„Věrnost mému lidu pro mě znamená víc než můj majetek nebo můj život.“ Jan A. Baťa nemluvil nahlas, protože nemohl riskovat životy těch, kdo sami mluvit nemohli. Toto mlčení, tehdy nepochopené, si dnes žádá uznání.
Malý národ, který nemá odvahu v lepší víře trpěti, může se státi zbytečným národem. Vzdávaje se této statečnosti, vzdává se třeba už poslední možnosti života.
Téměř tisíc „specialistů“, včetně tří stovek absolventů vysoké školy KGB v Moskvě uniklo prověrkám. Na dalších čtrnáct let prakticky ovládli a manipulovali prověrková řízení NBÚ pro všechny státní úřady...
„Co ztrácí pozornost, začne většinou růst divokým způsobem, nebo krniví. A s lidmi to není příliš jiné, kdo nevěnuje svým spolupracovníkům pozornost, až pozdě lituje, že mu zakrněli tak, že již není možno napravit ničeho.“ Tomáš Baťa
Závěrečná slova otce nevinného jsou obžalobou české justice, policie a výzvou všem slušným lidem nebýt ke svému okolí a potížím druhých lhostejní. Snadno se to může přihodit každému, kdo příliš ohrožuje moc v její bezbřehé, nekontrolovatelné moci.