"Asi to tak má být", řekla mi ukrajinská organizátorka. Rozloučili jsme se. Jeden z nás čtyř byl Čech. Jeho syn padl na Ukrajině. Bojoval v Ukrajinské armádě… Jistě bude také mezi vyznamenanými. Čest jeho památce.
Zástupce SPD byl nervózní. Byl informován o prodeji víz na ambasádě v Maroku. Poslanci Kobza a Koten byli řádně informováni, nekonali. Stejně Tomio Okamura - žádná odpověď. Později dokonce p. Šináglovi osobně řekl, že „o ničem neví“...
Na pár dní se odmlčím. Na pozvání Ukrajinského štábu mezinárodního diplomacie se zúčastním mezinárodního projektu na Ukrajině. Bylo mi ctí pozvání přijmout, vnímám ho i jako ocenění mé podpory Ukrajiny od začátku války.
Amerika chránila Evropu od druhé světové války a nesla většinu nákladů, zatímco Evropané vyhazovali peníze na sociální experimenty. Stejným způsobem nelze pokračovat.
Nikdo, komu se daří dobře, si nebude držet kancelář v budově, kde se válejí injekční stříkačky a prezervativy, kde sídlí obskurní firmy. Panu doktorovi nejspíš nejdou normální kšefty a někdo z ministerstva mu dohodil tuhle exklusivitu. Výměnou za co?