Generál Lev Prchala mířil pistolí na Beneše. Spoušť nezmáčknul. Následně se stal obětí Benešovi msty a nenávisti

 

Statečný člověk a upřímný vlastenec, který byl po válce nezaslouženě dehonestován jako zrádce. Hlavním důvodem bylo, že měl jiné názory než Edvard Beneš na čs. protinacistický odboj. Měl být už dávno rehabilitován, bohužel, dosud se tak nestalo.

 

Poprvé se střetl s prezidentem Edvardem Benešem v kritických zářijových dnech v roce 1938, kdy zásadně odmítal závěry mnichovského diktátu, podle něhož mělo Československo odstoupit své pohraničí hitlerovskému Německu. V té době velel 4. armádě, která měla bránit jižní Moravu, a s Benešovým rozhodnutím přijmout kapitulaci bez boje rozhodně nesouhlasil. Jedním z důvodů pro něj byl i fakt, že 90% sudetských Němců i přes nacistickou propagandu respektovalo mobilizační vyhlášku a dostavilo se ke svým vojenským útvarům. Podle něj se naše země měla bránit za každou cenu a jak je uvedeno na webu zivotopis.osobnosti.cz, generál Prchala si prý nikdy neodpustil, že tehdy Beneše nezastřelil, když už na něj na Hradě mířil pistolí. Dokonce byl součástí spiknutí některých čs. generálů, kteří chtěli odstavit vládu a prezidenta, vyhlásit vojenskou diktaturu a válčit s Německem.

 

Po skončení války zůstal generál Prchala v zahraničí a dobře udělal. Vyhnul se tak následkům Benešovy msty, který mu nezapomněl jeho postoje. Již v roce 1945 československá vláda prohlásila Prchalu za zrádce, zbavila ho generálské hodnosti a degradovala na vojína. Dokonce požádala Velkou Británii o jeho vydání. Ta to však odmítla. Je nemyslitelné, že by o tom prezident Beneš nevěděl a nesouhlasil s tím.

 

Je pravdou, že generál Prchala prosazoval spolupráci Čechů se sudetskými Němci. Zřejmě z důvodů již zmíněných jejich postojů za mobilizace nebo možná i proto, že válka skončila a nastal čas na usmíření. V žádném případě však nešlo o nějaké Prchalovy sympatie k nacismu. Z jeho iniciativy vznikl v prosinci 1950 sudetoněmecko-český federativní výbor v Bonnu, který si kladl za cíl sjednotit všechny v exilu žijící Čechy a sudetské Němce v boji proti komunistickému útlaku a k přípravě návratu do vlasti.

 

 

Generál navíc již od roku 1939 prosazoval v politické praxi úzkou středoevropskou spolupráci - zjevně pochopil, že středoevropské mocenské vakuum lze vyplnit zevnitř. Dále budiž řečeno, že Národní výbor byl vlastně jediný, kdo v exilu po válce vykonal nějakou alespoň trochu hmatatelnou činnost.

 

Manželka Lva Prchaly byla dcerou bývalého ruského ministerského předsedy Kerenského. Generál Prchala zemřel ve věku 71 let ve Feldbachu v Rakousku.

 

Je smutné, že dehonestující stav udržovaný i dál vládnoucími komunisty kupodivu neskončil s pádem totalitního režimu, jak bylo konstatováno na semináři Ústavu pro studium totalitních režimů v prosinci 2023. Generál Prchala je stále degradovaný v hodnosti vojína. Nadešel po více než třech desetiletích čas očistit jeho jméno a navrátit mu odebranou generálskou hodnost? Já bych řekl, že ano a také Řád Bílého lva by si armádní generál Lev Prchala určitě zasloužil. Celý článek>

P.S.

Obávám se, že prezident gen. Petr Pavel gen. Lva Prchalu nikdy nevyznamená, stejně jako členy Odbojové skupiny bratrů Mašínů. Leda pokud by to dostal nařízeno rozkazem. Plnil je poslušně za totality a plní je i dnes  na pokyn „shora“! 

JŠ 

***