Vaše hlášení o transparentnosti, svobodě tisku nebo korporátním a politickém vlivu pomáhá zajistit spravedlivý právní systém a rovnost pro všechny před zákonem.
Detail článku
23.10.2024: Postoloprtský masakr po 80 letech. Studenti zvou prezidenta, Hrad zatím mlčí
Pochodu jsem se osobně zúčastnil (letos mi zranění nedovolilo). President ČR Petr Pavel se nezúčastnil (Na nedělní Grand Prix Brna v soutěži motocyklů si čas našel), ani žádní čeští politici...
Za informace uvedené na této stránce nese plnou odpovědnost autor textu. European Justice Organization z.s. poskytuje pouze publikační účet pro nezávislé novináře a nenese odpovědnost za obsah ani za uvedené zdroje.
Aktualizováno 23.7.2025: Prezident Petr Pavel navštívil Japonsko. V Hirošimě uctil památku obětí výbuchu jaderné bomby z konce druhé světové války. Ocenil, jak se Japonci s tragédií vypořádali a připomněl, že historii je třeba si připomínat: „Musím říct, že to na mě tady působí opravdu velice tísnivým dojmem. Hirošima může sloužit i jako inspirace, pokud budeme schopni se z historie poučit, což bohužel ne vždycky se lidstvu daří.“ Věřme, že začne, i v rodné zemi, uctívat osobní účastí památku nevinných obětí zločinů proti lidskosti, spáchaných po válce na Čechoslovácích s německými kořeny, vojáky čs. armády. Stejně tak, jako se v Lidicích a Terezíně zúčastňuje pietních akcí na místech zločinů proti lidskosti spáchanými nacisty. JŠ
***
Tři roky pořádá učitel pražského Gymnázia Jana Keplera Petr Zemánek vzpomínkové pochody na připomínku největšího poválečného masakru civilního obyvatelstva v Postoloprtech na Lounsku. Letos tam jeho studenti chtěli mít významného hosta – ke gestu historického smíření Čechů a Němců vyzvali prezidenta Petra Pavla a pozvali ho na červnový třetí ročník pochodu. Nedostali žádnou odpověď – ani kladnou, ani zápornou. Petr Zemánek teď doufá, že by se gesto mohlo odehrát příští rok, kdy si připomeneme 80. výročí konce války i událostí, které po něm následovaly.
„Ke společnému symbolickému setkání předních představitelů České republiky a Německa k zakončení ,historického nepřátelství‘ dosud nedošlo. Vždy šlo pouze o jednostrannou omluvu či gesto. Dovolujeme si Vám navrhnout možnost oboustranného smíření na české půdě za účasti prezidentů obou zemí, a to dvěma symbolickými pietními akty během jednoho dne,“ napsali studenti prezidentovi letos v únoru a dopis osobně zanesli do prezidentské kanceláře.
Jejich představa byla taková, že by se setkání uskutečnilo v jeden den, nejprve v Lidicích vyhlazených nacisty a pak v Postoloprtech, kde po konci války došlo k největšímu poválečnému masakru civilního obyvatelstva na českém území. V červnu 1945 zde československá armáda soustředila tisíce Němců a prokazatelně 763 z nich bez soudu zastřelila.
Z hradní kanceláře ale nedorazila vůbec žádná odpověď. „Ale ani ťuk. Nikdo se neozval, nenapsal ani – ne, my nepřijdeme. Kdyby třeba napsali, že se prezident nezúčastní, protože má hodně, práce, je to pořád vstřícné gesto,“ říká teď Petr Zemánek. Dopis byl doručen přímo do prezidentské kanceláře a studenti dostali i potvrzení o přijetí. „To by se k němu mělo dostat. Pokud se dopis k prezidentovi nedostal, tak je to zvláštní, že tam někdo dělá cenzuru. A ta by směrem k této věci byla docela smutná,“ říká Zemánek.
Naděje se ale nevzdává, ke společnému setkání prezidentů by mohlo dojít příští rok, na který připadne 80. výročí konce války i událostí, které po něm, již v době míru, následovaly.
DOKUMENT:Dopis studentů prezidentu Pavlovi
Vážený a milý pane prezidente,
dovolujeme si Vám napsat jako studenti a učitel pražského Gymnázia Jana Keplera a pokusit se tímto dopisem iniciovat oficiální státnické smíření mezi Čechy a Němci.
Rozhodli jsme se Vám napsat poté, co jsme zhlédli symbolické setkání francouzského prezidenta Francoise Hollanda a německého prezidenta Joachima Gaucka, které se konalo 4. září 2013 v troskách francouzského městečka Oradour-sur-Glane. Toto městečko bylo vypáleno a likvidováno jednotkami SS 10. 6. 1944, tedy přesně dva roky po našich Lidicích. Francouzi ponechali Oradour-sur-Glane v troskách jako připomínku masakru civilního obyvatelstva, a tak se mohli prezidenti obou zemí setkat před oltářní menzou v rozbitém kostele. Prezidenti se drželi za ruce a mezi sebe přijali Roberta Hebrase, který jako chlapec přežil vyvražďování.
Navázali tak na podobná symbolická setkání k překonání „historického nepřátelství“ mezi oběma národy a zeměmi, která se konala 22. září 1984 za účasti prezidenta Francoise Mitterranda a spolkového kancléře Helmutha Kohla na bojišti u Verdunu a projednávání Elyssejské smlouvy mezi prezidentem Charlesem de Gaullem a kancléřem Konradem Adenauerem v Remeši v létě 1962.
Ke společnému symbolickému setkání předních představitelů České republiky a Německa k zakončení „historického nepřátelství“ dosud nedošlo. Vždy šlo pouze o jednostrannou omluvu či gesto.
Dovolujeme si Vám navrhnout možnost oboustranného smíření na české půdě za účasti prezidentů obou zemí, a to dvěma symbolickými pietními akty během jednoho dne.
V červnu si totiž připomínáme nejen vyvraždění a vypálení Lidic (10. 6. 1942), nýbrž také největší poválečné vyvražďování českých Němců na jednom místě v Postoloprtech a Žatci (3. 6. 1945). V druhém případě je dnes známo již více než 1600 obětí a mají je na svědomí převážně vojáci Československé armády (Svobodovy) pod přímým vedením KGB. Vaše účast, jako vojáka, na smíření by tak vedla k očistě jména československých vojáků a armády.
3. června t. r. se uskuteční 3. ročník připomínkového studentského pochodu z Postoloprt do Žatce, který organizují studenti pražského Gymnázia Jana Keplera a lounského Gymnázia Václava Hlavatého. Tento rok se poprvé účastní i česká a německá veřejnost.
Domníváme se, jako studenti, že současný svět potřebuje gesta vzájemnosti, tolerance a společného bytí evropských států a národů.
V Praze na Břevnově 21. 2. 2024 ***
Co byl postoloprtský masakr?
3. června 1945 bylo v Žatci vyhlášeno soustředění všech mužů německé národnosti ve věku od 13 do 65 let. Kdo se nedostavil, měl být zastřelen. Na náměstí se dostavilo 4 tisíce až 5 tisíc lidí, kteří byli kontrolováni a tříděni příslušníky místních správních orgánů, příslušníky Revolučních gard, ale hlavně vojáky z Žatce a Postoloprt. Toto třídění bylo provázeno fyzickým a psychickým násilím.
Poté byli muži ve skupinách odváděni do Postoloprt nebo do čtyř táborů v Žatci. Mezi zadrženými byli katoličtí kněží a premonstráti, a to i českého původu. Během této vojenské operace, při níž bylo město zcela obklíčeno, byl nasazen i pancéřový vlak Uhříněves a zabiti dva muži. Těla dalších tří byla nalezena po několika dnech. Několik mužů zemřelo během cesty do Postoloprt. Většina zastřelených byla pochována u jižní zdi městského hřbitova.
V postoloprtských kasárnách byli muži ze Žatecka vystaveni krutému zacházení ze strany vojáků čs. armády, které vyvrcholilo zavražděním nejméně 763 lidí. Toto číslo s největší pravděpodobností neudává konečný počet obětí, ale odpovídá počtu exhumovaných ostatků během vyšetřování masakru v roce 1947. Své muže následovaly do shromažďovacích táborů ženy a děti.
Jak Petr Zemánek vnímá snahy o kamuflování a zamlčování bílých míst v historii? Proč je podle něho důležité přinášet vzpomínky studentům a mladší generaci vůbec? A je podle něj možné ještě zjistit nová historická fakta o postoloprtských událostech? Rozhovor s Petrem Zemánkem přineseme v pátek.
Pochodu jsem se osobně zúčastnil (letos mi zranění nedovolilo). President ČR Petr Pavel se nezúčastnil (Na nedělní Grand Prix Brna v soutěži motocyklů si čas našel), ani žádní čeští politici s čestnou výjimkou místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové při 80.výročí masakru na Švédských šancích u Přerova, byť jen položila věnec a nepromluvila. Byl tak vůbec první vysoce postavený politik, která se od konání pietních aktů dostavil. Toto trauma skrytě, stále nezpracovaně, přežívá ve společnosti. Každý politik, který by se k tomu postavil otevřeně, veřejně, jako vysocí představitelé SRN, by značně ohrozil svoji politickou kariéru. Vzpomeňme Karla Schwarzenberga, který nazval dr. Edvarda Beneše válečným zločincem. Jasně prohrál vyhranou volbu presidenta s Milošem Zemanem. Stačilo, aby v nejčtenějším bulvárním deníku BLESK vyšel den před volbou (v rozporu se zákonem) celostránkový inzerát: „Naše první dáma bude Němka“. Smutné vysvědčení o mravní a charakterové vyspělosti naší politické scény a morálního stavu zmanipulované společnosti. JŠ
Každý Váš příspěvek nejen pomáhá financovat naši práci, ale také podporuje šíření těchto informací, aby se dostaly k co nejvíce lidem. Společně tak můžeme zajistit odpovědnost a spravedlnost, aby pravda nezůstala skrytá. Děkujeme za Vaši podporu!