15.8.2025: Z projevu prezidenta Polska Karola Nawrockiho

 

Ruský imperialismus byl po staletí smrtelnou hrozbou pro naši svobodu. Polská politická tradice učí, že ruský expanzionismus spočívá na odkazu domácího despotismu, v němž jediným svobodným člověkem je sám vládce. Ale právě proto, že ruský despotismus je nepřítelem svobody, lze ruský imperialismus porazit pouze spojenectvím svobodných národů.

 

Můj národ zastavil ruský imperialismus u Orše (1514), Klušina (1610) a Varšavy (1920). Polský lid ví, že odpor proti ruskému imperialismu není jen ekonomická záležitost – týká se samotné podstaty lidské a národní svobody. Svoboda je k nezaplacení. Nelze ji koupit ani prodat. Musí být bráněna. To je polská tradice, která sahá až do 15. století.

 

Zvu všechny, kteří si cení svobody a míru, aby se 15. srpna připojili k mým polským spoluobčanům a oslavili zastavení despotismu a obranu svobody. Proto se nikdy nevzdáme ruskému imperialismu a proto stojíme po boku Ukrajiny v obraně její svobody – abychom znovu učinili Evropu celistvou, svobodnou a mírovou. Rusko není nezastavitelné. Rusko není neporazitelné.“

P.S.

Události ČT připomněly tuto událost pár vteřinami na konci. O projevu polského presidenta Karola Nawrockiho informovaly, ale nic neukázaly. JŠ

***

BITVA U VARŠAVY - známá též jako Zázrak na Visle představovala rozhodující střetnutí sovětsko-polské války. Polská vojska v ní rozdrtila západní uskupení Rudé armády útočící na Varšavu, a zničila tak sen ruských bolševiků o spojení se s německými, maďarskými a francouzskými komunisty a ovládnutí Evropy. Rudá armáda se z takto drtivé porážky už nevzpamatovala, po několika dalších porážkách (zejména zničující porážka na řece Němen) přistoupila na příměří. V roce 1921 sovětské Rusko uzavřelo s Polskem Rižský mír, v němž přijalo jeho územní požadavky týkající se západní Ukrajiny a západního Běloruska.

***

Dva měsíce před bitvou napsal bolševický vůdce Vladimír Iljič Lenin tato slova: „V blízkosti Varšavy je centrum polské buržoazní vlády, ale i centrum mezinárodního imperialismu. To nám dovoluje zaútočit na tento systém, a to nejen v Polsku, Německu, ale i v Británii“. V bitvě porazila Polská armáda pod velením maršála Josefa Pilsudského bolševickou Rudou armádu a zabránila komunistické invazi do Evropy. Lenin to tehdy nazval „velkou porážkou svých sil.“ Podle britského diplomata Edgara Vincenta  D'Abernona (1857 - 1941), to byla jedna z nejdůležitějších bitev v historii lidstva. Ve své knize z roku 1920 napsal: „Kdyby Karel Martel nezastavil v bitvě u Tours Umajovský chalífát, byl by dnes na Oxfordské univerzitě hlavním předmětem Korán. Kdyby se Pilsudskému nepodařilo zastavit triumfální pochod Rudé armády, výsledkem by byl nejen nebezpečný zlom v dějinách křesťanství, ale rovněž fundamentální ohrožení celé západní civilizace.“

Maršál Jozef Pilsudski k národu: „Občané Řeči pospolité, vlast vás potřebuje, nepřátelé nás obkličují ze všech stran. Ať se nápor bolševismu rozbije o hruď národa. Ať na volání Polska nechybí žádný z jeho věrných a pravých synů, aby dle vzoru svých otců a dědů srazili nepřítele Řeči pospolité k jejím nohám. Vše za vítězství! Do zbraně!“

Obrat v bitvě nastal 15.srpna, v Den Nanebevzetí Panny Marie. Pilsudského armáda dokázala postoupit o 70 km během 36 hod. Během dalších šesti dnů postoupili o 150 km na Východ. Rudá armáda se z této drtivé porážky už nevzpamatovala. Po několika dalších prohrách, zejména po zničující porážce na řece Němen, přistoupila na příměří.

Nepřekvapuje, že Putin dnes argumentuje, uvažuje a jedná, podobně jako Lenin. V nových učebnicích ruských dějin těžko informace o Zázraku na Wisle naleznete. Je na Putinovi, zda urychlí svoji smrt svoji neústupností, nebo se dohodou pokusí prodloužit svůj ztracený život?

Takové presidenty jako Karol Nawrocki dnešní svět urgentně potřebuje, stejně jako velitele typu maršála Jozefa Pilsudskiho. 

Tomáš Baťa si byl vědom ohrožení země, proto prodal firmu BAŤA svému nevlastnímu bratrovi Janu A. Baťovi, aby mohl kandidovat na presidenta ČSR. Byl populární po celé zemi a byl si vědom, že TGM už nemá na tuto funkci dostatek sil (TGM abdikoval ze zdravotních důvodů v prosinci 1935, ale zůstal prezidentem do své smrti 14. září 1937). Bohužel Tomáš Baťa tragicky zahynul při letecké tragédii v roce 1932. Jako president a vrchní velitel armády ČSR by nepochybně zavelel k boji. Wehrmacht nebyl zdaleka tak vyzbrojen – plně vyzbrojit jej pomohly až české zbrojovky… 

Zbabělost nového presidenta dr. Edvarda Beneše darovala naši zemi nejprve nacistickému Německu a následně komunistickému Rusku. 

Svoboda je nezaplatitelná. Kdo si ji váží a chce jí být hoden, musí o ni usilovat každý den a být ochoten za ni položit i svůj život – denně nám to připomínají stateční Ukrajinci. Bojují a umírají i za naši dnešní a budoucí SVOBODU.

I Poláci si to uvědomují. S evropskými penězi už nakládají uvážlivě. Z toho, co se dělo za minulé vlády, vstávali Polákům „vlasy na hlavě hrůzou“. Čechy by něco takového nechalo v klidu. Nedivme se, že se nám Polsko mílovými kroky vzdaluje, a nejen rekordně rychlou výstavbou dálničních sítí. Více na ČRoPlus (14.8.2025 od 15:50:45 hod.) Otřesná fakta. Od Poláků se máme co učit, ovšem pokud bychom chtěli…
JŠ
***

„Věrnost mému lidu pro mě znamená víc než můj majetek nebo můj život.“ Jan A. Baťa nemluvil nahlas, protože nemohl riskovat životy těch, kdo sami mluvit nemohli. Toto mlčení, tehdy nepochopené, si dnes žádá uznání.