František Emmert: KNIHA NĚMCI V ČESKÝCH ZEMÍCH. Přijede president Petr Pavel promluvit do Brna a uvítat naše bývalé krajany?

 

Věřme, že toto závažné téma, se kterým se stále neumíme sami vypořádat, neutichne s koncem Krajanského dne v Brně. Máme opět možnost ukázat naši vyspělost, nebo její opak. SRN, společně s našimi bývalými občany, už ji dávno prokázalo. Šance nejsou nekonečně. Opakovaně nabídnutou ruku bychom měli vstřícně přijmout. Jinak bude naše sebeničení mravní a hospodářské pokračovat až se postupně vytratíme z dějin jako malá, bezvýznamná země. Neměnné zákony Přírody pro bytí člověka a existenci zemí jsou neměnné a spravedlivé. 

 

Velké země nelze zničit, přežijí počtem. Malé mají možnost přežít jen díky vlastnostem svých obyvatel. Jaké to jsou nám stále, příkladně, ukazuje dílo, materiální i mravní, které na našem území zanechali naši bývalí krajané za více než tisíc let. Přiznáním vlastní chyby člověk roste. Ukazováním jen na chyby druhých zarůstá, pustne až sám člověk a jeho domov zanikne.

 

Stále mnohým z nás vadí němečtí Češi, které jsme před 81 lety barbarsky vyhnali a o vše okradli – i o jejich staleté domovy... 

 

Nemalému množství občanů dnes vadí Ukrajinci, kteří bojují a umírají i za naši svobodu a jejichž občané i významně, nepostradatelně, pomáhají našemu hospodářství. Kolik přijímáme uprchlíků z jiných kultur ve srovnání se Západem? Jako bychom neměli rádi cizince, tedy ani sami sebe…

 

Kde bychom asi dnes byli, kdybychom na území naší země žili po staletí sami? Krajina vždy přežije a pomůže těm, kteří si ji váží – svoji poctivou prací, životem a činy. Němečtí Češi nám to v Sudetech dokázali, kdy z džungle za staletí vybudovali, poctivou, tvrdou prací, prosperující oblast po všech stránkách. Po nich nastoupili jiní se zákony džungle. Ta jejich „pozvání“ přijala a vrátila se – mravní i hospodářská bída…

 

K tématu jsem promluvil v Debatním klub o totalitě v roce 2014.

Setkání v Brně je výzvou každému z nás, tou největší - i presidentu Petru Pavlovi, který by měl veřejně promluvit a na místě přivítat naše bývalé krajany -  i v zájmu země, její budoucnosti, i své vlastní.       

 

Věřme, že na místo „boje“ se dostaví president gen. Petr Pavel i jako skutečný voják, vůdce země a postaví se čelem a do čela rostoucího úsilí lidí dobré vůle a ve jménu zdravého rozumu.

***

… prostředky, věnované na obnovy kostelů a hřbitovů - včetně židovských -, které sdružení obstaralo. Za tisíce lidských kontaktů s Čechy v pohraničí, kde už hlavně mladí třetí a čtvrté poválečné generace „Sudeťáků“ a českých poválečných novoosídlenců zušlechťují kdysi kulturní místa, pokud se dají ještě vůbec zušlechtit …

 

… o tom, jak kupují Češi po stovkách levné domy, byty, zahrádky a čím dál častěji v této části Německa bydlí nastálo, i když pracují třeba v Česku. …

V Sasku, ale i v Bavorsku a v Horním a Dolním Rakousku našlo za posledních patnáct let nový domov kolem třiceti tisíc našinců. S mnohými z nich jsem hovořil. Nikdo jim u sousedů nevyčítal jejich původ. Setkávají se většinou s milou vstřícností, v saských úřadech pracují kvůli nim často i čeští úředníci. Tedy - žádný návrat „Sudeťáků“ a „Trautenberka Posselta v bílých podkolenkách“ do „alte Heimat“- jak nás strašila a stále straší část českých politických pseudoelit. Ale naopak. Obrácená „čechizace“.

 

České provinčně šovinistické projednávání sjezdu našich bývalých krajanů německého jazyka a moravských organizátorů bez ideologických předsudků v české dolní sněmovně PČR - působí pro bavorské i německé politiky, ale i pro běžnou německou a evropskou veřejnost - jakoby u nás historické a společenské vědomí zamrzlo v roce 1946.

 

… vyhnaní sudetští Němci pomáhali nejvíce nezištně po srpnové okupaci Varšavskou smlouvou v roce 1968 Čechům, kteří se rozhodli emigrovat a usadit se v Německu.

 

… hesla o nebezpečném sudetoněmeckém revanšismu padaly na úrodnou půdu i u nekomunistů; zvlášť když bydleli v barácích „po Němcích“.

 

Pro českého premiéra Andreje Babiše by bylo na Sudetoněmeckých dnech určitě zajímavé - že by se dozvěděl něco o své rodinné historii. Do Brna byli totiž pozváni i karpatští Němci, z jejichž komunity pochází matka českého premiéra Adriana Scheibner. Možná by se od karpatoněmeckých historiků, kteří mají zmapovanou celou demografii svého společenství - dozvěděl, proč děd českého předsedy vlády Imrich Scheibner utekl s rodinou z domova před osvobozením sovětskou armádou.

 

Podobně tohle všechno prozkoumal bývalý slovenský prezident Robert Schuster, který je stejně jako Andrej Babiš - napůl Němec. Na rozdíl od českého premiéra se bývalá hlava novodobého slovenského státu aktivně angažovala v akcích smiřování středoevropských národů a etnických skupin, které odcizily dvě totality dvacátého století. Díky tomu převzal Robert Schuster v roce 2005 Evropskou cenu lidských práv Sudetoněmeckého krajanského sdružení.

 

Prezident Petr Pavel je jediný významný český politik, který se ke sjezdu v Brně zatím explicitně nevyjádřil. Jak už jsem v úvodu napsal, poděkoval lansdmanšaftu v května 2023 za veškerou práci, kterou v politice a kultuře s nepředsudečnými Čechy vykonal. Sám prezident pochází z Mariánskolázeňska a zná dnešní poměry na hranici s Bavorskem. Vnímá, jak funguje za posledních třicet let přeshraniční spolupráce, kolik památek se ze sudetských peněz zachránilo (Maria Loreto u Starého Hrozňatova aneb zázraky se dějí – Médium.cz). 

 

Ví, že za těmito bohulibými věcmi jsou často sudetští Němci ve třetí poválečné generaci, kteří znají vyprávění o vyhnání od svých prababiček. Zároveň plno Čechů ve třetí generaci novoosídlenců pohraničí pracuje v Bavorsku právě u potomků sudetských Němců, kteří jim dnes často pomáhají zakládat vlastní firmy.

 

Český prezident se může stát státníkem evropského formátu typu Václava Havla a Tomáše Garrigua Masaryka. 

Ti šli často proti většinovému veřejnému mínění, když byli přesvědčeni, že prosazují dobrou a lidskou věc. Petr Pavel - se svými vhledem do problematiky a s názory na smíření - by se měl „Brna“ - třeba jen symbolicky - zúčastnit, nebo aspoň poslat zdravici s odsouzením nacismu i poválečné brutality. Takovéto důležité symbolické akty probíhaly na dánsko-německých a francouzsko-německých hranicích už před půl stoletím. Máme zpoždění. Pozdě, ale přece…

***

Václav Havel 1989: „Já odsuzuji vyhnání Němců po válce, který způsobil nejenom Němcům, ale snad ve větší míře i Čechům samotným jak morální, tak také materiální škody. Když se na zlobu odpovídá jinou zlobou, znamená to, že se zloba nepotlačuje nýbrž rozšiřuje.“

V květnu 2010 natočil David Vondráček pro Reportéry ČT postavení Kříže v Postoloprtské bažantnici. Kříž jsme vezli z bydliště kastelána hradu Točník a Žebrák v Točníku, učitele pana Petra Zemánka. V iVysílání ČT už není…? V postoloprtské bažantnici (a jejím okolí) bylo během poválečného masakru v červnu 1945 zavražděno minimálně 763 německých civilistů. Už 5. ročník Studentského připomínkového pochodu Postoloprty – Žatec, k uctění památky obětí poválečného násilí, se koná ve středu 3. června 2026 (od 10:00 hod.)  Pochodu se zúčastní i arcibiskup Stanislav Přikryl, který ponese fotografii zavražděného německého kněze. JŠ

***

Sebevědomá společnost totiž pozná sama sebe podle toho, že se nebojí přiznat chybu a nabídnout ruku i místo ve společnosti těm, na kterých jsme se kdysi dopustili zločinů.

 

Brno má šanci ukázat, že už nejsme uzavřená kapitola vlastních domnělých křivd, ale otevřená společnost, která si umí dovolit luxus nadhledu. A jestli to někoho pohorší? Možná je to jen známka toho, že taková gesta jsou stále potřeba.

 

A protože za nás nikdo nic neudělá, byla na facebooku zřízena událost, kde chceme koordinovat právě tvorbu gesta v podobně dvojjazyčných nápisů. Pojďme aspoň na tento víkend proměnit Brno na místo, kde se potkávají česká a německá kultura a pojďme překvapit sudetské Němce tím, že se v Brně budou skutečně cítit jako doma:

 

Odkaz na událost, kde koordinujeme naše aktivity vytvořit z Brna dvojjazyčné město je ZDE.
***

P.S.

To je poprvé, co jsem neobdržel pozvánku na Novotného lávku. Poslední akce se také týkala tématu. Při založení strany LEV, mne její předseda Jiří Paroubek nepustil do sálu. Má petice za jeho odstoupení měla přes 100 000 podpisů. Demonstrací na Václavském náměstí se zúčastnily desetitisíce lidí. Paroubek padl. Zdá se, že si koleduje o další pád z hlubin do ještě větších, podobně jako prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus. Vstup do diskuse na iDNES mám zakázán…