Bratislava-Petržalka 6.6.2025: Pietní akt za zavraždění 90 maďarských skautů po válce

Aktualizováno 15.8.2025: Masový hrob maďarských Levente v Petržalke z apríla 1945 - Denník Čas sa k prípadu vrátil ešte 21. 12. 1947,[6] v súvislosti s interpeláciou poslancov J. Baharku a M. Géciho na povereníka vnútra M. Ferjenčíka v tejto veci. V odpovedi na interpeláciu M. Géciho vystúpil komunistický poslanec A. Pšenička, ktorý otázky označil za bezočivú provokáciu.

To bola súčasne posledná zmienka v československej tlači o tejto udalosti, ktorá sa spolu s Přerovskou tragédiou a perzekúciou Maďarov v Československu v rokoch 1945-1948 všeobecne stala absolútnym tabu pre (česko)slovenskú historiografiu. Po r. 1989 sa téme venoval Kálmán Janics,[7] ktorý opísal aj svoj pokus z r. 1964 anonymným listom zastrašiť jedného z páchateľov, ktorý v tom čase kandidoval za poslanca federálneho zhromaždenia. Uvedený list sa stal po r. 1970 jednou z príčin prenasledovania samotného K. Janicsa zo strany Štb.
Tomáš Staněk: Poválečné „excesy“ v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování (2005)
***

Aktualizováno 6.7.2025: V roce 1945 zničila vojenská rozvědka (OBZ) na příkaz presidenta Edvarda Beneše veškeré dokumenty o tom, co se v pevnostním systému dělo od 8. dubna 1945 do 31. srpna 1945, a to německým a maďarským rodinám z Bratislavy a okolí, které byly považovány za nespolehlivé. Respektive chtěli získat jejich majetky. Je zajímavé, že v té době ozbrojení ,,partyzáni,, chodili s ruskými vojáky. Zdá se, že ne náhodou odevzdal šéf StB gen. Aloiz Lorenc tajné dokumenty ruské ambasádě v Praze na jaře 1990, jako nejdéle sloužící šéf tajných služeb v zemích tzv. „východního bloku“. Janics Kálmán napsal knihu ,,Malá Katyň na břehu Dunaje“, kde uvádí, co se dozvěděl, že z protokolu Bakušanova procesu budou vymazána i usvědčující svědectví 37 očitých svědků, kteří jmenovali vrahy.

 

Zajímavá mapka – vit příloha - ,,Staré fotografie z města Šamorín“. Červeně je označen masový hrob a místo, kde bylo v pevnostním systému exhumováno 90 Levantčanů. Jsou označeny tři tábory. Ten nejblíže k Dunaji je vyhlazovací tábor, kam byli od 24. května 1945 nahnáni mladí chlapci (vraceli se z nuceného nasazení v Německu). Ten nejblíže k rakouským hranicím je sběrný tábor, kam byli od 8. dubna 1945 posíláni ti, kterým byly zabaveny domy a byty. Od 3. května byli do internačního tábora shromažďováni lidé z okolních maďarských vesnic. Rusové je odváděli na Malenkyj robot. Kasárna jsou také označena. Druhá fotografie (v příloze se seznamem) pochází od Judit z Venezuely. I ona byla na seznamu zapsaných. Její otec byl řezník, soudruh G. partyzán, chtěl jejich dům a podnik, proto skončili v táboře. JŠ

***
Aktualizováno 23.6.2025: Ligetfalu není jen místo na mapě – Ligetfalu je rána v maďarském srdci. A stejně jako se každá rána stává jizvou, může se tato bolest stát také vzpomínkou, silou, odhodláním: aby se něco takového už nikdy neopakovalo, ani nám, ani ostatním, řekla Katalin Szili, hlavní poradkyně premiéra MLR, ve svém slavnostním projevu při odhalení pomníku Levente.
***
Přerov 22.6.2025: 80.výročí masakru na Švédských šancích s 267 oběťmi v době míru, včetně dětí, batolat a kojenců
***

Před deseti lety, 20.6.2015, jsme na místě poprav v pevnostním systému Pozsonyligetfalu, u bunkru BS-6 Fűz, slavnostně odhalili Pamětní kámen (viz příloha), který připomíná všechny oběti popravené v Ligetfalu (Petržalka). V roce 1945 zničila vojenská rozvědka (OBS) na příkaz Edvarda Beneše veškeré dokumenty o tom, co se v pevnostním systému dělo od 8. dubna 1945 do 31. srpna 1945, a to německým a maďarským rodinám z Bratislavy, které byly považovány za nespolehlivé, a vojákům, brancům a civilistům vracejícím se z války ze západu. Pouze Kálmánu Janicsovi a jeho právníkovi JUDr. Rezső Szabóovi se podařilo získat přístup k protokolům o exhumacích nařízených v Bakušanově procesu 28. dubna 1947. Exhumace pokračovaly až do 15. srpna 1947 a nebyly dokončeny, protože tělo Ernesta Bakušana nebylo nalezeno. Místo toho se nacházely další a další masové hroby, mezi prvními z nich byla těla 90 maďarských Levente, v polovině května 1947. Z Janics Kálmánova spisu „Malá Katyň na břehu Dunaje“ víme, kdo to udělal, a proč byli mladí chlapci ve věku 13-17 let popraveni? Od té doby se s pomocí svědků prokázalo, že strýc Kálmán mluvil pravdu na základě poznámek soudního lékaře, který sepsal exhumační zprávu. Ve svém spisu také naznačil, že exhumační zpráva vznesla závažná obvinění proti příslušníkům tajné služby, kteří popravy provedli, a proto se očekává, že zpráva bude zničena. Neočekávali jsme však, že z protokolu Bakušanova procesu budou vymazána i usvědčující svědectví 37 očitých svědků, kteří jmenovali vrahy. Jediná zmínka o nevinných obětech zabitých v pevnostním systému Ligetfalu je uvedena v jediné větě v pamětech asistenta prokurátora Aristida Jamnického, publikovaných pod názvem Spomienky: „Rozdíl mezi masakrem v Ligetfalu a Přerově spočívá v tom, že počet obětí je dvakrát větší, než počet obětí v Přerově.“ V případě Přerova víme, že počet mrtvých při masakru byl 267, zatímco podle Jamnického leží v pevnostním systému Ligetval těla 534 obětí. Jiní svědci však tvrdí jiné. Pravdu bychom se dozvěděli pouze tehdy, kdyby se stejně jako u obětí v Přerově vykopala místa uvedená svědky a oběti znovu pohřbily. Podle více než deseti svědků byla v roce 1947 vykopaná těla nejprve pohřbena na hřbitově v Ligetfalu a poté, kvůli nadměrnému množství zeminy a blížícímu se horkému létu, byla pohřbena v nezasypaných tankových zákopech před velitelským bunkrem BS-4. Víme tedy, kde těla obětí hledat. Velikost masových hrobů na zobrazených místech také naznačuje, že Aristid Jamnický poskytl nepřesné informace! Pětaosmdesátiletá žena Judit Juhász, rozená, Kulacs z Venezuely, mi napsala, na moji facebookovou stránku, ke zprávě o odevzdání pomníku v Ligetfau, že ji i její sestru tam odvezli s rodiči, když ji bylo sotva pět let. Jejich příbuzným se podařilo obě dívky nějakým způsobem přetáhnout přes vysoký plot v noci a utéct. Ještě kolem roku 2000, kdy se stavěla dálnice, se říkalo, že zemní stroje odhalují masové hroby…
***
Géza Dunajzsky: „8.dubna navštívil Bratislavu Norbert Pálinkas, redaktor pořadu Itthon Vagy na Dunaj TV, MTV, se svým filmovým štábem. Setkali se se mnou i v místech mého místního historického výzkumu. Jsem zvědavý, co z toho, co jsem řekl, zůstane ve vysílání?“
***
Toto je o bratrovi mé matky, o mém kmotru: Příběh, který dosud nebyl vyprávěn:

Pan Laci, Levantinec, uprchl z vyhlazovacího tábora v Ligetfalu. Jeho smrt v roce 2015 mu zabránila, aby postavil pamětní desku svým zavražděným levantským spolubojovníkům. Žulový blok, na kterém je nyní umístěna čtyřjazyčná deska, nechal převézt do pevnosti BS-6 Füz on, s úmyslem postavit ji přímo u střílny pevnosti. Umístili jsme ji blíže k masovým hrobům a desku s Křížem jsme slavnostně odhalili 20.června 2015. V ten samý den byl pohřben na nedalekém hřbitově, asi o 300 metrů opodál. Na hřbitově zněla Maďarská hymna na počest Leventů, když byla jeho rakev spouštěna do hrobu. Život rodí i takové „náhodné“ události. Pokoj popelu všem Leventům, kteří tam odpočívají, i jemu. 

Aurélia Pongrácz
23.6.2025
***
 Údajně měl Gustav Husák nařídit likvidaci staré Petržalky, aby se zahladily stopy po hromadných hrobech, říkalo se dokonce, že v tom má být sám zapleten, či jeho otec? JŠ
***
Slavnostní inaugurační ceremoniál památníku LEVENTE, se konal 6. června 2025. na veřejném hřbitově Ligetfal (Petržalka) u pod záštitou maďarského velvyslanectví v Bratislavě. V táboře Ligetfalu, kromě zavražděných chlapců, zastřelili v zákopech pevnostního systému mnoho stovek obětí. Byli to Maďaři a Němci, na které si zatím pamatujeme jen my Maďaři. Můžeme souhlasit s hlavní poradkyní premiéra Mařaska Katalin Szili, že národ, který zapomíná na své mučedníky, ztrácí svou budoucnost. Akce se zúčastnil i Čech Jan Šinágl viceprezident Evropské justiční organizace, protikomunistický aktivista a novinář, který se o koncentračním táboře Ligetfalu dozvěděl od historika pana Františka Hýbla, protože vrazi byli stejní ve vesnici Ligetfalu u Bratislavy i v České republice v Přerově. Jak řekl, píše i o zločinech spáchaných po druhé světové válce na nevinných lidech. Informuje veřejnost o odhalených vraždách spáchaných na nevinných Slovácích, i na spišských a sudetských Němcích v Čechách a na Moravě. „Pokud se nevypořádáme s vlastními hříchy, můžeme si je zopakovat“, připomněl novinář. Máme zde nevinné maďarské oběti, které byly zavražděny v době míru. Říká, že zná knihu Gézy Dunajszkého, proto přišel. Je moc rád, že se mu nakonec podařilo události a pietní akt zadokumentovat. Po Bratislavě se chystá do Přerova, kde bylo popraveno 267 Němců z Dobšiné, také po válce. „Je třeba o všem mluvit, aby se i tato minulost dostala do povědomí lidí. Politiky ovládaná mainstreamová média nám s tím nepomohou. I proto jsou tolik důležitě občanské iniciativy jako je tato“, dodal.

Pořad připravila Mária Szabó Haják.

Odvysíláno 21.6.2025 v pořadu „BEZ HRANIC“, maďarského rozhlasu Kossuth.
***

 

Junáci (Levente) přijížděli z Mníchova, nabalení americkými konzervami, žvýkačkami, čokoládou a kartóny cigariet Camel, které jim „oficíři“ OBZ (Obranné zpravodajství) hned zabavovali. Šest Levente popravili hned při nástupu na „buzerpalc“, kvůli tomu, že jeden balíček cigaret si nechali v kapse a nedali na batohu. Hned po obsazení Bratislavy Rudou armádou (4.4.1945), partyzáni a členové OBZ, bohaté Němce a Maďary usídlili do Petržalky a zabavili jim všechno zlato, šperky, valuty, peníze, cenné obrázky, jiné nehmotné a hmotné majetky, jako byty, zahrady, auta, koně, vozy a dobytek…. Vskutku komunistický dobytek!

Seznam hostů naleznete ve Fotogalerii. Ocenil jsem, že se zúčastnil i poradce presidenta Slovenska, ochránce lidských práv a bývalý poslanec Slovenska z EP, tedy ze strany Slovenska. Ze strany českých politiků se toho stále nedočkáváme, zúčastnit se pietních aktů na místech, kde páchaly zločiny proti lidskosti vojáci čs. armády po válce, tedy v době míru. Zástupci ČR měli být také přítomni, jako následníci svých předchůdců z bývalého Československa. Zřejmě jsem byl jediným zástupcem z ČR... Velmi si vážím, že mé jméno bylo uvedeno mezi hosty pietního aktu. Poskytl jsem i rozhovor maďarskému rozhlasu. Pietní akt velmi důstojně moderovala paní Jégh Izabella, předsedkyně  Městské rady Csemadoku v Bratislavě.

 

Pozval jsem 12 ústavních činitelů na 22.června 2025 do Přerova, k 80. výročí k uctění památky povražděných 267 osob, včetně dětí, batolat a kojenců vojáky čs. armády. První na pozvání reagovala KPV presidenta ČR s tím, že pan president už má plánovaný program a přeje vydařený a důstojný průběh pietního aktu. Loni, z pozvaných ústavních činitelů ČR nepřijel žádný. Přijedou letos někteří? Pozváni byli předseda Vlády ČR, předseda ÚS ČR, ministr zahraničí, ministr spravedlnosti (může delegovat svoji nástupkyni), ministryně obrany, ministr kultury, předsedkyně Sněmovny, předseda Senátu, ministr vnitra, ministr kultury a místě příslušná, místopředsedkyně  Senátu Jitka Seitlová. Pozván byl i pražský arcibiskup Mons. Jan Graubner – bude celebrovat slavnostní mši a žehnání nových zvonů v Kostele sv. Vavřince. Doufám, že si najde i čas k účasti na pietním aktu na Přerovském hřbitově a na Švédských šancích.

MÚ Přerov tradičně pozvánky politickým představitelům nazasílá… Pravidelně se zúčastňuje velvyslanec SRN v ČR, či jeho zástupce…

 

V současných podmínkách každý politik, který se takovýchto pietních aktů zúčastní, ohrožuje svoji politickou kariéru. Jeho účast či neúčast, je tak výpovědí o jeho skutečném charakteru. Ten se neprojevuje jen slovy, ale i konkrétními činy, které obsah slov zdůvěryhodňují! 

 

Věřím, že si mohu dovolit i poděkovat, za všechny slušné občany ČR, panu Gézovi Dunajszkému za jeho neskutečnou, roky trvají práci. Byl za ni oceněn i vysokým vyznamenáním MLR, podobně jako byl oceněn zesnulý historik dr. František Hýbl presidentem SRN za jeho bádání a informování veřejnosti o masakru na Švédských šancích u Přerova. Také se zabýval masakrem v Petržalce a byl také oceněn maďarskou stranou. 

 

Děkuji touto cestou ještě jednou za pozvání na přátelské posezení po pietním aktu. Daný čas a neodkladná práce mi to, bohužel, neumožnily. Pokusím se to napravit příští rok.

 

Věřím, že má slova na konci videa jsou i slovy většiny obyvatel České republiky a Slovenska, těch co ví a těch, kdyby věděli a znaly pravdu: „Stále se vypořádáváme s naší zločinnou minulostí. Nedokážeme-li se s ní vyrovnat, bude se nám stále připomínat i v budoucnu. Hoši tam na nebi, omluvit se vám nelze, není to omluvitelné, ale o to více zavazující, abychom ve jménu vaší oběti konali tak, aby se na svět vrátily hodnoty, které i dnes svět životně nutně potřebuje - abychom mohli žít, jak je důstojné mravně vyspělého člověka. S Pánem Bohem.“

Tento článek je na Facebooku pana Gézy Dunajszkého v maďarštině. JŠ

***