Pomozte k výměně zajatců a k propuštění umírajících, píší ruští političtí vězni světu

 

„My, ruští političtí vězni, se obracíme na všechny světové lídry, kterým není lhostejné utrpení lidí pronásledovaných za své přesvědčení,“ píše v úvodu otevřeného dopisu jedenáct ruských politických vězňů.

 

„Nás ruských politických vězňů a ukrajinských civilních rukojmí je v dnešním Rusku minimálně 10 tisíc. Trestáni jsme za jedinou věc: náš občanský postoj. V dnešním Rusku neexistují pojmy jako spravedlnost a nestrannost. Každý, kdo se odváží kriticky přemýšlet, riskuje, že skončí za mřížemi,“ popisují signatáři otevřeného dopisu. Podle nich se zmíněná represivní legislativa v Rusku zpřísňuje od roku 2012.

 

„V letech 2018–2022 bylo přijato nejméně 50 represivních zákonů. Po 24. únoru 2022 dalších více než 60. V politicky motivovaných případech nepadl jediný osvobozující rozsudek. Tresty jsou čím dál krutější. Rozsudky 10, 15 či 20 let vězení už nikoho nepřekvapují. Státní duma opakovaně volá po obnovení trestu smrti,“ apelují v dopise na západní politiky i média Gorinov, Kozyrevová, ale také básník Arťom Kamardin, matematik Azat Miftachov nebo sociolog Boris Kagarlickij.

 

Podle nich v Rusku zanikla šance na spravedlivý proces. Instituce na ochranu lidských práv nahradily orgány, které tuto činnost pouze předstírají. V důsledku toho se ve věznicích nevyšetřují ani netrestají případy mučení nebo nátlaku. Proti politickým vězňům jsou navíc zahajována nová trestní řízení založená na základě udání spoluvězňů.

 

 

„On si nikdy zásadně nestěžoval, ale je mu téměř 65 let a podle informací, které máme, na tom opravdu není zdravotně dobře. Mezi právníky, kteří jsou ve spojení se sdružením Memorial, o něj panují vážné obavy,“ popsal pro HlídacíPes.org Štěpán Černoušek.

 

Gorinovi je podle jeho advokátů pravidelně odpírána lékařská péče, v jeho cele se odpojuje topení, nárazově mu odebírají přikrývku a brání mu ve spánku. Ve špatném zdravotním stavu se nachází i další ze starších politických vězňů historik a člen sdružení Memorial Jurij Dmitrijev. Ten byl v roce 2020 odsouzen ve vykonstruovaném procesu k patnáctiletému vězení. „Když si na někoho vyloženě zasednou, snaží se mu ve vězení co nejvíc znepříjemnit život, což se děje právě Juriji Dmitrijevovi,“ říká Černoušek.

 

„Často ho posílají na samotku, přičemž důvodem může být sebemenší, často za vlasy přitažený prohřešek, jako třeba, že „špatně plní“ ranní rozcvičku. Nedávno potřeboval nové brýle, které mu známí poslali a oni řekli, že kvůli brýlím už ale nesmí dostat jiný balíček s potravinami. Na něj má nárok několikrát ročně,“ popisuje ředitel Gulag.cz.

I on potvrzuje, že se tresty pro politické vězně stále zpřísňují. „Sice mám pocit, že v Rusku je to stále o trochu lepší než v Bělorusku, ale padají čím dál vyšší tresty. V posledním roce nebyly výjimkou patnáctileté, pětadvacetileté tresty. To je neskutečné. Vracíme se do dob Stalina,“ upozorňuje Černoušek.

 

Podle něj je v ruských věznicích také plno vězňů, o jejichž výši trestu ví málokdo, protože jejich procesy byly neveřejné. To se týká především politických vězňů z řad Ukrajinců.

 

„Mezi politickými vězni v Rusku je plno Ukrajinců, běžných obyvatel, nikoliv válečných zajatců, ale Ukrajinců, kteří byli zatčeni z nějakých důvodů, třeba i jen proto, že jsou Ukrajinci. Nevíme vůbec kolik jich v ruských věznicích teď je. Odhaduje se několik tisíc,“ říká Černoušek.

 

„Tisíce ukrajinských civilistů držených ruským státem, tisíce ukrajinských a ruských válečných zajatců držených na obou stranách, tisíce ukrajinských dětí, které byly násilně převezeny nebo deportovány do Ruska a stovky ruských politických vězňů držených za mřížemi kvůli protestům proti válce,“ vyjmenovává kampaň oběti války za jejichž propuštění či výměnu se chce zasadit. Podle Štěpána Černouška jde o významnou událost, protože je to první společná iniciativa ruských a ukrajinských ochránců lidských práv. Celý článek>

***