Stále se vypořádáváme s naší zločinnou minulostí. Nedokážeme-li se s ní vyrovnat, bude se nám stále připomínat i v budoucnu. Hoši tam na nebi, omluvit se vám nelze, není to omluvitelné, o to více je to trvale zavazující.
Po uvěznění „první sestavy“ Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných se stal v červnu 1979 členem VONS. Byl držitelem osvědčení o účasti v odboji a odporu proti komunismu.
Žádná veřejnoprávní média se nedostavila. Jako by přetrvával duch co největšího utajení, podobně jako v roce 1945, kdy čs. letci RAF museli 3 měsíce čekat, než směli přistát v Ruzyni, než „odslaví“ Rudá armáda.
Prodavačka u Bati v Praze: „Vedení nemá zájem o návrhy zaměstnanců, ředitelé z různých zemí a různých národností se neustále střídají – Asiaté, Arabové, Turci, plat dobrý, práce žádná, levá ruka neví, co dělá pravá – vše se hroutí...“
Za takovou veřejnoprávní „službu“ má občan platit a ještě připlatit?! Platí se jen za kvalitu. Připlácet za rostoucí nekvalitu trvale, může jen „poslušná ovce“, jdoucí na porážku!