Skrytá síla za filmem Crisis: Filmové ateliéry Jana A. Bati a filmový odpor roku 1939

Aktualizováno 12.11.2025: Dodatečné informace ve věci autorských práv – viz příloha.
Aktualizováno 27.10.2025: Odpověď ČT ve věci autorských práv - viz příloha. JŠ
***
V roce 1939, kdy Československo čelilo bezprostřední okupaci, vznikl tajně dokumentární film, který otřásl americkým publikem: Crisis: A Film of the Nazi Way (Krize). Zařazen mezi deset nejlepších filmů roku podle amerických kritiků, Crisis nebyl hollywoodským produktem. Byl to čin odporu, zrozený v modernistických kopcích Zlína, ve vizionářských filmových ateliérech Jana Antonína Bati. Bez Baťových zdrojů, personálu a souhlasu by tento zásadní varovný film proti nacistické agresi nikdy nespatřil světlo světa.

 

Filmový ateliér Baťa (FAB), založený v letech 1934–35 v Kudlově u Zlína, patřil k nejmodernějším filmovým produkčním centrům v Evropě. Původně vznikl jako nástroj pro podporu Baťovy globální průmyslové sítě, ale brzy přitáhl avantgardní tvůrce, jako byli Alexandr Hackenschmied (později Alexander Hammid), Elmar Klos a František Pilát. Koncem 30. let se FAB vyvinul v technicky vyspělou a umělecky odvážnou instituci schopnou vytvářet montážní sekvence, animovanou politickou grafiku a komplexní postprodukční práci — dovednosti, které se ukázaly jako nepostradatelné pro vznik filmu Crisis.

 

Když američtí tvůrci Herbert Kline a Hans Burger začali v roce 1938 pracovat na svém protifašistickém dokumentu, obrátili se o pomoc právě na toto baťovské centrum. Svědectví českých filmařů potvrzují, že zaměstnanci Baťových ateliérů na projektu pracovali v utajení. Hackenschmied, tehdy klíčová osobnost zlínské filmové tvorby, působil jako hlavní kameraman a spolurežisér. Zachytil autentické i inscenované záběry rozkládajícího se Československa — cvičení s plynovými maskami ve Fatře, výcvik mládeže ve Škole práce Baťa a průmyslovou krajinu Zlína. Střih filmu byl údajně dokončen tajně přímo v baťovských prostorách, kde byly využity střižny a animační oddělení k vytvoření silné narativní struktury filmu.

 

 

Původní negativy byly pašovány ze země pod nevinným názvem The Beauty of Czechoslovakia: A Cultural Film (Krásy Československa: Kulturní film), převezeny do Paříže a poté do New Yorku, kde měl dokument premiéru jen několik dní před německou okupací v březnu 1939. Turner Classic Movies později potvrdil, že na střihu filmu se podílelo Baťovo filmové oddělení, a Americké muzeum holocaustu doložilo, že film Crisis nikdy nebyl autorsky registrován — což je mimořádná výjimka u dokumentu takového významu. Tento fakt odráží naléhavost, utajení a ochranná opatření, která jeho vzniku provázela.

 

Baťova podpora nebyla pouze technická. Prostřednictvím osobností jako Hugo Vavrečka — který pomohl například komikovi Janu Werichovi uprchnout před nacistickým pronásledováním — sehrála Baťova organizace tichou, ale rozhodující roli spojence demokratických sil. Její moderní filmová infrastruktura se v době, kdy se většina bála promluvit, proměnila v nástroj politického odporu.

 

Bez vize, zázemí, personálu a tichého souhlasu Jana A. Bati by film Crisis nikdy nevznikl. Stojí jako svědectví o tom, jak se průmyslové filmové studio, původně vybudované pro reklamu na boty a moderní životní styl, proměnilo v tajný motor protifašistické kinematografie. Jen málokterý film v dějinách nemá žádného držitele autorských práv a přesto změní společenské vnímání; Crisis je jedním z nich. A v jeho pozadí stál Jan A. Baťa.

 

John Nash

3576 Wildwood Forest Ct, Unit C

Palm Beach Gardens, FL 33403

mob. (781) 367-9509

***

29.9.1938: 77. výročí podpisu Mnichovské dohody – Události ČT mlčely – film USA: THE CRISIS (1938 - KRISE) odvysílán o půlnoci, bez možnosti opakování… 
***

Baťova účast na projektu Crisis nebyla omezena jen na film. Byla úzce propojena s rozsáhlou humanitární sítí, která zachránila životy tisíců lidí během rozšiřování nacistické moci.