Vaše hlášení o transparentnosti, svobodě tisku nebo korporátním a politickém vlivu pomáhá zajistit spravedlivý právní systém a rovnost pro všechny před zákonem.
Omlouvám se panu autorovi. Marně jsem hledal jeho jméno. Neznám ho dodnes, vyjma fotografie. Uvedl jsem odkaz na autorův článek ve víře, že jeho šíření ocení a případně i poděkuje. Doporučuji autorovi, aby se věnoval obsahu celého článku.
Za informace uvedené na této stránce nese plnou odpovědnost autor textu. European Justice Organization z.s. poskytuje pouze publikační účet pro nezávislé novináře a nenese odpovědnost za obsah ani za uvedené zdroje.
Cituji z článku: European Justice Organization pod podezřením z porušení autorského zákona?mně neznámého autora: Existuje staré přísloví, že nejtemnější bývá tma pod svícnem. Jen málokdy však vystihuje nějakou situaci tak přesně jako v případě organizace European Justice Organization a jejího veřejně prezentovaného novináře Jana Šinágla. Kdo rozhodl o převzetí článků? Na základě, jakého oprávnění? Proč nebyl kontaktován autor? Proč není autor uveden? Proč jsou články spojeny se jménem Jana Šinágla? Pokud European Justice Organization skutečně věří tomu, co sama hlásá, neměla by mít sebemenší problém na tyto otázky veřejně odpovědět. Protože transparentnost není slogan. Transparentnost je schopnost obstát i tehdy, když jsou nepříjemné otázky položeny vlastní organizaci. A právě nyní nastal okamžik, kdy se ukáže, zda jsou slova o spravedlnosti, odpovědnosti a lidských právech skutečným programem činnosti, nebo jen působivou kulisou pro veřejnou prezentaci.
Článek autora a můj, kde jsem jeho část použil s odkazem. V diskusi ke článku jsem obratem reagoval. Názor na kritika mé práce si může udělat každý sám.
„Omlouvám se panu autorovi. Marně jsem hledal jeho jméno. Neznám ho dodnes, vyjma fotografie. Uvedl jsem odkaz na autorův článek ve víře, že jeho šíření ocení a případně i poděkuje. Doporučuji autorovi, aby se věnoval obsahu celého článku. Kádrování autorů jsme si užili v totalitě více než dost, pokud se dostali ke slovu. Autorem jsem přímo dosud osloven nebyl. Článek jsem převzal sám, v dobré víře, jako činím už přes dvacet let, s odkazy a uvedením autorů. Děkuji neznámému předem za sdělení jména, případně funkce, životopisu. Obratem bude k mému článku doplněno. K tématu se samozřejmě na EJO vyjádřím a případnou reakci druhé strany obratem přidám. Věřím, že věc je tímto vyřízena v rámci zachování zdravého rozumu a boje za zveřejnění informací, které jsou stále před širokou veřejností veřejnoprávními médii i mainstreamem zamlčovány. Uvítám šíření mého posledního článku. Stěžovat si na porušení autorských práv nebudu, souhlas udílím předem.“
***
Včera jsem shlédl na ARD-ARTE vynikající film Tisíc miliard dolarů (Francie 1981)
Novinář Paul Kerjean zasvětil svůj život žurnalistice. Práci obětoval dokonce i svůj soukromý život, což vedlo k rozpadu jeho manželství. Na oplátku se mu však podařilo přejít z malých regionálních novin do pařížského deníku „La Tribune“. O Kerjeanových schopnostech jako investigativního novináře se doslechl i anonymní informátor, který mu v parkovací garáži předal senzační materiál: Podle něj je Jacques Benoît-Lambert, šéf státní energetické společnosti, zkorumpovaný. Kerjean skutečně odhalí další usvědčující fakta. Se svým článkem se dostane na titulní stranu. Krátce nato je Benoît-Lambert nalezen mrtvý. Kerjean brzy začne pochybovat o tom, že by se Benoît-Lambert, jak bylo oficiálně oznámeno, zastřelil ze studu. Při svém pátrání narazí na nadnárodní koncern G.T.I. a jeho zločiny během druhé světové války. Paul Kerjean a jeho rodina se ocitnou v nebezpečí. On je však odhodlán zveřejnit pravdu o obchodních praktikách společnosti G.T.I.
Dvouhodinové drama vás nenechá odejít ani na chvíli. Statečný novinář, sám proti všem, dokázal porazit sílu mocných a bohatých. Zachránil svůj život zastřelením nájemného vraha neskutečným způsobem. Pokud bude takových novinářů a statečných občanů přibývat, bude svoboda a demokracie ještě zachranitelná. Jinak nás čeká porážku, bez boje – zasloužená!
Jan Šinágl
***
„Americká civilizace však nezmizela: spíše se rozptýlila do globálních technologických, finančních a kulturních sítí. USA mají podle politologa Josepha Nyeho stále realtivní demografickou výhodu a silnou soft power, která jim umožňuje v multipolární světě zůstat klíčovým hráčem. Navzdory nové vlně „deklinologie“ n a „doomologie“ si udržují pozici technologického lídra, zejména v oblasti umělé inteligence, kyberprostoru a vesmírného výzkumu. S těmito obory v zádech budují novou infrastrukturu moci, s jejíž pomocí se snaží udržet pozici dominantní velmoci. Současně ale americká společnost prochází hlubokou vnitřní polarizací, která ochromuje schopnost efektivně vést svět a někdy i sebe samu. Zatímco Čína, zdá se, alespoň navenek vypadaá jako obří verze historických států 20. století, USA obdobnou soudržnost postrádají. Nepředstavují podle ekonoma Adama Toozeho jednotného a koherentního mocenského aktéra s jasným programem, ale spíše zkorumpované a deprivované Gotham City, jemuž dominují nové elity, respektive technologitští broligarchové s obrovskými egy a vlivem, kteří vytlačují stát jako hlavního hybatele inovací a zároveň úspěšně unikají jeho regulaci a kontrole.“
Josef Adamec, LN Orientace 11.7.2026
***
„Politika je jen koncentrovanou lidskou ambicí a slabostí. Tanečník se od běžného politika liší jen tím, že netouží po moci, ale po slávě: netouží vnutit světu takové či onaké společenské uspořádání (houby se o to stará), ale chce opanovat scénu a nechat zazářit své já. Svět, kde se politika přesunula z jednacích místností na permanentní jeviště. Kde politik-tanečník nepotřebuje vyřešit problém. Potřebuje být viděn, jak ho řeší. Potřebuje gesto, obraz dramatickou scénu. Má-li tanečník možnost vstoupit do politické hry, ostentativně odmítne veškerá tajná vyjednávání a denuncuje je jako lživá, nečestná, pokrytecká, špinavá: své návrhy bude předkládat veřejně, na pódiu, při tanci…“
„Rychlost není nic jiného než zapomnění. Útěk před sebou i před světem. Zběsilá, vražedná jízda do nicoty. Proti tomu pomalost, zevrubné a intenzivní prožívání chvíle, a prodlužování té chvíle v nejrůznějších odbočkách, znamená život.“
Milan Kundera
Podpořte nezávislé vyšetřování a sdílení pravdy
Každý Váš příspěvek nejen pomáhá financovat naši práci, ale také podporuje šíření těchto informací, aby se dostaly k co nejvíce lidem. Společně tak můžeme zajistit odpovědnost a spravedlnost, aby pravda nezůstala skrytá. Děkujeme za Vaši podporu!
