Níže připomínám báseň A. S. Puškina o Rusku a jeho obyvatelích. Ani po 200 letech se v Rusku nic nezměnilo. Několik staletí nadvlády Mongolů nemohlo nezanechat trvalé stopy v mentalitě ruských vládců a ruské společnosti.
Na nepevnost charakteru svého syna upozorňoval už jeho otec TGM. Doporučoval mu držet se Edvarda Beneše. Jemu viditelně podlehl a společně s ním pomohli vydat svobodné Československo do další okupace zločineckému SSSR.
Díval jsem se na televizi a sedmiletý synek se zarazil nad slovy řečníka: „Chceme patřit k Evropě, chceme jít do Evropy“. Zeptal se mne: „Proč to říká, my přece k Evropě patříme, jsme evropská země, nemám pravdu?“
Bezmenov už v roce 1984 radil: Neobchodujte se Sovětským svazem, neuznávejte bandu vrahů v jeho čele. Jeho cynický popis ruské války se Západem platí dodnes.
Úcta všem vojákům, co bojovali za naši svobodu! Hlavně těm, kteří bojovali a padli za skutečnou svobodu. Věřili, že bude jiná než ta, která přišla. Ruská „svoboda“ zanechala a stále zanechává mravní spoušť v naší zemi.