Vaše hlášení o transparentnosti, svobodě tisku nebo korporátním a politickém vlivu pomáhá zajistit spravedlivý právní systém a rovnost pro všechny před zákonem.
Detail článku
REEDITE 4.8.2025 Nahatá diplomacie ČR (30.8.2023): III. DÍL: Czech-Maroccogate seriál na pokračování - velvyslankyně Michaela Froňková a její víza „pro hezké oči“
Ministr zahraničí ČR Jan Lipavský, by se měl věnovat i prokázaným podvodům a zločinům svých podřízených, nejen zločinům Putinovského Ruska! Mimochodem Pavel Blažek „umetl“ Janu Lipavskému „cestu na Hrad“.
Za informace uvedené na této stránce nese plnou odpovědnost autor textu. European Justice Organization z.s. poskytuje pouze publikační účet pro nezávislé novináře a nenese odpovědnost za obsah ani za uvedené zdroje.
Dr. Damjan Prelovšek – historik umění a odborník na moderní architekturu, specialista na dílo architekta Jože Plečnika, velvyslanec Slovinska v ČR 1998-2002, člen Evropské akademie věd a umění, spisovatel a fotograf.
V minulém díle jsem zveřejnil dopis, který obdržel „Právní stát“ od ÚV ČR, respektive premiéra Petra Fialy. Ve věci podvodů s schengenskými vízy na české ambasádě v Maroku předseda vlády doporučuje kontaktovat MZV ČR a MV ČR. Samozřejmě jsem ministerstvo zahraničí kontaktoval ihned ještě v r. 2019 a snažil se sdělit informace, které jsem obdržel od pracovníků Královského paláce v Rabatu. Opakovaně jsem nabídl nejen údaje, ale později i materiály, které mi postupně Maročané poskytli (nejen oni, ale např. i afričtí diplomaté). Nebyla ale žádná odezva/zájem. Až po delším čase v prosinci 2020 mi napsal tehdejší státní tajemník Miloslav Stašek (dnes velvyslanec ve Washingtonu, blízký ČSSD/ANO a dle českých médií v té době „muž Andreje Babiše a Hradu za doby Miloše Zemana na ministerstvu zahraničí“).
Vyzýval mne, abych se do ničeho nemíchal, že jde o vnitřní záležitost ČR. Když jsem odpověděl, že korektní výkon schengenské vízové agendy je záležitostí všech států EU/Schengenu a otázkou dodržování práva EU (na němž jsme se my = členské státy dohodly), a očekával bych tedy zájem o bezpečnost, spolupráci a solidaritu v rámci Schengenu i od něj, již nereagoval.
Obdobně jsem se snažil později kontaktovat i ministra Lipavského, a to skrze mého dobrého kamaráda, člena strany Pirátů. Potkali jsme se v Praze a přitakal, že korupce je na všech ministerstvech, není to snadné a Piráti budou muset po volbách dělat i kompromisy. Slíbil zařídit schůzku konzulky Chaloupkové s p. Lipavským ještě v době, kdy se prezident Zeman rozmýšlel, zda podepíše jeho nominaci. Lipavský reagoval, že právě nemá čas. Později neodpověděl na řadu emailů a dopisů, zvolil taktiku mrtvého brouka. P. Šinagl mi za pár měsíců sdělil, že ho potkal v květnu v Plzni na SLAVNOSTECH SVOBODY a ministr uvedl, že o kauze víz v Maroku „nic neví a že se na to podívá“. A můj kamarád? Ještě se snažil zajistit schůzku s nějakým pirátským (euro)poslancem, ale nakonec se mnou přestal komunikovat úplně. Zřejmě mu jeho Strana nařídila, aby do ničeho nestrkal nos a raději se ode mne „vzdálil“. Byli jsme přitom dobří přátelé a spolupracovali jsme spolu v oblasti kultury několik let. Pro úplnost dodávám, že jsem již v r. 2020 také písemně informoval šéfa Pirátů Bartoše, což rovněž zůstalo bez odpovědi. Potkal jsem ho ale v Praze na ulici. Právní stát a jemu v reakci na podobné sdělení Bartoš rychle odpověděl: „Víza v Maroku? To už vyřídil Hamáček (tehdy ministr vnitra, ČSSD).“
Piráti tedy zatím zklamali - pokud jde o skutečnou podporu EU, silné jednotné Evropy, kde si členské státy pomáhají, kde si žádný členský stát nedovolí získávat vlastní výhody na úkor jiného/ch. Rovněž jsem požádal známého českého whistleblowera Libora Michálka-ZNIČTE TO, NEBO TO ZNIČÍ VÁS… / Z knihy „Zničte to, nebo to zničí vás…“, mrazí. Nedělejme si iluze, že se situace o moc zlepšila- blízkého Pirátům o jejich kontaktování směrem k ministrovi Lipavskému či předsedovi Bartošovi a ve vazbě na jimi propagovanou podporu oznamovatelů (jedná se o další prioritu EU, tedy ochranu oznamovatelů podezření na protiprávní konání ve služebním úřadu, především aby nepřišli o práci formou odvety za oznámení korupce). Pan Michálek pomohl a zorganizoval schůzku s vedoucí poradců zaminira pí Plášilovou. Ale pak se opět nic nestalo a vše spadlo do černé díry.
Podivné aktivity kolem víz začaly v Rabatu již za velvyslankyně Michaely Froňkové. Ta působila jako vedoucí českého zastupitelského úřadu v Maroku v letech 2012-16. Osobně jsem ji nepoznal, ale slyšel jsem o ní hodně při mých návštěvách království v letech 2018-19. Maročané na ni vzpomínali jako na usměvavou, velmi aktivní a úspěšnou diplomatku, která zajistila i účast několika marockých ministrů na české recepci ke státnímu svátku 28. října. A to není jednoduché. Ministři běžně na tyto akce nechodí. Mnozí ji také srovnávali s konzulkou Chaloupkovou, která začala na ambasádě pracovat v říjnu 2018. Především díky pracovitosti, sympatickému vystupování, širokému okruhu aktivit a zájmu o Maroko. Naopak ambasadora Viktora Lorence, který Froňkovou vystřídal v r. 2016, moc v oblibě neměli. Komentovali jeho omezené sociální aktivity, fakt, že na recepcích zůstane pár minut a jeho manželka se společenského života nezúčastní téměř vůbec. K tomu zřejmě přispíval i fakt, že neovládala cizí jazyky. Proto se také přátelila s hospodářkou ambasády Marcelou Payard, která ji doprovázela na různé akce a nákupy. Bylo zajímavé, jak přesné informace o fungování velvyslanectví Maročané měli. Sledovali do detailu naprosto vše. Nechtěl jsem tomu vůbec věřit. Bylo to jako ve špatném filmu. Ale k tomu více zase jindy.
Jedno měli ale Michaela Froňková a Viktor Lorenc společné – podporu tehdejšího prezidenta Miloše Zemana. Ostatně Michaela, jak ji mnozí familiárně nazývali, se po Maroku přesunula do Libanonu a nyní vede českou misi v Singapuru. Diplomaté ale zpravidla nejprve působí nějaký rok v Praze a až poté znovu vyjíždějí do zahraničí. Takovýto rychlý a neobvyklý přesun mezi zahraničními posty dokazuje blízkost Froňkové k hlavě státu. Zeman byl známý tím, že své „koně“ dosazoval na velvyslanecké posty tam, kde měl určité zájmy. Tedy na velvyslanectví u velmocí jako jsou USA, Rusko či Čína. Proč ho tak zajímalo Maroko? Na to odpovíme později.
„Zvláštní vízovou agendu“ tedy Viktor Lorenc zřejmě minimálně z části jen „zdědil“. Velmi zajímavé informace přináší dokument, který jsem nyní obdržel od Právního státu. Nalezl ho náhodou minulý rok v kargu osobních věcí konzulky Chaloupkové, které coby dopravce dovezl z Maroka do Prahy. Informace byla ukryta v jedné z částečně plesnivých knih. Ty zanechal ve služebním bytě konzulky její předchůdce Jan Czerný (KDU). Viděl jsem je při mých návštěvách Maroka i já, ale nikdy mne nenapadlo se do nich podívat. Škoda, mnohé by se vyjasnilo již tehdy, a ne až za pár let.
Text se týká Abderrahmana Badraouiho, jeho spolupracovníků a vydávání víz. Badraouiho jsem měl tu čest poznat v Maroku osobně a před mým odjezdem v prosinci 2019 se při konverzaci zmínil o tom, že na něj něco konzul Czerný napsal do Prahy. Samozřejmě něco ne právě pozitivního. Ale Badraouiho “přátelé v Čechách“ měli zařídit, že se na to nebral zřetel. Czerného neměl tento tmavý muž, jenž připomínal spíše Afričana než Araba, moc rád. A. Badraoui mezi zuby utrousil: „Czerný by se do Maroka rád vrátil jako velvyslanec, ale to se mu nepodaří. Nikdy by nedostal náš agrement. Máme na něj celý spis. Toho, co na mne napsal, bude litovat“. Tenkrát jsem netušil, o čem mluví. Spíše jsem se domníval, že se chvástá a dělá zajímavým. Vlevo Abderrahman Badraoui v Paríži na oslave Zeleneho pochodu Saharou - listopad 2019 (držící marockou vlajku). V listopadu 1975 vpochodovalo několik kilometrů do sporného území Španělské Sahary 350 000 Maročanů ve snaze donutit Španělsko k postoupení území Maroku. Akce byla koordinována marockou vládou a vojskem (fotografie z webu média Almolahidon).
To, že si víza od pí Froňkové bral pro své „přátele“, uvedl i další muž, Francouz marockého původu Ahmed Bahaddou. Údajně již od roku 2012. Dle údajů z marockých a francouzských zdrojů se narodil v horách Atlas, chudé berberské oblasti, a právě odtud rekrutoval řadu svých žadatelů o schengenská víza. Osoby bez dobré práce, peněz, vzdělání, negramotné. Ideální živná půda pro nekalé aktivity a lidi, kteří vzhledem ke svému profilu budou ochotní za vstupenku do Evropy udělat téměř cokoliv. V Maroku nemají žádnou perspektivu života. Ostatně, jak jsem měl možnost poznat, většina Maročanů vidí v Evropě svůj vysněný cíl, ať již z hlediska lepší životní úrovně, více svobody či možnosti se nějak v životě uplatnit. Získat víza, byť jen k turistice, není často snadné. Konzulární úseky západoevropských států jsou přetížené a v r. 2019 dokonce Francouzi a Španělé museli nábor žádostí o víza ukončit. Španělského konzula jsem tehdy potkal na recepci, měl na svém úseku snad 17 pracovníků a stejně nestíhali. Byla z toho potom diplomatická mela, protože Maročané si stěžovali na úrovni ministra zahraničí a proti uzavření přijímání žádostí patřičně protestovali. Problémem je tedy někdy i pouhé interview na ambasádě, natož pak vlastní získání víza. A to především u těch, kteří něco nesplňují dle daných kritérií, či kteří se chtějí v Evropě na černo usadit, případně tam dělat nějaké podivné aktivity. *** Výňatek z dokumentu, který poskytl Právní stát:
Sidi Abderrahmane EL BADRAOUI(EB), novinář, generální ředitelspolečnosti Group Almolahidon Media. EB je podle svých vyjádření nějakým způsobem blízký královskému paláci (také jeho otec prý dlouhodobě pracoval/pracuje pro královský palác).
První kontakty EB s českým velvyslanectvím v Rabatu:
Krátce po návštěvě krále Mohammeda VI. v Praze (březen 2016) došlo k prvnímu kontaktu EB s velvyslankyní Froňkovou, patrně na jeho žádost. Tehdy jí sdělil, že král se vždy zajímá o to, jak se dále rozvíjejí vztahy s jím navštívenými zeměmi. Proto se rozhodl, že chce ČR věnovat pozornost. V dubnu 2016 pak EB požádal o vízum do ČR spolu se svou ženou/novinářkou Sarou Safar. V dopise o účelu cesty je uvedeno, že EB chce realizovat reportáž o vztazích mezi Marokem a ČR, dále o Itálii a Srbsku. Všechny podpůrné dokumenty pro vízovou žádost byly vystaveny s hlavičkou Groupe Almolahidon Media, tudíž si je vystavil sám sobě. Ve složce není žádný dokument, který by pocházel z jiných zdrojů, ani výpis z bankovního účtu. Froňková schválila udělení víz zdarma, což ukazuje na to, že žádost již byla podána s perspektivou další spolupráce.
Výsledky první cesty do ČR – velvyslankyně uvedla, že EB pobýval s kameramanem v ČR 20 dní, navštívili prý Prahu, Brno a Karlovy Vary. Z rozhovorů s arabskými občany (především s Egypťany) vyplynulo, že ČR je tolerantní a přátelská země. EB založil v ČR s.r.o. AL MOLAHIDON MEDIA CZ se sídlem v Praze a základním kapitálem 10.000 CZK, kde je jediným společníkem. Předmětem činnosti je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, předmětem podnikání je prakticky vše.
Další návštěvy EB v ČR – ukázalo se, že mezi EB a marockou velvyslankyní v Praze nepanuje vztah důvěry. Marocké velvyslanectví v Praze ani neposkytlo EB při natáčení rozhovorů žádnou logistickou podporu. EB v létě 2016 natočil rozhovor s poradcem prezidenta Kmoníčkem, pokoušel se také bez úspěchu natočit rozhovor s premiérem Sobotkou. Další cesty EB do ČR nebylo možné sledovat, protože EB dostával víza na delší dobu a více vstupů.
Vztahy s ambasádou - EB si velmi rychle přivykl na VIP zacházení. Žádosti o víza mu byly vyřizovány zcela nadstandardně. Udržoval čilý telefonický kontakt s velvyslankyní i jejím zástupcem, ale i s konzulární referentkou či s místní asistentkou. Pracovně nadstandardní kontakty byly nastaveny také ve vztahu EB – Froňkovádo jejího odjezdu z ambasády i poté.
Záhy se však ukázaly stinné stránky chování EB - naprosto neadekvátní a emotivní reakce na některé situace (urážení se, dotčenost, podezíravost, dlouhé telefonické rozhovory s pracovníky ambasády na různých pozicích, při kterých nebyl EB k zastavení, uvádění nepravdivých informací, nepřiznání omylu apod.). Když byl EB na jedné z akcí velvyslanectví požádán, aby si z první řady rezervované pro účastníky prezentovaného projektu přesednul do druhé, reagoval velmi dotčeně a okamžitě si stěžoval telefonicky velvyslankyni Froňkové, která v té době již působila na velvyslanectví v Bejrútu.
Žádosti o víza pro EB a jeho lidi byly nadále i po odjezdu Froňkové z Maroka vyřizovány v režimu VIP.Postupem času bylo stále více zřejmé, že informace, které EB poskytuje ZÚ, jsou neúplné, nepřesné a zavádějící: zejména nebylo a není dosud jasné, čemu přesně se chce EB v ČR věnovat.
Není jasné, jaké jsou vztahy mezi EB a agenturou Babylon, s níž má údajně spolupracovat v ČR. EB nebyl nikdy schopen sdělit, kde přesně se nachází jeho kancelář v Praze. Jeho údajní spolupracovníci uváděli vždy různá místa - naproti OD Kotva, na neurčitém místě na Malé Straně, u stanice metra Můstek atd. EB tvrdil, že na MZV ČR podal žádost o novinářskou akreditaci, což nebyla pravda. Neinformoval ambasádu, že jeden z jeho pracovníků zneužil vydaného víza a ilegálně přes tři měsíce pobýval na území Německa. Poté byl vyhoštěn.
Žadatelé o víza uvedení jako novináři, kameramani apod. neměli doklad marockého profesního svazu, že jsou skutečně novinářem/fotografem atd. Po dotazech konzula EB okamžitě konzulovi telefonoval (půlhodinový telefonát plný emocí). Vzhledem k množícím se nejasnostem okolo aktivit EB a jeho skupiny v ČR doporučuje velvyslanectví věnovat těmto aktivitám diskrétní pozornost.
Může se jednat o neškodnou snahu EB využít situaci k rozšíření osobních podnikatelských záměrů.
Nelze ani vyloučit, že mediální činnost zakrývá určité zadání, které může být pro ČR také zcela neškodné (např. nákupy nemovitostí pro královskou rodinu).
Vyloučené ale nejsou ani další motivy, které by bylo dobré včas podchytit.
*** Badraouiho jsem potkal poprvé na ministerstvu kultury Maroka na nějaké kulturní akci v r. 2018. Představil se nejen jako novinář, ale především milovník Česka. Nosíval i kravatu českého předsednictví EU či alespoň českých barev a do ní zapíchnutý špendlík s vlajkami obou států. Jeho médium Almolahidon (Zpravodaj) ale bylo podivné. Na webu mělo jen arabskou verzi, kam se občas daly nové články, papírově vyšel tak jeden časopis za rok (jen pár stran, asi vytištěných na počítači). Byl nevalné kvality, obsahoval řadu reklam a propagoval především aktivity krále či jeho paláce. Badraoui sice vlastnil novinářskou průkazku (tu jsem i jednou viděl při návštěvě nějakého muzea), ale žurnalistou určitě nebyl. Nikdy neměl u sebe kameru, fotoaparát či nějaký notes. Jen stále telefonoval a něco organizoval. Lidé z novinářské branže se ho spíše báli. Později se ukázalo, že novináře měl hlídat a sledovat, aby psali v duchu politiky krále a vlády.
Badrauiho kancelář jsem navštívil až při své poslední návštěvě Rabatu koncem r. 2019. Nově si zařizoval velkou bílou vilu nedaleko české ambasády, kterou mu měl dát darem sám panovník. Obdobně i velký černý Mercedes, v němž jsem se cítil spíše jako u mafiánů. Měl nejen černá zatemněná skla, ale dokonce i černé záclonky, které mohly zcela zakrýt okna, aby nebylo dovnitř vidět. Ve vile nebyly žádné počítače, žádné fotopřístroje apod. V jeho kanceláři ale byla obrovská obrazovka, na níž se promítali projekce asi 12 bezpečnostních kamer rozmístěných v zahradě kolem budovy a uvnitř. Badraoui si zařizoval kancelář různými suvenýry a fotografiemi. Samozřejmě tu nechyběly snímky Mohammeda VI. Divné ale bylo, že přesto, že tvrdil, že je královi blízký a dokonce snad měli spolu studovat, ani na jedné fotce nebyli spolu. Mohlo jít ale také o snahu přátelství skrýt. Jen na jednom snímku byl Badraoui až ve třetí řadě při nějaké akci, kde král procházel mezi přítomnými.
Mne kontaktoval ohledně zájmu Maroka otevřít v Rabatu slovinskou ambasádu. Možná si myslel, že bych mohl coby bývalý velvyslanec zalobovat doma. Maroko mělo evidentně zájem rozšiřovat svůj vliv a získávat podporu nových států bývalé Jugoslávie pro svou politiku, např. v otázce Západní Sahary. Právě v té se dle jeho spolupracovníků Badraoui velmi angažoval. V Rabatu působí jen ambasáda Srbska a Chorvatska. Srbskou velvyslankyni znal Badraoui velmi dobře, k chorvatské se chtěl přiblížit. Protože je inteligentní a předvídavý, dokázal si spočítat, že Chorvatsko bude brzy v Schengenu a jeho ambasáda by se mohla stát dalším zdrojem pro vydávání víz. Obdobně si možná dělal naděje i s naší. V Rabatu jsme po bývalé Jugoslávii zdědili dům, ale Slovinsko je velmi malé a k otevírání ambasády není důvod.
S letošním skandálem Maroccogate, který propuknul v Bruselu (úplatky poslancům Evropského parlamentu, aby hlasovali ve prospěch Maroka mimo jiné i v otázce Západní Sahary, luxusní dary, placení výletů do Maroka spolu s nákladnými hotely atd.) se odkryla i skutečná identita Badraouiho. Pracuje pro tajnou službu Direction Generale des Etudes et Documentations (DGED) – Generální ředitelství studií a dokumentace, jež podléhá přímo Královskému paláci a figuruje dle západoevropských médií ve zmíněném korupčním skandálu EP. Badraoui měl na starosti alokování pracovníků pro Palác a jejich prověřování (pracovníci musí nejen umět své řemeslo, ale také dokázat toho, komu slouží ochránit, a rovněž na něj někam předávat informace), a také vztahy s bývalými socialistickými státy. Jeden z mých známých v Alžíru, kterého znám ještě z působení v Praze, mi nedávno před svou náhlou smrtí řekl, že „Badraoui je rozvědčík. Jeho médium Almolahidon je jen zástěrkou. Nemá transparentní finanční příjmy/toky, není jasné z čeho tedy vlastně funguje. Badraoui sám žurnalista není, sleduje ale ostatní novináře a stranou má také svůj byznys s českou ambasádou v Rabatu“. Ale o tom více příště.
I když měl Badraoui hezké oči, tmavé jako tůně plné tajemství, toto jistě důvod pro vydávání víz pro něj a jeho blízké nebyl. Schengenská víza získával pod falešnou identitou. Věděla o tom velvyslankyně Froňková a její konzul Czerný? Dle výše uvedeného dokumentu jistě ano….
Pokračování příště 4. díl: Eva Pavlovská - psychologie na objednávku
Dr. Damjan Prelovšek 22.8.2023 *** Můj komentář: Tuto interpelaciBabišovi napsal Lipavský s Plašilovou, která nekonala k Maroku. Vojtěcha nominoval Lipavský, nesplnil predvolebni sliby, nezlepšil personální politiku a situaci na MZV, přestože to měl jako jednu ze tří priorit svého působení na MZV. Coby Pirát nechrání oznamovatele. Naopak ho vyhodil z práce. Tím nejen kryje předchozí vládu, ale ještě jde dál v odvetě a proti lidským právům. Předchozí ministři sice dali dr. Chaloupkovou mimo službu, ale vždy vyhrála odvolání. Možná ji chtěli dát stranou, aby nezjistila více a co je skryto za vízy? Nakonec ji zničila nová koalice, která hlásá slušnost a boj proti korupci. Je to paradoxně úplně opačně – přišla zcela o práci, přestože sloužila své zemi a zájmům EU. Toto je ze strany vedení MZV politika jen ve slovech, ne v činech. Má se sice dodržovat vízový kodex a chránit whisteblower, ale když dojde na realitu, tak se na to zapomene.
Systém kontroly je na MZV dobře nastaven na podřízené, když pochybí, řeší se to s velvyslancem a jsou potrestáni. Ti, kteří jsou protekční méně, ti normální více. Pochybí-li šéf, nestane se nic a „zamete se pod koberec“. Viz předražené letenky v Brazílii o půl milionu Kč gen. konzulkou v Sao Paulu Havrlíkovou – odpovědný reditel Mgr. Jiří Linek to neřešil.
V tom, aby se nic neřešilo se angažoval i nedávno zesnulý náměstek Povejšil. Za odměnu byla ještě Havrlíková poslána do Brazílie jako velvyslankyně?! Jak lze mít důvěru k takovému inspekčnímu útvaru a jeho řediteli? Je poplatný pokynům vedeni MZV a nestranný není, resp. poslušný straník. Ministra Lipavského to nezajímá, nemá ani odvahu napsat a odpovědět mi. Zbavuje se vlastní odpovědnosti a „hází to“ na Linka. Zcela se zpronevěřil svým předvolebním slibům.
Připomínám aktuální případ kšeftu s vízy na gen. konzulátu Španělska v Tangeru společně s radnici - 15 000 euro za vízum. MZV Španělska řešilo věc korektně s marockou policií. Nikoliv Češi, kteří vše zločinecky kryjí, slušného konzula totálně zlikvidují, velvyslance kryjí i když prokazatelně podváděl. To, že to s takovým úsilím a silou kryjí už celé 4 roky dokazuje, že Lorenc konal na jejich pokyn a že je součástí podvodu i nová vláda. Není tedy vládou slušnosti a boje proti korupci, ale vládou podvodníků.
V západoevropských státech by se případ jako Maroko nikdy nestal. Diplomaté ostatních členských států Schengenu potvrdili, že by jejich MZV konalo transparentně, objektivně a nekrylo by podvody svých velvyslanců. V ČR je to opačně, ještě podporováno a organizováno. Lipavský ani Linek to vůbec neřeší - podvody v praxi tak podporují a stávají se tak spolupachateli s neodejmutelnou osobní odpovědností.
Schopní lidé jsou likvidováni jako za komunismu. Odpovědné osoby a instituce totálně selhávají. Linek také totálně selhal ve své odpovědné, důležité funkci ředitele inspekce, vyšetřovatele i předsedy kárné komise MZV ČR. Známe se osobně, kdysi začínal na MZV v gesci pro krajany. Byl skvělý a vážil jsem si ho. Další v řadě, který charakterově neodolal mocenské mašinérii. Takto mi Mgr. Jiří Linekodpověděl (28.8.2023) na můj dopis ministru Lipavskému (16.8.2023). Problém je, že inspekce a vizový odbor časté porušování předpisů kryjí, nemohou nevědět, možná i nařizují? Co vůbec v ČR dnes pořádně funguje?
I tito lidé, zaměstnanci státu, tedy i občanů, kteří si je platí, tak schvalují rozesílání sprostých fotografií svých diplomatů po internetu, jsouce stále ve vysokých pozicích a v bezpečnostním odboru. V normální zemi, by takový člověk okamžitě abdikoval, ale chtějte po bezcharakternosti a plebejství slušnost.
Ministr Lipavský by se měl věnovat i prokázaným podvodům a zločinům svých podřízených, nejen zločinům Putinovského Ruska! Mimochodem Pavel Blažek „umetl“ Janu Lipavskému „cestu na Hrad“. Posloužil a slouží jak si mocní v pozadí přáli a přejí. Otázkou je, jak dlouho bude moci ještě sloužit a jak dlouho budou mocní v pozadí ničit zemi a její budoucnost?
Premiér Petr Fiala v projevu na poradě velvyslanců na MZV ČR: „Je potřeba širší středoevropský dialog, včetně V4“. Fiala uvedl V4 na 1. místě a jmenovitě ji zmínil jako jediný coby vícestranný rámec. Politickou spolupráci V4 označil za "trochu složitější, ale nikoli nemožnou". *** „Nemusíme se bát světa, jejž by AI mohla ovládnout. Musíme se obávat světa, jemuž AI vládnout nebude schopná. Protože pak nám nepomůže vyřešit problémy, jimiž budeme čelit.“ Patrik Zandl, LN 26.8.2023: Co když nás AI nezachrání? *** Potřebujeme politiky Baťovského střihu:
Tomáš Baťa chápal, že skutečná velikost spočívá v tom, že člověk svou prací přináší prospěch ostatním. Poznal, že malomyslní jedinci myslí jen na sebe, zatímco velcí lidé jsou ti, kteří se věnují takové rozsáhlé práci, jejíž úsilí pozvedá ostatní. Povzbuzoval lidi, aby snili jako králové, ale své sny uskutečňovali jako prozíraví podnikatelé. Tomáš Baťa měl plán, jak přetvořit Československo prostřednictvím politiky a prezidentství. Kdyby zavedl "baťovský systém" vládnutí. To mohlo zemi nastartovat lepším směrem… *** Veřejnoprávní ČT, která by měla jako první informovat o tomto obřím skandálu na MZV ČR, stále mlčí?! Je také ovlivněna, resp. řízena a ovládána politiky, když jde o „třaskavá“ témata. V ČR žádná skutečná svoboda tisku neexistuje. Média věčně mlčet moci nebudou. Zhoršující se hospodářská situace v zemi, rozsáhlá korupce, klientelismus a narůstající nespokojenost veřejnosti se stavem země, k tomu nepochybně brzy napomohou!
Článek je obratem šířen v anglické, německé a francouzské verzi do celého světa na vědomí médiím a veřejnosti - jako varování před neudržitelnými poměry v ČR. Takové patří do Ruska a dalších totalitních zemí, ne do země, která chce být součástí společenství vyspělých a skutečně demokratických zemí světa!
Každý Váš příspěvek nejen pomáhá financovat naši práci, ale také podporuje šíření těchto informací, aby se dostaly k co nejvíce lidem. Společně tak můžeme zajistit odpovědnost a spravedlnost, aby pravda nezůstala skrytá. Děkujeme za Vaši podporu!
