Až 90 000 smíšených manželství a více než 150 000 dětí se po roce 1945 ocitlo v hledáčku odsunu. V mnoha dobytčích vagonech odsunu se mluvilo česky. Čísla ukazují, že nešlo jen o jasně vymezenou menšinu, ale o společenský problém celé země.
Nejslavnější maďarský revoluční básník, udělal ze svobody a lidského osvobození ústřední motiv celého svého díla i života: „Ty dvě věci mně jsou drahé. Pro lásku obětuji svůj život rád, pro svobodu však obětuji i svou.
Obracím se na Vás s žádostí o prověření tohoto postupu hořovického úřadu. Nejde zde o mne, ale o spravedlnost, lidský přístup, a především o děti, které si takové zacházení nezaslouží.
Nebýt tragické smrti Tomáše Bati před volbou presidenta ČSR, vyhrál by a Hitler by neměl šanci. Svoboda bez boje je jen jinou formou otroctví. Toho jsou si Ukrajinci dobře vědomi po zkušenostech v minulosti. Poučili se. Kdy se poučíme my?
V době okupací kolaborujeme, udáváme, přežíváme za každou cenu. Nehrozí-li nám žádné nebezpečí, jsme najednou „hrdinové“ a „bojujeme“ proti bezbranným. Za naši svobodu museli bojovat většinou druzí.