European Justice Organization upozorňovala od počátku na AML rizika bitcoinové kauzy, nejasný původ kryptoměny a odpovědnost osob zapojených do přijetí miliardového daru Ministerstvem spravedlnosti.
EJO stálo u bitcoinové kauzy od samého počátku
European Justice Organization uvádí, že vývoj bitcoinové kauzy potvrzuje zásadní správnost kroků, které organizace podnikla od samotného začátku. Nešlo o mediální gesto, politickou hru ani snahu vytvářet senzaci. Šlo o právní stát, povinnost prověřit původ miliardového majetku a povinnost zabránit tomu, aby stát mohl být použit jako nástroj legalizace výnosů z trestné činnosti.
EJO se v počátku kauzy obrátilo na Národní centrálu proti organizovanému zločinu, Vrchní státní zastupitelství v Olomouci a Finanční analytický úřad s trestním oznámením a právní argumentací týkající se podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti, podvodu a účasti dalších osob na převodech bitcoinů bez řádného objasnění jejich původu.
Ve svém veřejném podání EJO upozorňovalo mimo jiné na darovací smlouvu, nejasný původ bitcoinů, možné předchozí převody z peněženky a možné riziko škody či legalizace majetku pocházejícího z trestné činnosti.
Nově obviněni: Pavel Blažek, Kárim Titz a Radomír Daňhel
Dnešní vývoj ukazuje, že varování EJO nebyla přehnaná. Vyšetřovatelé NCOZ podle veřejně dostupných informací obvinili další tři osoby v souvislosti s darováním bitcoinů Ministerstvu spravedlnosti. Jedná se o Pavla Blažka, Radomíra Daňhela a advokáta Kárima Titze. Obvinění se má týkat podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby a legalizace výnosů z trestné činnosti, tedy praní peněz.
Tím se bitcoinová kauza posouvá z roviny politického skandálu do roviny trestněprávní odpovědnosti konkrétních osob. EJO od počátku tvrdilo, že u takto mimořádné transakce nestačí alibistické tvrzení, že stát získal téměř miliardu korun. Podstatná otázka zněla a stále zní: odkud tyto bitcoiny pocházely, kdo jejich původ prověřil, kdo měl povinnost transakci zastavit nebo oznámit a kdo umožnil, aby se sporný majetek dostal přes stát do veřejného prostoru jako údajně legitimní dar.
Tři roviny odpovědnosti
V kauze je nutné rozlišovat tři základní roviny odpovědnosti.
Pavel Blažek byl v době přijetí bitcoinového daru ministrem spravedlnosti. Jeho role je zásadní z hlediska politické a institucionální odpovědnosti za resort, který dar přijal.
Radomír Daňhel působil jako náměstek ministra spravedlnosti. Jeho role je důležitá z hlediska ekonomického, procesního a kontrolního nastavení přijetí daru. Právě u něj je nutné objasnit, jaké kroky byly na ministerstvu učiněny, kdo posuzoval rizika a jak byla dokumentována kontrola původu kryptoměny.
Kárim Titz vystupoval jako advokát Tomáše Jiříkovského. Jeho role je významná zejména s ohledem na právní zastoupení dárce, posouzení původu bitcoinů a možné povinnosti podle AML pravidel.
Kárim Titz a AML: ČAK potvrdila jádro stížnosti EJO
European Justice Organization se v průběhu kauzy obrátilo také na Českou advokátní komoru. Důvodem bylo podezření, že advokát Kárim Titz nesplnil povinnosti vyplývající z AML pravidel a že jeho postup při výkonu advokacie vyžaduje kárné prověření.
Česká advokátní komora následně podala na Kárima Titze kárnou žalobu. Podle veřejně dostupných informací kontrolní rada dospěla k závěru, že advokát neprovedl důslednou kontrolu původu bitcoinů darovaných České republice a nevyhodnotil bezúplatný převod majetku jako podezřelý obchod podle AML zákona.
To je zásadní moment. ČAK tím podle EJO potvrdila, že stížnost organizace směřovala k reálnému a vážnému problému. Nešlo o formální výhradu. Šlo o samotné jádro advokátní odpovědnosti v situaci, kdy se přes právní služby a státní instituci pohyboval majetek v mimořádné hodnotě a s mimořádně rizikovým původem.
Tomáš Jiříkovský zůstává klíčovou osobou celé kauzy
Ačkoli nově veřejně uváděnými obviněnými osobami jsou Pavel Blažek, Kárim Titz a Radomír Daňhel, nelze z příběhu vynechat Tomáše Jiříkovského. Právě on byl dárcem bitcoinů, jejichž původ se stal jádrem celé kauzy.
Podle EJO je nutné důsledně objasnit, odkud kryptoměna pocházela, jak byla získána, jakými peněženkami prošla, kdo s ní fakticky nakládal a zda se jednalo o majetek s vazbou na trestnou činnost. Bez odpovědi na tyto otázky nelze veřejnosti věrohodně vysvětlit, proč stát takový dar vůbec přijal.
Radomír Daňhel a kontrolní odpovědnost ministerstva
Samostatnou pozornost si podle EJO zaslouží Radomír Daňhel. Jako náměstek ministra spravedlnosti měl významnou roli v ekonomické a procesní rovině přijetí daru. Veřejnost má právo vědět, zda byly provedeny dostatečné kontroly, kdo na ministerstvu vyhodnocoval rizika a zda bylo možné přijetí daru zastavit ještě předtím, než se z něj stal jeden z největších politicko-právních skandálů posledních let.
V kauzách tohoto typu není rozhodující pouze formální podpis nebo veřejně viditelné politické rozhodnutí. Podstatné jsou i interní procesy, ekonomická doporučení, kontrolní mechanismy, právní posouzení a to, kdo měl v jakém okamžiku informace o možném rizikovém původu majetku.
Bitcoinová kauza není senzace. Je to zkouška právního státu
Tato kauza není příběhem o bitcoinu. Je to příběh o tom, zda stát dokáže rozpoznat riziko praní špinavých peněz, zda advokáti plní AML povinnosti, zda politici nesou odpovědnost za rozhodnutí svých resortů a zda orgány činné v trestním řízení dokážou postupovat i tam, kde se případ dotýká vysoce postavených osob.
EJO upozornilo na podezření z legalizace výnosů, na nutnost prověřit hlavní aktéry bitcoinové transakce, na odpovědnost osob zapojených do převodů a na možné pochybení advokáta Kárima Titze v oblasti AML. Vývoj u NCOZ a České advokátní komory ukazuje, že tato upozornění měla věcný i právní základ.
Politická odpovědnost není totéž co trestní odpovědnost
EJO současně upozorňuje, že trestní odpovědnost a politická odpovědnost nejsou totéž. U některých osob může být obtížné prokázat přímou trestní účast na samotné operaci. To však neznamená, že nenesou politickou odpovědnost za prostředí, ve kterém k přijetí miliardového daru došlo.
Jestliže představitelé státu věděli, že Ministerstvo spravedlnosti jedná o přijetí bitcoinů od osoby s trestní minulostí, měli postupovat s maximální mírou opatrnosti. Nestačilo spoléhat na formální proces. Nestačilo tvrdit, že stát získal peníze. Povinností veřejné moci bylo ptát se, odkud majetek pochází, kdo jej prověřil a zda stát nemůže být zneužit k legalizaci výnosů z trestné činnosti.
Presumpce neviny platí. Mlčení veřejnosti však nesmí být pravidlem
European Justice Organization zdůrazňuje, že všechny trestně stíhané osoby mají právo na obhajobu a platí pro ně presumpce neviny. Stejně tak platí, že podání kárné žaloby neznamená konečné rozhodnutí o vině advokáta.
Presumpce neviny ale nesmí být zneužívána jako záminka k mlčení. Veřejnost má právo vědět, kdo na kauzu upozornil, kdo žádal prověření AML povinností, kdo podal trestní oznámení a kdo dlouhodobě trval na tom, že miliardový dar od osoby s trestní minulostí nemůže být přijat bez tvrdé kontroly původu majetku.
EJO bude nadále sledovat vývoj kauzy a bude trvat na tom, aby byly prověřeny všechny osoby, které se na transakci podílely, které o ní věděly, které ji umožnily nebo které mohly porušit své zákonné, profesní či politické povinnosti.
Žádná veřejná funkce, advokátní postavení ani politický vliv nesmí stát nad zákonem.
European Justice Organization uvádí, že vývoj bitcoinové kauzy potvrzuje zásadní správnost kroků, které organizace podnikla od samotného začátku. Nešlo o mediální gesto, politickou hru ani snahu vytvářet senzaci. Šlo o právní stát, povinnost prověřit původ miliardového majetku a povinnost zabránit tomu, aby stát mohl být použit jako nástroj legalizace výnosů z trestné činnosti.
EJO se v počátku kauzy obrátilo na Národní centrálu proti organizovanému zločinu, Vrchní státní zastupitelství v Olomouci a Finanční analytický úřad s trestním oznámením a právní argumentací týkající se podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti, podvodu a účasti dalších osob na převodech bitcoinů bez řádného objasnění jejich původu.
Ve svém veřejném podání EJO upozorňovalo mimo jiné na darovací smlouvu, nejasný původ bitcoinů, možné předchozí převody z peněženky a možné riziko škody či legalizace majetku pocházejícího z trestné činnosti.
Nově obviněni: Pavel Blažek, Kárim Titz a Radomír Daňhel
Dnešní vývoj ukazuje, že varování EJO nebyla přehnaná. Vyšetřovatelé NCOZ podle veřejně dostupných informací obvinili další tři osoby v souvislosti s darováním bitcoinů Ministerstvu spravedlnosti. Jedná se o Pavla Blažka, Radomíra Daňhela a advokáta Kárima Titze. Obvinění se má týkat podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby a legalizace výnosů z trestné činnosti, tedy praní peněz.
Tím se bitcoinová kauza posouvá z roviny politického skandálu do roviny trestněprávní odpovědnosti konkrétních osob. EJO od počátku tvrdilo, že u takto mimořádné transakce nestačí alibistické tvrzení, že stát získal téměř miliardu korun. Podstatná otázka zněla a stále zní: odkud tyto bitcoiny pocházely, kdo jejich původ prověřil, kdo měl povinnost transakci zastavit nebo oznámit a kdo umožnil, aby se sporný majetek dostal přes stát do veřejného prostoru jako údajně legitimní dar.
Tři roviny odpovědnosti
V kauze je nutné rozlišovat tři základní roviny odpovědnosti.
Pavel Blažek byl v době přijetí bitcoinového daru ministrem spravedlnosti. Jeho role je zásadní z hlediska politické a institucionální odpovědnosti za resort, který dar přijal.
Radomír Daňhel působil jako náměstek ministra spravedlnosti. Jeho role je důležitá z hlediska ekonomického, procesního a kontrolního nastavení přijetí daru. Právě u něj je nutné objasnit, jaké kroky byly na ministerstvu učiněny, kdo posuzoval rizika a jak byla dokumentována kontrola původu kryptoměny.
Kárim Titz vystupoval jako advokát Tomáše Jiříkovského. Jeho role je významná zejména s ohledem na právní zastoupení dárce, posouzení původu bitcoinů a možné povinnosti podle AML pravidel.
Kárim Titz a AML: ČAK potvrdila jádro stížnosti EJO
European Justice Organization se v průběhu kauzy obrátilo také na Českou advokátní komoru. Důvodem bylo podezření, že advokát Kárim Titz nesplnil povinnosti vyplývající z AML pravidel a že jeho postup při výkonu advokacie vyžaduje kárné prověření.
Česká advokátní komora následně podala na Kárima Titze kárnou žalobu. Podle veřejně dostupných informací kontrolní rada dospěla k závěru, že advokát neprovedl důslednou kontrolu původu bitcoinů darovaných České republice a nevyhodnotil bezúplatný převod majetku jako podezřelý obchod podle AML zákona.
To je zásadní moment. ČAK tím podle EJO potvrdila, že stížnost organizace směřovala k reálnému a vážnému problému. Nešlo o formální výhradu. Šlo o samotné jádro advokátní odpovědnosti v situaci, kdy se přes právní služby a státní instituci pohyboval majetek v mimořádné hodnotě a s mimořádně rizikovým původem.
Tomáš Jiříkovský zůstává klíčovou osobou celé kauzy
Ačkoli nově veřejně uváděnými obviněnými osobami jsou Pavel Blažek, Kárim Titz a Radomír Daňhel, nelze z příběhu vynechat Tomáše Jiříkovského. Právě on byl dárcem bitcoinů, jejichž původ se stal jádrem celé kauzy.
Podle EJO je nutné důsledně objasnit, odkud kryptoměna pocházela, jak byla získána, jakými peněženkami prošla, kdo s ní fakticky nakládal a zda se jednalo o majetek s vazbou na trestnou činnost. Bez odpovědi na tyto otázky nelze veřejnosti věrohodně vysvětlit, proč stát takový dar vůbec přijal.
Radomír Daňhel a kontrolní odpovědnost ministerstva
Samostatnou pozornost si podle EJO zaslouží Radomír Daňhel. Jako náměstek ministra spravedlnosti měl významnou roli v ekonomické a procesní rovině přijetí daru. Veřejnost má právo vědět, zda byly provedeny dostatečné kontroly, kdo na ministerstvu vyhodnocoval rizika a zda bylo možné přijetí daru zastavit ještě předtím, než se z něj stal jeden z největších politicko-právních skandálů posledních let.
V kauzách tohoto typu není rozhodující pouze formální podpis nebo veřejně viditelné politické rozhodnutí. Podstatné jsou i interní procesy, ekonomická doporučení, kontrolní mechanismy, právní posouzení a to, kdo měl v jakém okamžiku informace o možném rizikovém původu majetku.
Bitcoinová kauza není senzace. Je to zkouška právního státu
Tato kauza není příběhem o bitcoinu. Je to příběh o tom, zda stát dokáže rozpoznat riziko praní špinavých peněz, zda advokáti plní AML povinnosti, zda politici nesou odpovědnost za rozhodnutí svých resortů a zda orgány činné v trestním řízení dokážou postupovat i tam, kde se případ dotýká vysoce postavených osob.
EJO upozornilo na podezření z legalizace výnosů, na nutnost prověřit hlavní aktéry bitcoinové transakce, na odpovědnost osob zapojených do převodů a na možné pochybení advokáta Kárima Titze v oblasti AML. Vývoj u NCOZ a České advokátní komory ukazuje, že tato upozornění měla věcný i právní základ.
Politická odpovědnost není totéž co trestní odpovědnost
EJO současně upozorňuje, že trestní odpovědnost a politická odpovědnost nejsou totéž. U některých osob může být obtížné prokázat přímou trestní účast na samotné operaci. To však neznamená, že nenesou politickou odpovědnost za prostředí, ve kterém k přijetí miliardového daru došlo.
Jestliže představitelé státu věděli, že Ministerstvo spravedlnosti jedná o přijetí bitcoinů od osoby s trestní minulostí, měli postupovat s maximální mírou opatrnosti. Nestačilo spoléhat na formální proces. Nestačilo tvrdit, že stát získal peníze. Povinností veřejné moci bylo ptát se, odkud majetek pochází, kdo jej prověřil a zda stát nemůže být zneužit k legalizaci výnosů z trestné činnosti.
Presumpce neviny platí. Mlčení veřejnosti však nesmí být pravidlem
European Justice Organization zdůrazňuje, že všechny trestně stíhané osoby mají právo na obhajobu a platí pro ně presumpce neviny. Stejně tak platí, že podání kárné žaloby neznamená konečné rozhodnutí o vině advokáta.
Presumpce neviny ale nesmí být zneužívána jako záminka k mlčení. Veřejnost má právo vědět, kdo na kauzu upozornil, kdo žádal prověření AML povinností, kdo podal trestní oznámení a kdo dlouhodobě trval na tom, že miliardový dar od osoby s trestní minulostí nemůže být přijat bez tvrdé kontroly původu majetku.
EJO bude nadále sledovat vývoj kauzy a bude trvat na tom, aby byly prověřeny všechny osoby, které se na transakci podílely, které o ní věděly, které ji umožnily nebo které mohly porušit své zákonné, profesní či politické povinnosti.
Žádná veřejná funkce, advokátní postavení ani politický vliv nesmí stát nad zákonem.
Podpořte nezávislé vyšetřování a sdílení pravdy
Každý Váš příspěvek nejen pomáhá financovat naši práci, ale také podporuje šíření těchto informací, aby se dostaly k co nejvíce lidem. Společně tak můžeme zajistit odpovědnost a spravedlnost, aby pravda nezůstala skrytá. Děkujeme za Vaši podporu!
Darovat Více informací
