Baťa nebyl žebrák, ale „bojovník“, „velitel“ české průmyslové fronty, rozhodnutý uchovat svůj podnik i své lidi bez ohledu na britské nepochopení či nepřátelství. Byl nejtvrdším odpůrcem mnichovské kapitulace. Jeho názor byl, že země měla bojovat.
Za těch tisíc let, a dokonce i dnes, Maďaři jen brání Evropu. Ti, co mluví o maďarském útlaku, by si měli raději prostudovat dějiny. Ty pravé, o kterých jsou dobové záznamy v archivech.
Svoboda slova a právo na informace o veřejných osobách má vždy svoji cenu. Penězi se nevyjadřuje, stejně jako za ně nelze koupit „dobrou pověst“. Tu si člověk buduje svým životem, ne hromaděním rozsudků, jako náplní nešťastného, zmařeného života.
Svoboda měla, má a bude mít vždy svoji vysokou cenu. Nelze ji zaplatit žádnými penězi. Vědí to stateční Ukrajinci a věděli to i stateční Maďaři v roce 1956. Čest památce všem obětem zločinného komunistického systému a jejich trvalému odkazu budoucím!
Díky eurounijnímu neomarxistickému progresivismu společenské změny pozvolna akcelerují. Za 10 let už asi budeme vědět, zda Evropa zůstane tím, čím po staletí byla a nebo její obyvatelé budou vzývat islám, či se na východě utká s ruským medvědem.