Dnes, v naší době, jako by se kolektivismus, vláda těch, kdo žijí z druhé ruky, ta odvěká stvůra, utrhla ze řetězu a začala vztekle řádit. Dotlačila lidi na úroveň takového intelektuálního ponížení, které nemá v historii lidstva obdoby.
Neočekávejme, že senátor plk. Robert Šlachta promluví, ohrozil by sám sebe, pokud by to vůbec přežil. Ve hře je skutečně MOC! ČR se tváří na povrchu demokraticky, ale pod ním je to hluboká mravní žumpa, která se dobrovolně sama nikdy nevzdá.
Revoluce těžko bude - jistě by byla opět zneužita jako ta "sametová". Smysl by měla pouze okamžitá rebelie. Na tu není česká povaha stále stavěna. Rád bych se mýlil.
Není to jednoduché dilema, je to prastaré napětí mezi pravdou a sounáležitostí, mezi autenticitou a přijetím. Když promluvíte, když se odvážíte pojmenovat to, co ostatní popírají, riskujete, že budete vyřazeni. A ne vždycky jemně.
Kdyby to bylo sebelepší, jak je to vedle hnijícího, jen těžko se udrží. Jak začne něco jednou plesnivět, je zle. Musí se s tím pryč, než zplesniví vše