Návrhy k 28. říjnu na vyznamenání elity národa?

Senátoři se shodli na 87 návrzích na státní vyznamenání, podobně jako předloni – cituji: Členové protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů mezi kandidáty na rozdíl od předchozích let nejsou. Prezident Petr Pavel dal opakovaně najevo, že by měl s jejich oceněním problém. "Pohled na tu jednu malou výseč toho jejich příběhu mi brání k tomu, abych ji plně ignoroval a udělil jim státní vyznamenání," uvedl loni Pavel. Skupina působila v letech 1951 až 1953, probila se z totalitního Československa. Mašínům jejich odpůrci vytýkají, že ve snaze opatřit si zbraně a peníze zabili odzbrojené policisty.

Prezident, jako voják, jistě ví, že ve válce se nemohu nepřítele zeptat, zda ho mohu zastřelit. Mašínové oba členy KSČ museli usmrtit, jinak by riskovali vlastní smrt. Sloužili straně „na život a na smrt“. Svůj slib splnili. Zločiny sami nepáchali, ale umožňovali je zločinnému, komunistickému systému. Komunistické zločince jsme nechali dožít bez potrestání, s vysokými důchody. Komunisté v době míru vraždili, mučili, popravovali a kradli majetky. Vyznamenat ty, co se proti zločinnému sytému postavili, jako jedni z mála, prezident stále odmítá. Kdo jiný má vysílat mravní signály nemocné společnosti, než její nejvyšší představitel. Pokud argumentuje názory mravně nevyspělé společnosti, tak není mužem na svém místě, kterého dnešní doba vyžaduje.

Dobře, že bude in memoriam vyznamenán PhDr. František HÝBL, za odhalení masakrů na Švédských šancích a pomoci s odhalením „Malé české Katyně“ v bratislavské Petržalce. Bohužel před rokem zemřel. President SRN a premiér Maďarska mu předali nejvyšší státní vyznamenání za jeho života. Česká média mlčela. 

Dr. Emil Kolben, zakladatel ČKD, je navrhován už potřetí?! Skončil v Osvětimi i s akciemi ČKD. Odmítl radu přátel opustit ČSR (měl židovské kořeny).  

JUDr. Otakar Motejl vykonal mnoho potřebné práce po roce 1989. Veřejně se stále nepřipomíná, že za totality zabil člověka při automobilové nehodě a byl následně využit StB, jako právní zástupce disidentů. Jedním z nich byl i Čechoameričan, spisovatel Jan Beneš. Zádušní mši za Otakara Motejla celebroval další navržený, prof. Tomáš Halík. Včas jsem ho o této skutečnosti informoval. Prezident to nemůže nevědět. 

Pokud bude vyznamenán dr. Motejl, měl by být navrhnut a vyznamenán také JUDr. Robert Fremr. Toho ústavním soudcem prezident neschválil, kvůli jeho rozsudku z dob totality (děly se masově). Dr. Fremr prokázal svoji kvalitu mnohaletou prací jako soudce u Mezinárodního trestní tribunálu v Haagu. Zabití člověka nebrání Senátu podat návrh na vyznamenání? Selhání soudce v totalitě, bez následku smrti, už nelze odpracovat, jako si odpracoval dr. Motejl za zabití člověka? 

Navrhnut je i bývalý disident a ředitel BIS Stanislav Devátý, cituji: Bylo by velmi nepravděpodobné, aby politici s pobytem ve Zlíně měli tak krátkou paměť a neznali jména jako Stanislav Devátý, disident vyloučený z ODS.  Vyplouvá na něho stále více nehezkých věcí z jeho minulosti i současnosti. Ve zlínském kraji vládne už dlouhé roky justiční a policejní mafie. Tomáš Baťa se obrací v hrobě! 

To vše jen dokládá současný stav Senátu, Sněmovnu nevyjímaje. O mravních hodnotách neustále „žvaní“. Činy k nim mají stále daleko.     

Stále máme problém oceňovat skutečnou elitu. Pokud je oceňována převážně „neelita“, ztrácí se skutečná, s ní i potřebné vzory pro společnost, s patřičným dopadem na její stav a budoucnost země.

Pravda na zemi je nutně relativní. Můžeme se k ní jen přibližovat za dodržování pevných mravních zásad. I ta bez mravních zásad musí mít své hranice. Ty určují pouze silné osobnosti, ať už ve funkcích, nebo občany mezi námi.
JŠ
***
***
ČRoPlus Názory a argumenty 20.6.2025 od 5:53:20 hod.

 Z konce krátké úvahy: "… Možná je to cena za to, že si soudobý kapitalismus s důrazem na masovost v konzumu, jako nikdo předtím v historii dovedl poradit s kdysi všeobsáhlou a obtížně řešitelnou chudobou. Někdy se ta cena jeví jako příliš vysoká." Ivan Štern 

***
Baťa byl velkým odpůrcem manipulativních projevů a plamenných řečí, u kterých bylo jasné, že jsou dobře promyšlenou taktikou přednášejícího: „Mluvil pěkně ten člověk, plynule, srozumitelně, ale úplně k hovnu, neřekl nic konkrétního, jen vzbudil v lidech strach, takové řeči nejsou ani k hovnu, jsou úplně na nic.“ I tak zněl komentář Tomáše Bati na projev nejmenovaného politika, se kterým se svěřil Hugo Vavrečkovi.
***
„Kdyby to bylo sebelepší, jak je to vedle hnijícího, jen těžko se udrží. Jak začne něco jednou plesnivět, je zle. Musí se s tím pryč, než zplesniví vše.“ 
Tomáš Baťa