9.10.2025: Premiér Petr Fiala: Chtějí zaútočit na mého spolupracovníka Tomáše Pojara

 

V přílohách obsah článku. Fiala tvrdí, že věří tajným službám, které tvrdí, že neexistuje žádný důkaz o spolupráci Tomáše Pojara s Kremlem. Šéfové českých tajných služeb mu sdělili, že tvrzení jsou nepravdivá. Ta rychlost a potřeba to oznámit veřejnosti je sama o sobě podezřelá. Víme, jak kvalitní jsou ruské tajné služby k jejichž kvalitě mají české hodně daleko. Nezapomínejme, že s dědictvím StB jsme se dodnes nevypořádali, kdy ji vyškolila KGB. 

 

 

Zato dvoustránkový rozhovor s Klausem: Babiš bude lepší než premiér Fiala. Nezapomínejme náklonnost Klause k Rusku (Putin ho vyznamenal Puškinovou medailí). Rusům neunikne nic, co by mohli později využít pro své zájmy a cíle, zvláště jde-li o ČR. 

 

Tomáš Pojar je roky „šedou eminencí“ MZV ČR, který zřejmě ministerstvo ovládá. Ministr Lipavský je jen loutka v mocenských hrách. Uvidíme co (ne)přinesou příští dny?

 

Též se dnes v MFD píše o kandidátovi na ministra obrany Jiřím Hynkovi, současném presidentu Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR, bývalém kandidátu na prezidenta ČR a může zbrojaře Strnada. Připomínám, že tento „funkcionářský turista“ kandidoval za Přísahu jako jednička v Praze, kde vzal místo dr. Janě Chaloupkové. Jako Pražanka byla upozaděna na dvojku ve Středočeském kraji. Přísaha doplatila na neschopné řečníky a za skvělou diplomatku posílala do debat neschopné. Hynek tak zabránil jistému vstupu Přísahy do Sněmovny, což byl zřejmě smysl celé „operace“. Dnes  dává od Přísahy ruce pryč.   

Co to je za hry? Je to zneužití vůle voličů. Opět posloužili jako „užiteční idioti“ aniž tuší. Má ještě volič sílu na předčasné volby a donutit politiky ke službě občanům a zemi? Sami sobě sloužit nepřestanou…   

 

 

„Máte číslo 23“, řekla Pudilová suše, když vypsala řádek a zaklapla knihu. „Takže s tím číslem se objednám na obvyklé psychotesty? Já to v rámci prověrky Národního bezpečnostního úřadu vždycky dělal ve Vojenské nemocnici na Petřinách. Bude to tak v pořádku?“, zeptal se Martin zdvořile. „To už není možné. Personální odbor má teď exklusivní smlouvu s doktorem Sobotou. On jediný má teď oprávnění dělat psychotesty pro Personální radu v případě kandidátů na vedoucí úřadů.“ 

„To je tedy novinka. Takže pouze jeden psycholog má naprostou exklusivitu, aby prověřoval vhodnost kandidátů na velvyslance a generální konzuly?“  

 

Pudilová neodpověděla a věnovala mu místo toho další pohled, pod jehož břitem by se přiznal i zapřísáhlý recidivista.

 

„A kde prosím najdu toho pana doktora Sobotu?“ zeptal se rezignovaně. „Má ordinaci v Krakovské ulici. Doktor Václav Sobota. Objednejte se u něj osobně.“ Poté mu podala lístek s telefonním číslem bez jména. „Používat můžete pouze toto telefonní číslo a představovat se budete vždy jen svým přiděleným číslem.“ Působilo to konspirativně a Martinovi to současně připadalo komické. Ale tušil, že na téhle cestě nebude žádná sranda. 

 

 

„Výsledek testů obdržíte od dr. Soboty na speciálním formuláři. Ten má v horní části popis výsledků a dole je odtržitelný proužek, na němž je doporučující, nebo nedoporučující stanovisko doktora Soboty. Máte právo odevzdat pouze tento proužek. Pokud bude výsledek negativní, nemusíte mi odevzdávat ani ten proužek, ale po čtrnácti dnech od vykonání testu bude neodevzdání výsledku automaticky znamenat vaše vyřazení v Personální radě o nominaci na velvyslance.“ Martin se vypotácel z její kanceláře jako omámený. (str. 134-135)

 

Vlny, které vycházely z dlouhého, hubeného těla psychologova, zdály se přelaďovat z nervozity na netrpělivost. Jeho oblek byl obnošený a Martin cítil, jak to kontrastuje s jeho vlastním španělským oblekem z vlny a hedvábí. U toho mu došlo, že nikdo, komu se daří dobře, si nebude držet kancelář v budově, kde se válejí injekční stříkačky a prezervativy a kde sídlí obskurní firmy. Takže panu doktorovi nejspíš nejdou normální kšefty a někdo z ministerstva mu dohodil tuhle exklusivitu. Výměnou za co? (str- 139)

 

 

Připomínám teorii pastora Dietricha Bonhoeffera. Podle mne vysvětluje velkou část dnešní politiky a kultury. V roce 1943 ve věznici Tegel uvažoval o tom, proč německý lid navzdory svému vzdělání upadl do kolektivní hlouposti (Dummheit). Události v Německu mezi lety 1933 a 1943 ukázaly, že pod tlakem „Politické moci“ a „Propagandy“ se inteligentní lidé stali hloupými – neschopnými kritického myšlení. 

Dle něho: „Hloupost je nebezpečnějším nepřítelem dobra než zlo. Proti zlu lze protestovat, lze mu zabránit silou. Proti hlouposti jsme bezbranní. Nic s tím nelze dělat ani protestem, ani silou.“

 

Divíte se roky trvající profesní a existenční likvidaci skvělé diplomatky dr. Jany Chaloupkové zločinci na MZV ČR?! Držme jí palce – bojuje nejen za sebe, ale i za nás za naší zemi, proti klientelismu a proti vše prorůstající korupci! 

JŠ

***

Věřím, že můj závěrečný vzkaz na videu osloví lidi dobré vůle a slušného vychování. Předčasný odchod prof. Prelovšeka nebyl způsoben mnou uvedenými možnostmi ...