Milí nepřátelé Asanace a ochranného dohledu

 

Ačkoli to v těch zákonech není napsáno, stojí za to připomenout, že v pozadí jejich přijetí je hladovka pánů Jiřího Gruntoráda a Johna Boka v listopadu 2023. Teprve na jejím základě vláda a parlament po více než 30 letech uznaly, že bezpráví spojená s výpočtem důchodu u nezákonně perzekuovaných osob, stejně jako s akcí Asanace a se zneužíváním ochranného dohledu, je třeba alespoň symbolicky napravit.  

 

Pokud byste si v této souvislosti přáli nějakou konzultaci, neostýchejte se napsat nebo zavolat.

 

Srdečně zdravím,

Lubomír Müller

tel. 604 257 143

---

ze dne 2. července 2025

o jednorázovém odškodnění osob nucených Státní bezpečností k vystěhování z Československé socialistické republiky Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Tento zákon upravuje podmínky poskytnutí a výši jednorázového odškodnění (dále jen „odškodnění“) fyzickým osobám, které byly nuceny Státní bezpečností k vystěhování z Československé socialistické republiky.

Oprávněnou osobou je fyzická osoba, která byla v období od 1. ledna 1978 do 17. listopadu 1989 jako občan Československé socialistické republiky nucena Státní bezpečností k vystěhování z Československé socialistické republiky a která měla v tomto období trvalý pobyt na území České socialistické republiky.

Oprávněná osoba má nárok na poskytnutí odškodnění ve výši 100 000 Kč.

(1) Oprávněná osoba nemá nárok na poskytnutí odškodnění, pokud

a) byla v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 příslušníkem nebo zaměstnancem bezpečnostních složek, s výjimkou základní nebo náhradní vojenské činné služby; bezpečnostní složkou se rozumí Federální ministerstvo vnitra, Ministerstvo vnitra České socialistické republiky s výjimkou útvarů vykonávajících výhradně civilně-správní činnost, Sbor národní bezpečnosti s výjimkou útvarů vykonávajících funkce státních archivů, Sbor nápravné výchovy, Pohraniční stráž, vojska Ministerstva vnitra, zpravodajská správa Generálního štábu Československé lidové armády, odbor vnitřní ochrany Sboru nápravné výchovy Ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky a jejich předchůdci v období komunistické totalitní moci,

b) byla členem nebo kandidátem Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska,

c) je evidována v materiálech bezpečnostních složek jako jejich spolupracovník nebo tajný spolupracovník,

d) byla členem Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti nebo pomocníkem Pohraniční stráže,

e) byla informátorem zpravodajského aparátu Komunistické strany Československa,

f) byla příslušníkem Lidových milicí,

g) byla po 21. srpnu 1968 individuálním členem Svazu československo-sovětského přátelství, s výjimkou těch, kteří své členství ve Svazu československo-sovětského přátelství krátce po 21. srpnu 1968 ukončili,

h) byla členem akčního výboru Národní fronty po 25. únoru 1948, prověrkových komisí po 25. únoru 1948 nebo prověrkových a normalizačních komisí po 21. srpnu 1968,

i) byla v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 studentem nebo absolventem vysokých škol politických, bezpečnostních nebo vojenských anebo školení obdobných směrů ve státech, které byly smluvní stranou Varšavské smlouvy1), nebo vědeckým aspirantem anebo účastníkem kursů delších než 3 měsíce na těchto školách,

j) byla příslušníkem nebo spolupracovníkem zpravodajské služby cizího státu v době, kdy v tomto státě vládl komunistický nebo komunistickému režimu obdobný režim, nebo

k) se jinak dobrovolně, vědomě a aktivně významným způsobem podílela na budování, rozvoji a upevňování komunistické totalitní moci v Československu.

(2) K překážce podle odstavce 1 se nepřihlíží, pokud

a) účast na boji proti komunistickému režimu svou intenzitou, rozsahem nebo délkou zjevně převyšovala účast oprávněné osoby na budování, rozvoji a upevňování komunistické totalitní moci, nebo

b) byla oprávněná osoba do složky nebo organizace uvedené v odstavci 1 vyslána nebo se stala jejím členem za účelem boje proti komunistickému režimu.

(3) K překážce podle odstavce 1 písm. c) se také nepřihlíží, pokud oprávněná osoba je evidována v materiálech bezpečnostních složek, ale s těmito složkami nespolupracovala.

Nárok na poskytnutí odškodnění je nutné uplatnit nejpozději do 31. prosince 2026, jinak zaniká.

(1) K řízení o poskytnutí odškodnění a k jeho výplatě je příslušné Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“).

(2) Řízení o poskytnutí odškodnění se zahajuje na písemnou žádost oprávněné osoby. Žádost kromě náležitostí stanovených správním řádem obsahuje

a) vylíčení skutečností rozhodných pro poskytnutí odškodnění, zejména jakým způsobem byl činěn nátlak k vystěhování z Československé socialistické republiky, případně též místo, datum a další okolnosti, za nichž k takovému nátlaku docházelo, označení osob, které tento nátlak vyvíjely, a

b) číslo účtu příslušného poskytovatele platebních služeb, pokud oprávněná osoba požaduje výplatu jednorázového odškodnění tímto způsobem.

(3) Včas uplatněný nárok na poskytnutí odškodnění, pokud o něm nebylo rozhodnuto nebo pokud odškodnění nebylo vyplaceno, přechází v případě smrti oprávněné osoby na její dědice.

(1) Ministerstvo vydá rozhodnutí o poskytnutí odškodnění do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Ministerstvo si před vydáním rozhodnutí vyžádá odborné stanovisko Ústavu pro studium totalitních režimů. Ústav pro studium totalitních režimů vydá odborné stanovisko do 30 dnů ode dne doručení žádosti ministerstva o jeho vydání.

(2) Splňuje-li žadatel podmínky pro poskytnutí odškodnění, ministerstvo namísto písemného vyhotovení rozhodnutí, kterým žádosti vyhoví, učiní záznam do spisu, který obsahuje náležitosti uvedené v § 67 odst. 2 správního řádu. Záznamem do spisu rozhodnutí nabývá právní moci. Ministerstvo vyplatí odškodnění do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

(3) Nesplňuje-li žadatel podmínky pro poskytnutí odškodnění, ministerstvo vydá rozhodnutí, kterým žádost zamítne.

(4) Proti rozhodnutí není přípustný rozklad. Obnova řízení se nepřipouští. Přezkumné řízení se nepřipouští, s výjimkou postupu podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu.

(1) Odškodnění se vyplácí v české měně převodem na účet příslušného poskytovatele platebních služeb podle určení oprávněné osoby, nebo poštovním poukazem.

(2) Náklady na odškodnění hradí stát.

(3) Orgány veřejné moci, právnické osoby a fyzické osoby jsou povinny na žádost ministerstva poskytnout bezplatně podklady nezbytné k prokázání nároku a vyvinout potřebnou součinnost.

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Pekarová Adamová v. r.

Pavel v. r.

Fiala v. r.

*** 

ze dne 2. července 2025

o jednorázovém odškodnění za ochranný dohled z politických důvodů. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Účelem zákona je odškodnit státní občany České republiky, jimž byl z politických důvodů uložen ochranný dohled podle zákona č. 44/1973 Sb., o ochranném dohledu, který zcela nebo zčásti vykonali.

(1) Oprávněnou osobou podle tohoto zákona je fyzická osoba, které byl podle zákona č. 44/1973 Sb., o ochranném dohledu, uložen ochranný dohled, který zcela nebo zčásti vykonala, byl-li jí uložen v souvislosti s

a) trestným činem, za který byla tato osoba rehabilitována podle zákona č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, nebo podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, nebo

b) trestným činem uvedeným v § 2 nebo 4 zákona č. 119/1990 Sb., ve znění zákona č. 47/1991 Sb., pokud bylo její odsouzení pro takový trestný čin zrušeno cestou obnovy řízení, stížnosti pro porušení zákona, podle § 6 zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, anebo podle § 11 zákona č. 262/2011 Sb., o účastnících odboje a odporu proti komunismu.

(2) Oprávněná osoba má nárok na poskytnutí jednorázového odškodnění (dále jen „odškodnění“), jestliže je ke dni podání žádosti občanem České republiky.

Oprávněná osoba má nárok na poskytnutí odškodnění ve výši 100 000 Kč.

(1) Žádost o poskytnutí nároku je možné podat nejpozději do 31. prosince 2026, jinak nárok zaniká.

(2) Včas uplatněný nárok, pokud o něm nebylo rozhodnuto nebo pokud odškodnění nebylo vyplaceno, přechází v případě smrti oprávněné osoby na její dědice.

(1) Nárok uplatňuje oprávněná osoba podáním písemné žádosti. K řízení o žádosti je příslušné Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“).

(2) V žádosti oprávněná osoba uvede vedle náležitostí stanovených správním řádem také číslo bankovního účtu, na který má být odškodnění vyplaceno, požaduje-li jeho výplatu tímto způsobem, a připojí k ní podklady dokládající splnění podmínek podle § 2 odst. 1.

(3) Splnění podmínky podle § 2 odst. 2 ověří ministerstvo z informačního systému evidence obyvatel vedeného podle zákona o evidenci obyvatel.

(4) V případě pochybností o oprávněnosti nároku si ministerstvo vyžádá stanovisko Ústavu pro studium totalitních režimů, který jej vydá do 90 dnů ode dne doručení této žádosti. O dobu nutnou k vypracování tohoto stanoviska se prodlužuje lhůta pro vydání rozhodnutí. Stanovisko Ústavu pro studium totalitních režimů je pro ministerstvo závazné.

(5) Státní orgány a právnické i fyzické osoby jsou povinny na žádost ministerstva poskytnout bezplatně podklady nezbytné k prokázání nároku a vyvinout potřebnou součinnost.

(6) Ministerstvo nárok oprávněné osobě přizná, pokud tato osoba prokázala splnění podmínek podle § 2 nebo vyplývá-li oprávněnost jejího nároku ze stanoviska Ústavu pro studium totalitních režimů; namísto písemného vyhotovení rozhodnutí o tom ministerstvo učiní záznam do spisu, který obsahuje náležitosti uvedené v § 67 odst. 2 správního řádu. Záznamem do spisu rozhodnutí o poskytnutí odškodnění nabývá právní moci.

(7) Nesplňuje-li žadatel podmínky podle § 2, ministerstvo rozhodne o zamítnutí žádosti.

(8) Proti rozhodnutí ministerstva není přípustný rozklad.

K řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva podle soudního řádu správního je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje. Nelze-li takto místní příslušnost určit, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je sídlo ministerstva.

Ministerstvo vyplatí odškodnění podle § 3 do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o poskytnutí nároku převodem na bankovní účet uvedený v žádosti nebo poštovním poukazem.

Lhůta pro vydání rozhodnutí neběží po dobu 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

Pekarová Adamová v. r.

Pavel v. r.

Fiala v. r.
***
K REALIZACI ZÁKONA O ODŠKODNĚNÍ ZA NEOPRÁVNĚNĚ ULOŽENÝ OCHRANNÝ DOHLED

Dne 5. 8. 2025 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 274/2025 Sb. o jednorázovém odškodnění za neoprávněně uložený ochranný dohled. (Viz níže.)

K realizaci zákona poskytl odpovědný pracovník Ministerstva spravedlnosti následující odpovědi. 

 

Otázka:

 

Odpověď:

Skutečnost, že ochranný dohled byl uložen, lze prokázat odsuzujícím rozsudkem. To, že rozsudek byl zrušen, lze doložit rehabilitačním usnesením, případně jiným soudním rozhodnutím. Problém však spočívá v tom, jak žadatel bude prokazovat, že ochranný dohled „zcela nebo zčásti vykonal“. ( § 2 odst. 1 cit. zákona) Zde by například mohlo posloužit rozhodnutí o pokutě za to, že žadatel se v určitém dni ochrannému dohledu nepodrobil. Kdo ale za nedodržení ochranného dohledu sankcionován nebyl, tak samozřejmě takový doklad nemůže mít.

 

Otázka:

 

Odpověď:

Podle § 5 odst. 4 citovaného zákona je to Ústav pro studium totalitních režimů.   

 

Otázka:

 

Odpověď:

100 000 Kč.

 

Otázka:

 

Odpověď:

Pokud má české občanství, tak ano; pokud ho nemá, tak ne.

 

Otázka:

 

Odpověď:

Ne.

 

Otázka:

 

Odpověď:

Žádné.

 

Otázka:

 

Odpověď:

Žádnou.

 

7. 8. 2025 zapsal: L. Müller

***

Na zákon jsme čekali třicetpět let - na odškodnění zbývá perzekuovaným už jen 16 měsíců?! Události ČT ze dne 6.8.2025 o novém zákonu mlčely? O namalování vlajky Ukrajiny v ruském komplexu v Praze mlčely? O Janku Rubešovi mlčely? O převratném objevu tištění 3D tiskárnou ocelových součástek českými vědci s velkým, perspektivním dopadem na světovou ekonomiku, mlčely (od 7:27:30 hod.)? Za to jsme se dozvěděli o přívalových deštích v Číně, ve dvanácti letech matkou a jiné „důležité“ zprávy. Vskutku veřejnoprávní (ne)služba. JŠ