Vaše hlášení o transparentnosti, svobodě tisku nebo korporátním a politickém vlivu pomáhá zajistit spravedlivý právní systém a rovnost pro všechny před zákonem.
Udržíme vůbec demokracii jako státotvorný a kulturní princip? Nebo se prosadí oligarchie miliardářů, podporovaná služebnou a zkorumpovanou „politikou“?
Za informace uvedené na této stránce nese plnou odpovědnost autor textu. European Justice Organization z.s. poskytuje pouze publikační účet pro nezávislé novináře a nenese odpovědnost za obsah ani za uvedené zdroje.
„Krabí efekt“ neboli „krabí syndrom“ (crab bucket theory) popisuje jednání velkých skupin lidí, neschopných shodnout se ani v krizové situaci na zásadách a pravidlech společného zájmu. Když totiž prvního vyloveného kraba hodíte do kýble, okamžitě a cílevědomě se pokouší vylézt na svobodu. Jakmile je jich v kýbli víc, znemožňují jeden druhému jakoukoliv snahu se osvobodit. Když se pokusíte jednoho vyndat, visí mu na klepetech či na nohách klidně tři nebo čtyři další. Z kyblíku neuteče ani jeden, i kdyby chtěl – krabí kyblík proto vůbec nepotřebuje víko.
Dějinami „nedopečení“ Češi a Slováci nevyužili po roce 1989 jedinečnou šanci na moderní redefinici svých posttotalitních identit a tváří v tvář nejrychlejší a nejdrsnější hospodářsko-politické revoluci v lidských dějinách dnes ve střední Evropě tvoří jen dva smutné krabí kýble.
Otázkou tisíciletí pak je, zda se krabi z těchto kýblů v příštích dvaceti letech dokážou pod tlakem radikálně nových podmínek a dopadů takzvané digitální revoluce vůbec naučit reagovat coby společenství, nebo, chcete-li, národ.
Doba, do které nevyhnutelně vstupujeme, předloží zcela nové otázky a většina z nich nebude mít řešení spojená s minulostí – tak jako vždy v historii, kdy se nové ekonomické a technologické poměry staly nevyhnutelnou rozbuškou revolučních změn.
Udržíme vůbec demokracii jako státotvorný a kulturní princip? Nebo se prosadí oligarchie miliardářů, podporovaná služebnou a zkorumpovanou „politikou“? Jaké budou sociální dopady a jak se promění školství?
Osvícenské přesvědčení o už navěky rozhodnutém sporu rozumu s tmářstvím a demokracie nad zpátečnictvím obrazně řečeno narazilo do zdi.
Jak současně zní slova německého filozofa ImmanuelaKanta z roku 1784: „Osvícenství je, když člověk opustí svou nesvéprávnost, kterou si způsobil vlastní vinou. Nesvéprávnost je neschopnost používat vlastního rozumu bez vedení jiných. Tato nesvéprávnost není způsobena nedostatkem rozumu, ale nedostatkem rozhodnosti a odvahy používat vlastní rozum bez vedení jiných.“
Nově zveřejněné výsledky projektu PopuList, ve kterém sto padesát vědců z jednatřiceti zemí od roku 2018 zkoumalo, jak se hospodářské a politické změny posledních čtyřiceti let odrážely v proměně voličských preferencí v zemích Evropské unie, jsou šokující zprávou o konci éry rozumu.
Kdyby jen účetní znali trochu historii, věděli by, že ekonomická oligarchie je loajální pouze k moci, ne k jedné straně
Intelektuální nevyvinutost, spojená s absolutní nezodpovědností, v jejichž důsledku není Česká republika i se svým polarizovaným společenstvím vůbec připravena na společenské důsledky digitální revoluce.
Její nástup vyvolá pnutí. Tak komplexní ekonomický, právní, společenský manévr s předvídatelnými dopady na školství, ozbrojené složky, státní správu i samosprávu, prostě na všechny oblasti života společnosti, by v normálně uvažující politice vedl k nutnosti co nejširší diskuse a hlavně přípravy.
Ponechat znejistělou společnost dohadům a riskovat předvídatelné otřesy je jednoduše hloupé a nezodpovědné. Ale má česká pseudopolitika vůbec dost kompetence takový manévr promyslet a uřídit ve prospěch společenství? A je vůbec schopna chápat společný zájem?
Jedinou myslitelnou alternativou pomalého, ale přesto relativně účinného vzdělávání, povzbuzování individuální vůle kritického počtu lidí dělat věci jinak, uklidňující diskuse a neideologického hledání řešení je totiž posílení vlivu a možná i převzetí moci oligarchií.
A to v kontextu jejího většinově kriminálního vzniku a šíření moci z devadesátých let s otevřenou podporou klausovských „reforem“ nevěstí pro demokracii jako vládu lidu nic dobrého. Snad stačí připomenout pozdní veřejné přiznání premiéra Jana Stráského, že Václav Klaus prosazoval vytvoření a ochranu „nové šlechty“, která bude už navždy loajální ODS.
Kdyby jen účetní znali trochu historii, věděli by, že ekonomická oligarchie je loajální pouze k moci, ne k jedné straně. A až se to bude hodit, její část se přihlásí o moc sama. Jediné, co však česká oligarchie kdy dokáže vymyslet, je kastovní systém krabích kyblíků.
Jaký smysl bude mít polarizací a „politikou“ rozvrácený český stát?
Smysl mělo založení Evropského hospodářského společenství (EHS) a NATO. EU v dnešní formě je cesta do pekla: zákony, dotace, nařízení, předpisy, tedy byrokratizace brzdící skutečnou prosperitu, svobodnou, férovou hospodářskou soutěž a zdravý rozum. Smysl má EU na federální bázi, kdy každá země si má vybudovat svůj blahobyt podle svých schopností. Ne aby jiní žili z práce druhých, které si nemohou vážit.
O autech ČRoPlus 8.7.2026: Roste počet dopravních nehod kvůli rostoucí velikosti aut? O mnohem větším, rostoucím počtu nehod a úmrtí, způsobenými alkoholiky, zdrogovanými, či jinak psychicky nemocnými, pomlčeno? Kdysi byly možné živé vstupy diváků do pořadů ČRo a ČT – viz první Hyde park.
Dnes musí být vše pod kontrolou. „Ustatistikujeme“ se k smrti – i zdravého rozumu, bude-li tento sebevražedný trend, bez odporu, pokračovat. EU koná stále více totalitně. Demokraticky jen na papíře.
Kvalita státní správy je odvislá od kvality občanské společnosti. Není-li kvalita "dole", nemůže být ani "nahoře". Jeden občanský čin je více než tisíce pasivních, jen kritizujících jednotlivců.
Podpořte nezávislé vyšetřování a sdílení pravdy
Každý Váš příspěvek nejen pomáhá financovat naši práci, ale také podporuje šíření těchto informací, aby se dostaly k co nejvíce lidem. Společně tak můžeme zajistit odpovědnost a spravedlnost, aby pravda nezůstala skrytá. Děkujeme za Vaši podporu!