Ve svých starších esejích vyslovil Václav Havel obavy ze samopohybu západní technický civilizace, ze samopohybu industriální a konzumní společnosti a z manipulativní moci médií, kterou nazýval samovzněcování.
Začaly diskuse, velvyslanec Lorenc v Maroku vše shodil, nemohl jsem situaci zachránit. Snažil jsem se s Viktorem diskutovat a vysvětlit mu, že zájmy země musí být vždy prioritní, nad zájmy soukromými. Nechtěl diskutovat, nechtěl odpovědět.
„Víme, že lžou. Oni vědí, že lžou. Vědí, že my víme, že lžou. Víme, že oni vědí, že my víme, že lžou. A přesto dál lžou.“ Alexandr Solženicyn - „VOLIČ je člověk těšící se svatému právu hlasovat pro osoby, jež stejně vybral někdo jiný.“ Ambrose Bierce
V Polsku se jeden z vysokých činitelů pokusil o sebevraždu, v Čechách je praxe přesně opačná – zlikviduje se konzul, který nechtěl víza prodávat a všichni ti, kteří to organizovali, tolerovali či o tom věděli, ale mlčeli, jsou odměněni pěknými posty.
Pravda vyšla na povrch, pomalu, tvrdohlavě, až prorazila hladinu. Jeho jméno, kdysi pohřbené pod obviněními, dnes znovu stojí za iniciativu, spravedlnost a odvahu v těžkých časech. Nikdy už se nevrátil domů. V paměti – a v záznamech – se vrátil.