občanskou angažovaností. 

 

V tom je její cena. Ukrajincům to není třeba připomínat. Kdy si to konečně uvědomíme my, ve svém vlastním zájmu, svých potomků, budoucnosti naší země?! Začněme, každý sám u sebe, aktivně a denně konat?! Mění jen myšlenka a následný čin jednotlivce! 

 

Zemřel kardinál Dominik Duka 

Ztráta skutečných, nezávislých osobností, je nenahraditelnou pro každou zemi. Čest jeho práci, památce a trvalému odkazu. Při osobním setkání před GŠ AČR, po pietním aktu na počest gen. Heliodora Píky, mi řekl: "Ubývá nás…". Naposledy jsem s ním hovořil na Bratislavském hradu. Seděl symbolicky ve stejné řadě jako diplomatka dr. Jana Chaloupková. Bylo mi ctí ji panu kardinálovi představit. Rozuměli si, v mravních hodnotách měli jasno. Jako by zkratka jeho jména DD znamenala Duch Doby – vskutku vždy Držel Ducha, v každé době! Pohřební mše začne v Katedrála sv. Víta v sobotu, dne 15.11.2025, od 11:00 hod. 

 

Dokud je čas a nejsme ještě na úplném dně. Dá nám vždy včas najevo, kdo její neměnné zákony porušuje. Moc nám ho nezbývá. A kdy to bude? Na to odpověděl ve známém vtipu sám Bůh: „To nevím, ale za mé vlády určitě ne.“  Je to jen vtip, byť k smíchu vůbec není. Kdo nekoná, je už předem poražen a svůj osud si zaslouží. Kdo koná, má vždy naději na vítězství!

 

Sami konat, riskovat a obětovat, nemáme v povaze. Budeme se to muset naučit, chceme-li přežít, důstojně žít a nestydět se za své životy.

*** 

P.S.

Včera byl vynesen další rozsudek ve věci žaloby na moji osobu u OS Beroun, jistými veřejně známými žalobci, kteří mne žalují a šikanují už 15 let. Soudkyně se omluvila - rozsudek pošle až po zákonné lhůtě 1 měsíc pro jeho obsáhlost (původně oznámila, že ho pouze vynese, bez odůvodnění). K podrobnostem se vrátím po 9.prosinci, kdy v jiné věci stejných žalobců bude rozhodovat VS Praha. Jsem zvědav, jaký „dárek“ obdržím k mým narozeninám? Soudní spis má po 7 letech už cca 700 stran. Další budou nepochybně přibývat… Nemíním toto 10. výročí zaplevelit dalšími podrobnostmi, resp. mravním a právním „odpadem“.

Právní věta: „Z pohledu ústavněprávního nutno stanovit podmínky, za jejichž splnění nesprávná aplikace jednoduchého práva obecnými soudy má za následek porušení základních práv a svobod. Ústavní soud spatřuje tyto podmínky v následujících okolnostech: Základní práva a svobody v oblasti jednoduchého práva působí jako regulativní ideje, pročež na ně obsahově navazují komplexy norem jednoduchého práva. Porušení některé z těchto norem, a to v důsledku svévole (např. nerespektování kogentní normy) anebo v důsledku interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti (např. přepjatý formalismus), pak zakládá porušení základního práva a svobody.“
Nález Ústavního soudu ČR, sp. zn. III. ÚS 269/99 ze dne 2.3.2000, předseda ÚS prof. Vojtěch Cepl. st.

Potěšila mne dnešní pošta zásilkou poštovních známek s portrétem paní Marty Kubišové, vydaných na její počest, u příležitosti koncertu v Lucerně dne 20.9.2025 (viz příloha) pod názvem MARTA KUBIŠOVÁ Svoboda nebyla samozřejmost. Škoda, že vyšly v omezeném počtu vydaných soukromou firmou, místo aby byly cenově dostupně pro miliony lidí, kteří si ji vážili a stále váží pro její životní postoje. Kdyby jí bylo opět 20 let, neměla by ani dnes nouze o témata… 

Na její přání a Věry Časlavské, jsem položil růže k rakvi Ctirada Mašína (Cleveland, USA, srpen 2011). V armádním speciálu na mne místo nezbylo (hlásil jsem se mezi prvními). Pořídil jsem třídílnou reportáž, bohužel nedostupnou po útoku na můj web a likvidaci mého YouTube kanálu.  

 

Nedivme se. Politici mluví o potřebě skutečných hodnot, ale svými skutky to stále nedokazují, neumí a nechtějí.

Češi jsou, vzhledem ke své povaze, formované dějinami, nezvladatelní, o to snáze ovladatelní a manipulovatelní, aniž tuší. Neschopni spojit se za jedním cílem, pokud nemají všichni stejné „obavy a strachy“.

 

 

Zdegenerovala blahobytem. Slouží už jen k posílení moci nad občany a manipulaci s nimi. Proto sílí potřeba silných vůdců. Mohou změnit, ať už v dobrém či zlém. Rozjetý „Titanic“ jede plnou parou do „ledovce“. Rozjížděl se dlouho. Zastavit ho rychle nelze, natož otočit. Můžeme se pouze společným úsilím pokusit změnit jeho směr, zabránit nejhoršímu, vydat se na cestu zdravého rozumu a zabránit zkáze všeho a všech. Příroda si vždy poradí a přežije.  

 

Právě čtu knihu Aldouxe Huxleyho KONEC CIVILIZACE, kterou napsal před 93 roky. Jeho vize se dnes nebezpečně naplňují. Zaujala mne věta CIVILIZACE, TOŤ STERILIZACE. 

To opravdu na víc nemáme, než být sluhy neschopných či všehoschopných?! Potom bychom si svůj osud plně zasloužili!

Prezident gen. Petr Pavel říká, že se má dodržovat právo a demokracie – výsměch! Co vlastně tento systém je? Demokracie určitě ne!

„Spousta lidí nedělá nic, zato to dělají fascinujícím způsobem.“
Tristan Bernard (francouzský spisovatel)

Za svobodu slova a právo veřejnosti na informace o veřejných osobách a věcech, jsem přišel o rodný dům, archiv mé práce za 30 let v zahraničí a v ČR, trestem 1 roku s dvouletou podmínkou - za pokus zachránit svůj rodný dům v dobrovolné dražbě. Vnímám to jako důkaz potřebnosti mé práce a její kvality. 

 

Nedávno mi jeden chlapec v Žebráku oslovil: „Pane Šinágle, měl byste být president“. „Jak si na to přišel?“. „Viděl jsem s vámi rozhovor na YouTube“. Netušil jsem, že je na YouTube. Byl natočen až po konci volební kampaně v pražské METROPOL TV. Moderátorkou byla Pavlína Wolfová. 

 

Dnes už by nikdo odvahu neměl „pustit“ mne na obrazovku. Plně mi postačuje, že za roky práce jsem se stal „presidentem“ stále rostoucího množství občanů, byť nevoleným. Přání chlapce potěšilo a zavázalo k pokračování nikdy nekončící práce pro „lepší naše příští“ jak říkával Jan A. Baťa. 

 

Všude klesá důvěra ve stát. Ten tvoří občané. Je i jejich odpovědností v jaké zemi žijí a budou žít budoucí generace.

JŠ

***
(str. 29) Na jaře 1990 věřil, podobně jako někteří jiní v jeho zemi, že nastává ten krásný nový čas. Post tenebras spero lucem. Jenže světlo, které se zdálo v duši jeho národa na chvíli zářit, opět postupně pohaslo. A vrátilo se šero. Avšak nebylo to stejné šero, jaké vládlo v časech lihové demokracie a reálného surrealismu. Kdepak! Takhle zjednodušeně to viděli jen hlupáci a radikálové. Byl to kvalitativně nový druh šera, sofistikovanější. Zavládla směs nešvarů z dob předešlých a nových metod, které správci systému pružně převzali z ciziny. Ale přece jen se v konci konců jednalo o šero, které bylo bedlivě udržováno. Neboť v šeru, jak varoval písničkář Karel Kryl, zatímco se hádáme o hloupostech, se totiž výborně krade, prodává, kupuje, kšeftuje a podvodničí neobyčejně nádherným způsobem.

 

(str. 101) Zdá se mi, že každá nová garnitura maskuje svoje skutečné cíle tím, že navenek vede okázalý boj proti minulosti. Je to snadno srozumitelné pro voliče a odvádí to pozornost občanů od opravdových rizik a problémů současnosti. A od soudobých milicionářů a jejich podoby. Problém boje s minulostí jsou šidítka pro lidi, co nejsou obdařeni schopností kriticky myslet. Obvykle se jim říká širší veřejnost. Překvapivě velké množství lidí lze touto technikou oblbnout, že se natolik soustředí na to, proti čemu jsou, že jim u toho unikne, co podporují, a čím se sami stávají. Někde jsem četl, že každý záměr, který může být vtělen do jednoduchého příběhu snadno srozumitelného pro blbce, je ve skutečnosti past na blbce. 

***
(str. 39) Co řeknou ti všichni, kdo dnes ti tu tleskají, tehdy, až mocní ti umlčí hlas? Zas budou jen tančit, jak jiní jim pískají, hopsat tak dlouho, až zlámou si vaz.

 

(str. 44) Někteří kasírují za podraz či za drb, jiní zas mašírují tak, jak káže pablb. Někteří vodu kalí mezitímco kradou, aby pak naříkali, nad kterousi zradou za prachy.

 

(str. 49) Zapřeme poprvé – ruce se dosud chvějí. Zapřeme podruhé – chválíce beznaději – potřetí zapíráme už jen tak – ze zvyku. A slzy polykáme:  pláč – místo výkřiku!

 

(str. 50) Země je rudá od krve. Kokrhá kohout v Galilei. Vždy znovu – a vždy poprvé, prosíme s Petrem o naději. Jsme příliš slabí ve víře – a svatou pravdu na kříž vlekou: vždyť – zabíjí-li pastyře, jsme ovce, jež se rozutekou…

 

(str. 50) Dědeček mého přítele a kolegy Honzy Douby býval hajným u Harrachů. Po první světové se Čechové těšili pozemkové reformě. A že, co vy na to, pane Douba. Pan hajný se zamyslel, pak řekl rozvážně: „Víte, pánové, já se v tý politice moc nevyznám. Já jenom vím, že hladový prase žere třikrát víc než sytý.“

 

(str. 54) V bronzu jen tyčí se kopí, Lev uši své klopí, tak kdo by se bál? Nečiny značené vinou, se dějinami vinou. Ó Bože, co dál? 

 

(str. 58) Osud nám obleče kostýmy zvaných hostí. Ach Bože -člověče, uchraň nás lhostejnosti! Cinkáme na zdraví, sotva čím jsme si jisti. Ach, Pane laskavý, ochraň nás od závisti! Sedíme s přáteli – za námi někdo třetí. Ne, nejsme dospělí – ačkoli plnoletí… 

 

(str.61) Ó, jak bych jásal, kdybych mohl vzbudit Ferdinanda Peroutku…

 

(str. 62) Jde jaro do léta a léto do podzimu. V kostýmu Hamleta -  a v mozku Hirošimu – strach krajem obchází, seškvařen beznadějí. Král chlastá se zloději v putice nad hrází.