Předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a bývalý velvyslanec ve Francii senátor Pavel Fischer, mluví nezvykle tvrdě, kdy jinak mluví uhlazeně, diplomaticky. Za jeho slovy je ukryto velké pokrytectví.
Z celého případu mám totiž nyní pocit, že podmínkou kariéry na českém MZV je podílet se na protiprávním konání nebo o něm alespoň mlčet. Hlavní odpovědnost za nečinnost bezpečnostního odboru nese samozřejmě jeho ředitel Hynek Pejcha.
Ředitelka personálního odboru Jana Hybášková mu po tolika letech práce poslala jen jednu větu se služebním posudkem. Po třech desítkách let práce nestál Hybáškové Jakub ani za krátký odstavec poděkování za službu vlasti.
„Víme, že lžou. Oni vědí, že lžou. Vědí, že my víme, že lžou. Víme, že oni vědí, že my víme, že lžou. A přesto dál lžou.“ Alexandr Solženicyn - „VOLIČ je člověk těšící se svatému právu hlasovat pro osoby, jež stejně vybral někdo jiný.“ Ambrose Bierce
V Polsku se jeden z vysokých činitelů pokusil o sebevraždu, v Čechách je praxe přesně opačná – zlikviduje se konzul, který nechtěl víza prodávat a všichni ti, kteří to organizovali, tolerovali či o tom věděli, ale mlčeli, jsou odměněni pěknými posty.