Nikdy jsem nevzal úplatek, nespolupracoval s protistranou, nevynášel informace. Zítra se oběsím na Jeskyní vyhlídce na levém břehu Ohře mezi Loktem a Karlovými Vary nedaleko Svatošských skal. Pokud nestojím, musím viset pevně.“
Na posledním soudním jednání působil Muzikář zcela nedementně. Raketový nástup „demence“ nepřekvapuje. Kvůli demenci nebyl souzen ani Lubomír Štrougal, ale ta mu nebránila hrát s kamarády na jeho chalupě mariáš do jeho posledních dnů.
Měl jsem mnohonásobného vraha Vaše udusit polštářem – zachránil bych život plk. Rajchlovi a vykonal spravedlnost za občany ČR. Jistě bych tyto řádky už nepsal. Selektivní „spravedlnost“ v naší zemi funguje stále spolehlivé.
Neočekávejme, že senátor plk. Robert Šlachta promluví, ohrozil by sám sebe, pokud by to vůbec přežil. Ve hře je skutečně MOC! ČR se tváří na povrchu demokraticky, ale pod ním je to hluboká mravní žumpa, která se dobrovolně sama nikdy nevzdá.
Pravda vyšla na povrch, pomalu, tvrdohlavě, až prorazila hladinu. Jeho jméno, kdysi pohřbené pod obviněními, dnes znovu stojí za iniciativu, spravedlnost a odvahu v těžkých časech. Nikdy už se nevrátil domů. V paměti – a v záznamech – se vrátil.