Případ bitcoinového daru pro Ministerstvo spravedlnosti se rozrostl v jednu z nejvýraznějších kauz české justice. Veřejně známými aktéry jsou mimo jiné Tomáš Jiřikovský, JUDr. Pavel Blažek, Ph.D., Ing. Bc. Radomír Daňhel, MBA, LL.M., JUDr. Kárim Titz a znalec Ing. Jiří Berger, Ph.D., MBA, který byl spojován s otevřením bitcoinové peněženky.
Persons and entities prosecuted
Tomáš Jiřikovský
JUDr. Pavel Blažek, Ph.D.
Ing. Bc. Radomír Daňhel, MBA, LL.M.
JUDr. Kárim Titz
JUDr. Pavel Blažek, Ph.D.
Ing. Bc. Radomír Daňhel, MBA, LL.M.
JUDr. Kárim Titz
Persons and entities still unresolved
Ing. Jiří Berger, Ph.D., MBA
Event description
Bitcoinová kauza Ministerstva spravedlnosti: EJO upozornila na podezření, která se následně stala předmětem trestního a kárného řízení
Úvod
V roce 2025 se European Justice Organization (EJO) prostřednictvím své předsedkyně Pavly Vackové začala systematicky zabývat okolnostmi tzv. bitcoinové kauzy Ministerstva spravedlnosti České republiky.
EJO vyhodnotila veřejně dostupné informace, časovou osu událostí, roli jednotlivých osob a možné trestněprávní, profesní i veřejnoprávní souvislosti darování bitcoinů státu.
Již v počáteční fázi EJO upozorňovala, že nejde pouze o izolované pochybení jedné osoby, ale o kauzu, která mohla zahrnovat širší okruh osob, podezření na legalizaci výnosů z trestné činnosti, možné zneužití pravomoci úřední osoby, nedostatečné prověření původu kryptoměnových prostředků a závažné selhání kontrolních mechanismů státu.
Podání trestních oznámení a právních podnětů
Na základě zjištěných skutečností EJO podala trestní oznámení, právní podněty a další oznámení vůči osobám, které podle názoru organizace měly sehrát významnou roli v celé bitcoinové kauze.
Mezi osoby, na jejichž roli EJO upozorňovala, patřili zejména:
Tomáš Jiřikovský
osoba spojovaná s původem bitcoinů a jejich následným darováním Ministerstvu spravedlnosti České republiky.
osoba spojovaná s původem bitcoinů a jejich následným darováním Ministerstvu spravedlnosti České republiky.
JUDr. Pavel Blažek, Ph.D.
bývalý ministr spravedlnosti, za jehož působení došlo k přijetí bitcoinového daru státem.
bývalý ministr spravedlnosti, za jehož působení došlo k přijetí bitcoinového daru státem.
Ing. Bc. Radomír Daňhel, MBA, LL.M.
bývalý náměstek ministra spravedlnosti, který byl podle veřejně dostupných informací spojován s procesem přijetí, vyhodnocení nebo nakládání s bitcoinovým darem.
bývalý náměstek ministra spravedlnosti, který byl podle veřejně dostupných informací spojován s procesem přijetí, vyhodnocení nebo nakládání s bitcoinovým darem.
JUDr. Kárim Titz
advokát spojovaný s Tomášem Jiřikovským a s jednáním o darování bitcoinů státu.
advokát spojovaný s Tomášem Jiřikovským a s jednáním o darování bitcoinů státu.
Ing. Jiří Berger, Ph.D., MBA
znalec, který byl podle veřejně dostupných informací spojován s technickým zajištěním, ověřováním nebo vyčíslováním bitcoinů v rámci celé kauzy.
znalec, který byl podle veřejně dostupných informací spojován s technickým zajištěním, ověřováním nebo vyčíslováním bitcoinů v rámci celé kauzy.
EJO předvídala rozšíření kauzy na širší okruh osob
European Justice Organization od počátku upozorňovala, že bitcoinová kauza nemůže být vykládána pouze jako otázka samotného Tomáše Jiřikovského. Podle EJO bylo nezbytné prověřit také osoby, které se mohly podílet na přípravě, právním posouzení, technickém zajištění, přijetí, převodu, evidenci nebo veřejném obhajování bitcoinového daru.
EJO ve svých podáních poukazovala na to, že u kryptoměnových prostředků v mimořádné hodnotě měl stát postupovat s nejvyšší mírou opatrnosti. Pokud měl být přijat majetek od osoby spojované s trestnou činností, bylo podle EJO nutné důsledně ověřit původ těchto prostředků, jejich úplnou hodnotu, právní titul převodu i možné riziko legalizace výnosů z trestné činnosti.
Vývoj trestního řízení následně ukázal, že varování EJO nebyla nepodložená. Podle veřejně dostupných informací Policie České republiky, konkrétně Národní centrála proti organizovanému zločinu, postupně zahájila trestní stíhání osob spojovaných s bitcoinovou kauzou. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci dne 4. května 2026 oznámilo zahájení trestního stíhání dalších tří osob v trestní věci související s darováním bitcoinů Ministerstvu spravedlnosti.
Podle mediálních informací se má jednat zejména o:
Tomáše Jiřikovského,
JUDr. Pavla Blažka, Ph.D.,
Ing. Bc. Radomíra Daňhela, MBA, LL.M.,
a JUDr. Kárima Titze.
JUDr. Pavla Blažka, Ph.D.,
Ing. Bc. Radomíra Daňhela, MBA, LL.M.,
a JUDr. Kárima Titze.
Média uvedla, že policie začala v bitcoinové kauze stíhat tři osoby pro podezření ze zneužití pravomoci a legalizace výnosů z trestné činnosti, přičemž podle zjištění Seznam Zpráv šlo o bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka, jeho bývalého náměstka Radomíra Daňhela a advokáta Kárima Titze.
Podezření na legalizaci výnosů z trestné činnosti a selhání kontrolních mechanismů
Jedním z hlavních bodů, na které EJO upozorňovala, bylo podezření na legalizaci výnosů z trestné činnosti, tedy praní špinavých peněz.
Podle EJO bylo nepřijatelné, aby stát přijal kryptoměnový dar značné hodnoty bez maximálně důsledného ověření jeho původu. Organizace zdůrazňovala, že u bitcoinů spojených s osobou odsouzenou nebo spojovanou s trestnou činností musí být prověřeny nejen samotné technické přístupy k peněženkám, ale také historický původ kryptoměnových prostředků, okolnosti jejich nabytí a riziko, že se může jednat o výnosy z trestné činnosti.
EJO dále upozorňovala, že pokud stát obdržel pouze část hodnoty bitcoinů a další významná část prostředků byla podle veřejně diskutovaných informací převedena nebo odkloněna za dosud ne zcela objasněných okolností, bylo nezbytné prověřit celý řetězec osob, které se na tomto procesu mohly podílet.
Kárné řízení vůči JUDr. Kárimu Titzovi před Českou advokátní komorou
Významnou součástí aktivit EJO v bitcoinové kauze bylo také podání stížnosti k České advokátní komoře vůči advokátovi JUDr. Kárimu Titzovi.
European Justice Organization upozornila na podezření, že v souvislosti s bitcoinovou kauzou mohlo dojít k porušení povinností vyplývajících z pravidel proti praní špinavých peněz, tedy AML. Podle veřejně dostupných informací EJO podala dne 5. června 2025 k České advokátní komoře formální stížnost proti JUDr. Kárimu Titzovi pro podezření z napomáhání praní špinavých peněz a porušení povinností vyplývajících z AML pravidel.
Následně Česká advokátní komora podle veřejně dostupných informací potvrdila, že na JUDr. Kárima Titze byla podána kárná žaloba, a to z podnětu stížnosti EJO. EJO tak nejen upozornila na trestněprávní rovinu celé kauzy, ale iniciovala také profesní odpovědnost advokáta před Českou advokátní komorou.
Podle veřejných informací se kárná žaloba týká mimo jiné otázky, zda advokát dostatečně prověřil původ bitcoinů darovaných České republice a zda správně vyhodnotil rizika související s bezúplatným převodem majetku mimořádné hodnoty. Česká média uvedla, že Česká advokátní komora podala na Kárima Titze kárnou žalobu v souvislosti s jeho působením v bitcoinové kauze a že důvodem bylo mimo jiné neprovedení důsledné kontroly původu kryptoměny.
Tím se podle EJO potvrdilo, že její podněty neměly pouze veřejný nebo mediální význam, ale vedly také ke konkrétnímu profesnímu a disciplinárnímu řízení. EJO se tak stala významným subjektem, který upozornil nejen na možnou trestní odpovědnost osob zapojených do bitcoinového daru, ale také na otázku profesní odpovědnosti advokáta při nakládání s kryptoměnovými prostředky nejasného původu.
Role EJO jako subjektu veřejné kontroly
European Justice Organization v této kauze sehrála důležitou roli občanského a právního subjektu veřejné kontroly. Organizace analyzovala dostupné informace, identifikovala možné právní problémy, upozornila na podezřelé okolnosti a předala příslušným orgánům podněty k prověření.
EJO podle svého stanoviska již v rané fázi definovala možné trestné činy a předvídala, že kauza se může rozšířit na širší okruh osob. Vývoj trestního řízení a následné kárné řízení vůči JUDr. Kárimu Titzovi podle EJO potvrzují, že otázky, které organizace otevřela, byly relevantní a měly být řádně prověřeny.
EJO upozorňovala zejména na podezření týkající se:
legalizace výnosů z trestné činnosti,
tedy možného praní špinavých peněz prostřednictvím kryptoměnových prostředků,
tedy možného praní špinavých peněz prostřednictvím kryptoměnových prostředků,
zneužití pravomoci úřední osoby,
zejména v souvislosti s přijetím daru státem a postupem osob ve veřejných funkcích,
zejména v souvislosti s přijetím daru státem a postupem osob ve veřejných funkcích,
nedostatečné kontroly původu bitcoinů,
které měly být spojeny s osobou odsouzenou nebo spojovanou s trestnou činností,
které měly být spojeny s osobou odsouzenou nebo spojovanou s trestnou činností,
možného selhání advokátních AML povinností,
zejména v souvislosti s rolí advokáta JUDr. Kárima Titze,
zejména v souvislosti s rolí advokáta JUDr. Kárima Titze,
možného selhání státních kontrolních mechanismů,
protože dar byl přijat Ministerstvem spravedlnosti České republiky,
protože dar byl přijat Ministerstvem spravedlnosti České republiky,
odpovědnosti osob zapojených do převodu, přijetí a vyhodnocení bitcoinů,
včetně osob, které měly právní, technickou, znaleckou nebo úřední roli.
včetně osob, které měly právní, technickou, znaleckou nebo úřední roli.
Význam případu pro právní stát
Význam bitcoinové kauzy Ministerstva spravedlnosti nespočívá pouze v mimořádné hodnotě kryptoměnových prostředků. Podstatné je také to, že šlo o dar přijatý samotným Ministerstvem spravedlnosti České republiky, tedy institucí, která má být symbolem zákonnosti, důvěryhodnosti, transparentnosti a ochrany právního státu.
EJO dlouhodobě upozorňovala, že stát nesmí přijímat majetek nejasného nebo rizikového původu bez důkladného prověření. Pokud se jedná o kryptoměny spojované s trestnou činností, musí být kontrola ještě přísnější, protože právě anonymita, rychlost převodů a mezinárodní charakter kryptoměnových transakcí mohou vytvářet zvýšené riziko praní špinavých peněz.
Podle EJO tato kauza ukázala, jak důležité je, aby i nejvyšší státní instituce podléhaly veřejné kontrole a aby podezření týkající se majetku mimořádné hodnoty nebyla bagatelizována.
Výsledek a významný úspěch EJO
European Justice Organization řadí bitcoinovou kauzu Ministerstva spravedlnosti mezi své významné úspěchy.
Organizace podle svého stanoviska včas upozornila na podezřelé okolnosti, identifikovala klíčové osoby, podala trestní oznámení, podněty a stížnosti, popsala možné trestněprávní souvislosti a otevřela otázku profesní odpovědnosti advokáta v souvislosti s AML povinnostmi.
Následný vývoj ukázal, že kauza se skutečně rozšířila na další osoby, stala se předmětem trestního stíhání a vedla také ke kárnému řízení před Českou advokátní komorou vůči JUDr. Kárimu Titzovi.
EJO tak prokázala, že důsledná občanská kontrola, právní analýza a systematické podávání podnětů mohou přispět k tomu, aby závažné kauzy veřejného zájmu nebyly přehlíženy nebo odkládány.
Pokračující sledování kauzy
European Justice Organization bude vývoj bitcoinové kauzy Ministerstva spravedlnosti nadále sledovat.
Podle veřejně dostupných informací vyšetřování pokračuje a nelze vyloučit, že se okruh prověřovaných nebo obviněných osob bude dále měnit nebo rozšiřovat. EJO bude nadále sledovat zejména to, zda budou důsledně prověřeny všechny osoby, které se na přijetí, správě, právním posouzení, technickém zajištění nebo převodu bitcoinů mohly podílet.
EJO současně zdůrazňuje, že konečné rozhodnutí o vině či nevině jednotlivých osob náleží výlučně nezávislým soudům. Smyslem činnosti EJO v této kauze bylo upozornit na podezření, předat relevantní informace příslušným orgánům, otevřít otázku trestní a profesní odpovědnosti a přispět k tomu, aby kauza mimořádného veřejného zájmu nebyla zametena pod koberec.
Bitcoinová kauza Ministerstva spravedlnosti je příkladem toho, jak může organizace EJO sehrát významnou roli při ochraně veřejného zájmu.
European Justice Organization prostřednictvím své předsedkyně Pavly Vackové upozornila na podezření, která se následně stala předmětem trestního řízení, veřejné diskuse a kárného řízení. EJO identifikovala klíčové osoby, popsala možná právní rizika, upozornila na AML souvislosti a přispěla k tomu, aby se kauza dále vyšetřovala.
Tento případ proto představuje jeden z významných úspěchů European Justice Organization v oblasti boje proti korupci, praní špinavých peněz, zneužívání veřejné moci a nedostatečné odpovědnosti osob, které se podílejí na nakládání s majetkem mimořádné hodnoty.
Our objections that have not yet been resolved
Výhrady EJO k roli Ing. Jiřího Bergera, Ph.D., MBA
European Justice Organization (EJO) považuje postavení Ing. Jiřího Bergera, Ph.D., MBA za jednu z nejdůležitějších a dosud nedostatečně vysvětlených otázek celé bitcoinové kauzy Ministerstva spravedlnosti.
Podle veřejně dostupných informací nešlo o okrajovou osobu. Ing. Jiří Berger měl jako znalec a odborník sehrát zásadní technickou roli při otevření bitcoinové peněženky, zjištění jejího obsahu, výpočtu podílu pro stát a následném převodu části bitcoinů na státní peněženku.
Právě proto podle EJO nestačí tvrzení, že se na něj formálně nevztahovaly AML povinnosti. I pokud nebyl povinnou osobou podle AML zákona, musel si jako odborník v oblasti kybernetiky a soudní znalec uvědomovat mimořádné riziko celé operace. Předmětem převodu byly bitcoiny spojované s osobou odsouzenou za závažnou trestnou činnost a celá transakce se týkala majetku mimořádné hodnoty.
EJO proto považuje za zásadní otázku, zda Ing. Jiří Berger postupoval s dostatečnou odbornou, profesní a morální odpovědností. Pokud měl zajistit přesné určení obsahu bitcoinové peněženky, je nutné vysvětlit, proč stát podle veřejně dostupných informací obdržel pouze část hodnoty, zatímco další významná část bitcoinů měla být převedena nebo odkloněna za dosud ne zcela objasněných okolností.
Z pohledu EJO je nutné prověřit zejména to, zda byl správně zjištěn skutečný rozsah dostupných bitcoinů, z jakého množství byl vypočten podíl pro stát, kdo znalce fakticky objednal a hradil, zda byl celý proces dostatečně nezávisle kontrolován a proč nebyly zodpovězeny otázky týkající se původu a pohybu kryptoměnových prostředků.
EJO dále upozorňuje, že pokud Ing. Jiří Berger nebyl dosud orgány činnými v trestním řízení zahrnut mezi osoby trestně stíhané nebo podezřelé z účasti na koordinovaném či organizovaném jednání, neznamená to, že jeho role je tím automaticky vysvětlena nebo uzavřena.
Podle EJO je naopak nezbytné, aby jeho role byla dále prověřována, zejména ze strany Národní centrály proti organizovanému zločinu, a to s ohledem na další svědectví, listinné důkazy, technická data, blockchainové transakce, časovou osu celé kauzy a skutečný rozsah úkolů, které měl jako znalec nebo odborná osoba vykonat.
Podle EJO nelze předem vyloučit, zda Ing. Jiří Berger nebude v budoucnu posuzován nejen jako technická nebo znalecká osoba, ale také jako osoba, jejíž postup mohl objektivně přispět k tomu, že stát nezískal plnou hodnotu bitcoinů, které měly být předmětem zajištění, vyhodnocení a převodu.
Právě proto je podle EJO nezbytné, aby jeho role nebyla z vyšetřování vyňata pouze s odkazem na formální tvrzení, že se na něj nevztahovaly AML povinnosti. V kauze takového rozsahu nejde pouze o formální zařazení mezi povinné osoby podle AML zákona, ale také o odbornou odpovědnost, obezřetnost a povinnost jednat způsobem odpovídajícím významu a rizikovosti celé transakce.
Pokud by orgány činné v trestním řízení dospěly k závěru, že Ing. Jiří Berger nebyl nebo nebude součástí organizované či koordinované skupiny osob, je podle EJO přesto nutné otevřít otázku jeho odborné způsobilosti, profesní etiky a odpovědnosti za řádné splnění znaleckého nebo odborného úkolu.
Pokud měl znalec zajistit přesný obsah bitcoinových prostředků, ale podle veřejně dostupných informací stát obdržel pouze část hodnoty a současně mělo dojít k pohybu nebo odklonu významného množství kryptoměny mimo kontrolu státu, je nutné prověřit, zda znalec splnil své zadání řádně, odborně a v plném rozsahu.
Podle EJO je nepřijatelné, aby znalec, který má být odbornou garancí správného zjištění technického stavu věci, současně tvrdil, že se nezajímal o původ kryptoměnových prostředků, o širší okolnosti transakce nebo o to, zda se může jednat o výnosy z trestné činnosti.
Takový přístup je podle EJO v rozporu se základními nároky na odpovědnost, obezřetnost a odbornou integritu osoby, která vystupuje jako soudní znalec. Znalec v takto citlivé kauze nemůže vystupovat pouze jako technický vykonavatel izolovaného úkonu, pokud jeho činnost přímo souvisí s převodem majetku mimořádné hodnoty a s možnou legalizací výnosů z trestné činnosti.
EJO považuje za nutné prověřit také otázku, zda Ing. Jiří Berger mohl nebo měl rozpoznat rizikový původ bitcoinů. Pokud vzhledem ke své odbornosti rizikový původ bitcoinů nerozpoznal, vyvolává to otázky o jeho odborné způsobilosti. Pokud jej rozpoznal nebo rozpoznat mohl, ale neučinil žádné kroky k upozornění příslušných orgánů nad rámec svého úzkého technického zadání, vyvolává to podle EJO otázky o jeho etické a profesní odpovědnosti.
Z pohledu EJO je dále nutné zodpovědět, proč znalec údajně nezajistil správný a úplný počet bitcoinů podle skutečného rozsahu technických prostředků, které měl prověřit. Pokud měl být garantem odborného zjištění obsahu bitcoinové peněženky, potom musí být jasně vysvětleno, proč stát obdržel pouze podíl z omezeného množství bitcoinů a zda nebyly další prostředky převedeny mimo kontrolu státu ještě před konečným vyhodnocením celé věci.
EJO má za to, že pokud znalec nepoznal rizikové nebo „špinavé“ bitcoiny, je nutné prověřit jeho odbornou způsobilost. Pokud je poznal nebo poznat mohl, ale neoznámil podezřelé okolnosti příslušným orgánům, je nutné prověřit jeho profesní a etickou odpovědnost. V obou případech jde podle EJO o zásadní problém, který se dotýká důvěryhodnosti znalecké činnosti jako takové.
Znalecká činnost nemůže být redukována pouze na mechanické provedení technického úkonu bez ohledu na širší souvislosti. Znalec je osobou, od níž se očekává vysoká míra odbornosti, nezávislosti, obezřetnosti a důvěryhodnosti. Pokud znalec v kauze mimořádného veřejného významu nepozná rizikové nebo podezřelé okolnosti, případně je pozná, ale nevyvodí z nich odpovídající závěry, je podle EJO namístě zpochybnit jeho způsobilost vykonávat znaleckou činnost v obdobně citlivých věcech.
EJO proto zastává názor, že role Ing. Jiřího Bergera nemá být posuzována pouze z hlediska možné trestní odpovědnosti, ale také z hlediska jeho odborné způsobilosti, profesní etiky a důvěryhodnosti znaleckých úkonů.
Znalec, jehož postup vyvolává pochybnosti o správnosti zjištěného obsahu bitcoinových prostředků, o kontrole jejich původu a o ochraně majetkového zájmu státu, podle EJO nemůže zůstat mimo odborné a institucionální prověření.
EJO zdůrazňuje, že v této fázi netvrdí jako prokázaný fakt, že Ing. Jiří Berger spáchal trestný čin nebo že byl členem organizované skupiny. Současně však považuje jeho roli za natolik významnou, že musí být důkladně prověřena orgány činnými v trestním řízení, zejména NCOZ, případně také příslušnými orgány odpovědnými za dohled nad znaleckou činností.
Podle EJO nelze bitcoinovou kauzu vyšetřit pouze na úrovni politických a advokátních aktérů, pokud technické a znalecké úkony mohly zásadně ovlivnit výsledek celé transakce. Bez odborného zásahu znalce by nemohlo dojít k otevření peněženky, určení zůstatku, výpočtu podílu pro stát ani k samotnému převodu bitcoinů.
EJO proto považuje Ing. Jiřího Bergera za jednu z klíčových osob celé kauzy, minimálně z hlediska odborné, profesní a morální odpovědnosti. Jeho postup, rozhodnutí a skutečný rozsah jeho úkolu musí být podle EJO důkladně prověřeny, protože právě na těchto úkonech mohlo záviset, jaký objem bitcoinů stát skutečně získal a jaký objem mohl zůstat mimo jeho kontrolu.
Podle EJO musí být zvlášť prověřeno, zda Ing. Jiří Berger skutečně splnil zadání tak, aby byl zjištěn úplný a správný rozsah bitcoinových prostředků, zda stát obdržel odpovídající podíl ze skutečné hodnoty, a zda nedošlo k pochybení, které umožnilo, aby významná část kryptoměnových prostředků unikla mimo dosah státu.
EJO současně považuje za důležité, aby bylo prověřeno, zda osoba s takto problematickými okolnostmi výkonu odborného úkonu má nadále splňovat nároky na výkon znalecké činnosti. Pokud znalec v kauze mimořádné hodnoty a veřejného významu nezajistí správné zjištění obsahu, nezabývá se původem prostředků, nerozpozná riziko legalizace výnosů z trestné činnosti nebo na něj neupozorní, zpochybňuje to podle EJO základní hodnoty znaleckých posudků a odborných úkonů.
Z tohoto důvodu EJO považuje za nezbytné, aby role Ing. Jiřího Bergera byla dále prověřována nejen v trestněprávní rovině, ale také v rovině profesní, znalecké, etické a institucionální odpovědnosti.
EJO
Pavla Vacková
předsedkyně organizace European Justice Organization