“Loyalty to my people means more to me than my properties or my life.” Jan A. Baťa did not speak aloud, because he could not risk the lives of those who could not speak for themselves. That silence, misunderstood then, demands recognition now.
Prodavačka u Bati v Praze: „Vedení nemá zájem o návrhy zaměstnanců, ředitelé z různých zemí a různých národností se neustále střídají – Asiaté, Arabové, Turci, plat dobrý, práce žádná, levá ruka neví, co dělá pravá – vše se hroutí...“
Válečné zásluhy Jana Bati nebyly zásluhami jednoho muže jednajícího na vlastní pěst. Byly to zásluhy vůdce, jehož lidé, továrny, finance a celosvětová organizace pokračovaly v boji i poté, co bylo samotné Československo okupováno.
Pod vedením Jana Antonína Bati se tato kontinuita proměnila v bezprecedentní expanzi. Organizace se rozrostla z přibližně 16 500 zaměstnanců v roce 1932 na více než 100 000 zaměstnanců po celém světě...
Omlouvám se za třídenní výpadek EJO. Věřme, že se jednalo pouze o technickou příčinu. Další závažné zprávy a informace, které veřejnoprávní média zamlčují, následují. JŠ