Má snad veřejnost pouze právo radní slyšet, ale vidět je pouze v jednacím sále? Ujišťuji veřejnost, že je na co se dívat. Je to mnohem zajímavější sledovat, jak se někteří radní chovají, když nemluví, pokud vůbec promluví a i to jak mluví a myslí.
To je nyní obzvláště aktuální, protože zítra, 10. prosince 2024, bude právničce Angelice Nußbergerové z Katolické akademie v Bavorsku udělena cena Romana Guardiniho za „posílení mezinárodního práva“.
Co s tím, když povaleči z Ďáblova orchestru kydají na vzpomínku hnůj slovních polucí a servilitu zvratků „vše pro revoluci“? Když vryli na oplatku kladivo s provazem a v chrámu cvika mastí?!... Zní koncert od Brahmse pět minut před popravou ...
Vlastenčení nám šlo vždy. Sám konat, bojovat, riskovat a nezištně pracovat pro rodnou zemi, je to poslední, co většinu napadne. Slova písničky Karla Hašlera: "My nejsme národ fašistů, my jsem národ statistů", o podstatě české povahy, platí stále.
Revoluce těžko bude - jistě by byla opět zneužita jako ta "sametová". Smysl by měla pouze okamžitá rebelie. Na tu není česká povaha stále stavěna. Rád bych se mýlil.