Právo, slečno Tagartová?“ podivil se soudce Narragansett. „Jaké právo? Já s ním neskončil – ono přestalo existovat. Stále se však věnuji své profesi, stále sloužím spravedlnosti… Kdepak, spravedlnost existovat nepřestala. Jak by mohla?
Namísto, aby jmenovaní představitelé ochrany práva a státu byli pro výstrahu všem ostatním okamžitě potrestáni za konkrétní přečiny proti Ústavě a zákonům, nestalo se nic.
Kdo náš veřejný život pozorněji sleduje, potká se také se zvláštním typem intrikantů. Intrikaření otrávuje celý náš společenský život. Nemohou být lvi, stávají se liškami, protože nemohou být žádní hrdinové, stávají se lokaji ... TGM
Nezodpovězenou otázkou tedy zůstává podle obr. GIBS3, zda se přes kabinet NSZ může zásadní informace vůbec přes dveře na stůl Stříže vůbec dostat… Ten mohl podle zadávacích podmínek výběrové řízení bez udání důvodů zrušit.
Budeme o dnešních zločinech psát zase až za 30 let, nebo opět budovat nové Muzeum Paměti národa za 50 let o dnešním dění, zamlčovaném před veřejností, jako za vlády KSČ? (Ne)závislá média o nich ví, ale poslušně mlčí, stejně jako v 50tých letech ...