IFIS investiční fond, a.s. předmětem policejního prověřování: proč nás lidé kontaktují a jaké jsou hlavní kontroverze

 Lidé nás kontaktují, protože vnímají kombinaci: tvrdé prostředí pohledávek, silně negativní veřejnou reputaci, a navíc mediálně sledované kauzy (pražská dražba s trestním oznámením a prověřováním policií; restrukturalizace kolem TV Barrandov). Tyto vrstvy dohromady vytvářejí tlak nejen na dlužníky, ale i na investory a držitele dluhopisů, kteří se bojí návratnosti i poškození vlastní pověsti.


Proč nás lidé kontaktují

Čím dál častěji se na nás obracejí lidé, kteří se v souvislosti s IFIS investiční fond, a.s. dostali do potíží a chtějí se zorientovat, jak se bránit a jaký zvolit další postup. Nejčastěji popisují dvě obavy: (1) reputační „toxickou stopu“ (když se jméno fondu objeví v mediálních kauzách a negativních recenzích) a (2) strach o peníze – typicky u držitelů dluhopisů či lidí, kteří řeší pohledávky a soudní/exekuční tlak.

Část klientů se ozývá i proto, že vnímají jako matoucí existenci více navázaných entit včetně „IFIS Akvizice“ struktur, které se objevují v mediálních textech kolem restrukturalizací (např. Barrandov). 

IFIS investiční fond, a.s. sám uvádí, že je „ryze český fond“ zaměřený na nákup a realizaci pohledávkových portfolií a jednotlivých pohledávek.
Zjednodušeně: nejde primárně o „klasické investování pro veřejnost“, ale o byznys kolem pohledávek, vymáhání a restrukturalizací – a právě to je oblast, kde vzniká nejvíc sporů a stížností.

V souvislosti s dražbou nemovitostí v Praze-Braníku spojených s Jaromírem Soukupem média popisují podezření na únik informací z aukce; magistrát kvůli tomu podal trestní oznámení.
Na některých webech se zároveň objevují tvrzení, že policie v této věci zajistila (zmrazila) částku 649 milionů Kč, kterou Praha za nemovitosti uhradila.

Důležité: jde o probíhající prověřování a mediální popis podezření, ne o pravomocný závěr viny.

Do mediálně sledované reorganizace TV Barrandov vstupuje v příběhu entita IFIS Akvizice II – v článcích se uvádí, že má nabýt podnik po právní moci schválení reorganizačního plánu a být investorem reorganizace. 
Další texty popisují následné transakční kroky kolem licence a struktury vlastnictví, které do příběhu přidávají reputační napětí. 

Na internetu je opakovaně dohledatelná kritika, že se v praxi mohou uplatňovat i velmi staré pohledávky a že část dlužníků dělá zásadní chybu: nepodá včas odpor / neuplatní námitku promlčení / neuváženě komunikuje. Tento rámec popisují některé právní a „dluhové“ weby. 
 

V textech kolem Barrandova se objevuje i jméno podnikatele Jana Čermáka (např. v souvislosti se skupinou S-24 a transakcemi kolem Barrandova).

Zároveň některá média uvádějí, že byl v 90. letech odsouzen za podvod (historická informace, kterou tyto články připomínají jako reputační kontext).