Umělá inteligence odmaturovala na jedničku. Co na to české školství? Vše je špatně!

Maturitní test z češtiny měří ze všeho nejlépe schopnost zvládat maturitní test z češtiny. Umělá inteligence zvládne 50 bodů z 50. Přijímací testy jsou jeho klony pro mladší žáky. Mělo by nás to znepokojovat? Proč? A co s tím?

Rozhodně by nás to znepokojovat mělo. Po „vynálezu knihtisku“ naše školy dál připravují žáky na ruční opisování starých textů. A do těch škol, o něž je největší zájem, stát vybírá děti s nejhezčím rukopisem.

Odpověď na třetí otázku si zatím musí hledat pro sebe a pro své děti každý sám. Ministr školství na konci února oznámil, že odložil o rok účinnost revidovaných vzdělávacích programů – je třeba je dopracovat. Tentokrát doufejme, že oficiální důvody jsou jen zástěrkou pro naprosté selhání státu.

Česká vzdělávací politika se opájí „objektivitou“ dat naměřených stejným metrem na všechny. Každý rok můžeme porovnávat úspěšnost škol s přesností na desetiny. Jenže – měříme to podstatné?

Je to podobné, jako kdybychom srovnávali kvalitu knih podle hmotnosti. Změříme ji snadno, ale o hloubce myšlenek, síle argumentu nebo kvalitě a kráse jazyka neřekne hodnota 287 gramů vůbec nic. Totéž však děláme u maturity.

Sborovnami se už nějakou dobu šíří neklid: „Dám jim úkol a oni ho mají hned hotový. Udělá jim ho umělá inteligence!“ Žáci však jen pochopili pravidla hry a jejich dodržování dotáhli k dokonalosti. Našli nejpohodlnější způsob, jak vyhovět.

Nejvážnější překážkou na cestě k účinnější výuce češtiny jsme my sami a naše lpění na myšlení o jazyce – ne na myšlení v jazyce. Je to pohodlné a bezpečné pole. Ale ruku na srdce: Opravdu víme, že pro budoucího tesaře či ajťáka je tahle cesta nejlepší? Že mu pomůže kvalitně žít a bude mu oporou, když bude chtít popsat vlastní výrobek, vysvětlit, jak vznikal, a také ho „prodat“? Možná si to jen namlouváme.

Maturita by se měla stát integrovanou zkouškou, kde žák obhájí svůj produkt – textový, fyzický, digitální či jiný – a prokáže tím schopnost použít svou mateřštinu v praxi. Jazyk není jen formálně správný, ale také obsahově zavazující: Žák musí být schopen zaujmout vlastní postoj, odůvodnit ho a stát za ním.

Školní čeština by se tak stala skutečnou výbavou do života, nikoli pouhým předmětem. Pro všechny žáky.

Pravidla se rychle mění i během hry a my kvůli tomu můžeme prohrát. Ne proto, že stroje jsou rychlejší. Ale proto, že budeme dál připravovat žáky především na takové součásti lidské práce, jejichž hodnota se kvůli AI propadá.

Česká společnost se pak může rozdělit: Jedni v nových technologiích najdou cestu k tvorbě, jiní kvůli nim ztratí uplatnění. Ti druzí budou potřebovat podporu a pomoc. Tlak na sociální systémy nejspíš poroste a konflikt mezi produktivní schopností a nároky na solidaritu může být jedním z určujících napětí budoucnosti.

Král je nahý. Jeho maturitní záznamový arch je vyplněný k dokonalosti, ale přesto prázdný.

Celý článek>
***
Kdysi jsem na Malorce čekal v baru na odlet letadla. Jeden Němec mi ukázal jednoduchý test, který mu předložil zkoušející na VŠ: kousek papíru a nůžky, profesor ho požádal, aby udělal to samé – udělal a byl přijat. Dodnes tento geniální trik používám pro pobavení mezi přáteli a dětmi. Počet těch, co to zvládnou klesá…

Skupina českých středoškoláků, nazvaná LASAR, dosáhla v květnu 2024 obrovského úspěchu v USA. Na prestižní soutěži NASA Conrad Challenge v Houstonu vyhrála dvě ze tří hlavních cen. Jejich projekt uspěl v konkurenci z celého světa. Vymysleli projekt na oživení a záchranu „odumřelých satelitů“ pomocí impulsů z laserového „děla“. Obratem dostali nabídky z nejlepších universit USA. Skvělý vzor pro mladé – česká veřejnoprávní média stále mlčí? Jeden příklad ze života motivuje mládež mnohem více, než hrátky a povídání o ničem na obrazovkách veřejnoprávní ČT.

Máme tu i další aktuální příběh: Třináctiletý Daniel Pavka se stal juniorským mistrem světa raketových modelářů. Získal tři medaile – a veřejnoprávní média opět mlčí. Odjede také do USA jako skupina LASAR?

Včera jsem oslovil skupinu žáků ZŠ o polední přestávce, kdy si nakupovali v supermarketu: “Tak jak se vám líbilo dopoledne ve škole?“ „Nuda, paní učitelka nám skoro celou hodinu vyprávěla o Mezopotámii“. Co se stalo v roce 1968 nevěděli, ani kdo byl TGM… Potom  po nich chtějte, aby byly na vlastní zemi hrdí.

Tomáš Baťa měl jedno slovo pro výchovu dětí: NEOPEČOVÁVAT! Malým dětem ukázat nebezpečí, do šesti let naučit znát cenu práce a bojovat se životem. Potom se dokážou postarat o sebe, o rodiče a budou prospěšní i zemi kde žijí. Jinak z nich budou „mamánkové“, kdy se rodiče udřou k smrti. Pak přijdou na úřad: „Státe dej!“. Stát už nemá a nedá, věčně žít, nedůstojně z práce druhých, nelze. 

Baťa by i dnes řekl: „Jsi zdravý tak pracuj!“ „Mně se nechce“. „Tak umři, nebudu Tě život svou prací.“ 

Jan Ámos Komenský by jistě souhlasil.

JŠ
***
Blíží se 15O. výročí narození Tomáše Bati, děly a dějí se podivné věci?

Baťa používal rozum. Prosadil jej ku prospěchu firmy, spolupracovníků i země. Nepotřeboval k tomu zákony, předpisy a nařízení. Ty měli díky jeho systému spolupracovníci v sobě. Chceme-li, být úspěšní, stačí převzít a realizovat systém Baťa.