EJO podala opakovanou stížnost kvůli insolvencím Lion Mobile, iKiwi CZ a Incore Investment.

European Justice Organization upozornila na možné zatajování informací a dokumentů v insolvenčních řízeních společností Lion Mobile s.r.o., iKiwi CZ s.r.o. a Incore Investment s.r.o. Organizace podala opakovanou stížnost, v níž kritizuje postup Městského soudu v Praze a žádá zásah také ze strany Vrchního soudu v Praze a Ministerstva spravedlnosti.

Podle EJO nejde o běžný administrativní problém, ale o závažnou otázku transparentnosti insolvenčních řízení. Organizace tvrdí, že dokumenty zaslané do konkrétních insolvenčních spisů nebyly podle jejích zjištění řádně a bezodkladně zveřejněny v insolvenčním rejstříku ISIR, přestože se měly týkat majetkové podstaty, práv věřitelů a možného vyvedení hodnotných aktiv.

EJO upozorňuje, že insolvenční rejstřík nemá být formální archiv, ale veřejný kontrolní nástroj. Pokud se v něm neobjevují dokumenty, které byly soudu doručeny a vztahují se ke konkrétnímu insolvenčnímu řízení, vzniká podle organizace zásadní problém. Věřitelé, veřejnost ani další dotčené osoby pak nemusejí mít přístup k informacím, které mohou být důležité pro posouzení skutečného majetku dlužníka.

Stížnost se týká insolvenčních řízení vedených u Městského soudu v Praze pod spisovými značkami MSPH 95 INS 18142/2024 ve věci Lion Mobile s.r.o., MSPH 94 INS 12695/2022 ve věci iKiwi CZ s.r.o. a MSPH 94 INS 10132/2022 ve věci Incore Investment s.r.o.

Podle EJO je zvlášť problematické, že dotčená řízení mají být podle názoru organizace fakticky ovládána skupinou obchodníků s pohledávkami. Ti měli podle tvrzení EJO získat rozhodující vliv na průběh insolvenčních řízení a prosadit osoby insolvenčních správců, které organizace nepovažuje za dostatečně nezávislé ve vztahu k zájmům všech věřitelů. Tato okolnost podle EJO vyžaduje mimořádně přísnou veřejnou kontrolu.

Organizace zároveň upozorňuje, že v insolvenčních řízeních nesmí docházet k tomu, aby aktivní skupina věřitelů nebo obchodníků s pohledávkami získala takový vliv, že se z konkursu stane nástroj kontroly nad majetkem dlužníka místo nástroje spravedlivého uspokojení všech věřitelů. Právě proto EJO požaduje, aby soudy a dohledové orgány prověřily nejen samotné zveřejňování dokumentů, ale také širší souvislosti výkonu správy majetkové podstaty.

Jedním z hlavních témat stížnosti je podle EJO otázka e-shopu xm.cz, jeho technologické části, domény, zákaznických databází, know-how, obchodní hodnoty a dalších digitálních aktiv. Organizace tvrdí, že dosud nebylo dostatečně vysvětleno, jakým způsobem byla tato aktiva převedena nebo vyvedena, kdo je fakticky užívá a zda měla být zahrnuta do majetkové podstaty.

Podle EJO mohou mít domény, e-shopy, databáze, zákaznické vztahy a technologická řešení hodnotu v řádu milionů korun. Pokud by takový majetek nebyl řádně identifikován, oceněn a zpeněžen ve prospěch věřitelů, mohlo by podle organizace dojít k vážnému poškození věřitelského sboru.

EJO rovněž upozorňuje na problém nezveřejněných účetních závěrek dotčených subjektů ve sbírce listin. Podle organizace chybějící účetní závěrky ztěžují veřejnou kontrolu a mohou znemožnit posouzení skutečné ekonomické situace firem před úpadkem i v době insolvenčního řízení.

Opakovaná stížnost směřuje také proti tomu, že předseda Městského soudu v Praze podle názoru EJO nereaguje dostatečně rychle. Organizace proto žádá, aby postup Městského soudu v Praze prověřily vyšší dohledové orgány, zejména Vrchní soud v Praze a Ministerstvo spravedlnosti České republiky.

EJO ve svém podání zdůrazňuje, že nechce zasahovat do nezávislého rozhodování soudu. Kritizuje však administrativní postup, rychlost reakce, zveřejňování dokumentů v ISIR a přístup k informacím, které mohou být zásadní pro věřitele. Podle organizace nelze připustit, aby se významné podněty týkající se majetkové podstaty ztrácely mimo veřejně dostupný insolvenční rejstřík.

Případ tak otevírá širší otázku, jak česká insolvenční justice pracuje s digitálními aktivy a zda dokáže účinně zabránit jejich vyvádění mimo konkursní podstatu. V době, kdy hodnota firmy nemusí ležet jen v nemovitostech, zásobách nebo bankovních účtech, ale také v doménách, datech, softwaru, zákaznických databázích a online značkách, je podle EJO starý formální přístup zcela nedostatečný.

European Justice Organization proto požaduje, aby byly všechny její dokumenty zaslané do uvedených insolvenčních řízení dohledány, zařazeny do spisů a zveřejněny v ISIR, pokud neexistuje konkrétní zákonný důvod pro jejich nezveřejnění. Současně žádá prověření role insolvenčních správců, obchodníků s pohledávkami a všech osob, které mohly mít vliv na převody nebo užívání digitálních aktiv souvisejících s dlužníky.

Podle EJO je nyní klíčové, aby dohledové orgány neřešily věc pouze formálně. Pokud se potvrdí, že dokumenty nebyly zveřejňovány, majetek nebyl prověřován a zásadní informace nebyly zpřístupněny věřitelům, nešlo by podle organizace o drobnou procesní chybu, ale o selhání transparentnosti insolvenčního řízení.