Kde kolují velké peníze, zapomeňme na spravedlnost a zdravý rozum, zvláště v ČR. Svět nás už nebere vážně. Země bez skutečných elit, která je nedokáže nahradit, časem zákonitě, mravně upadá do následné, postupné bezvýznamnosti, či zániku. JŠ
Společenská tyranie je často daleko nebezpečnější než politická. A i když neukládá tak přísné tresty, nelze před ní uniknout, proniká hlouběji do všech sfér života a zotročuje duši. Ochrana před vládní mocí nestačí ...
Právo, slečno Tagartová?“ podivil se soudce Narragansett. „Jaké právo? Já s ním neskončil – ono přestalo existovat. Stále se však věnuji své profesi, stále sloužím spravedlnosti… Kdepak, spravedlnost existovat nepřestala. Jak by mohla?
Kdo náš veřejný život pozorněji sleduje, potká se také se zvláštním typem intrikantů. Intrikaření otrávuje celý náš společenský život. Nemohou být lvi, stávají se liškami, protože nemohou být žádní hrdinové, stávají se lokaji ... TGM
Budeme o dnešních zločinech psát zase až za 30 let, nebo opět budovat nové Muzeum Paměti národa za 50 let o dnešním dění, zamlčovaném před veřejností, jako za vlády KSČ? (Ne)závislá média o nich ví, ale poslušně mlčí, stejně jako v 50tých letech ...