12.9.2025: Zahraniční krajané zasedali ve Sněmovně…

Aktualizováno 24.9.2025: MZV ČR morální bahno a korupční žumpa: Jan Lipavský, Jaroslav Olša, Martin Smolek, David Nový, Hana Flanderová, Jan Vyčítal, Viktor Lorenc. Miroslav Stašek, Daniel Drake…
***

Nestihl jsem se přihlásit včas. Po několika telefonátech, po takřka půlhodině, jsem se mohl zúčastnit jediné akce, pořádané tohoto dne ve Sněmovně. Připomíná pevnost, vstupní prostor je upraven – samé plexisklo a úředníci – šatna 1 osoba, obsluha scaneru 1 osoba, nahlášení návštěv 3 osoby a vedoucí 1 osoba. Potvrzení o úschově mých „zbraní“ PČR – Ochranné služby je také vypovídající – viz FOTOGALERIE. Nedivme se, že ČR má 9x větší počet úředníků na počet obyvatelstva, než má Švýcarsko…

 

Nestihl jsem začátek. Postrádal jsem předsedkyni Sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (odešla zřejmě krátce po začátku). Smutné, kdy si nenašla dostatek času pro zahraniční krajany, stejně jako předseda senátní komise pro krajany Tomáš Černín… Krajané ocenili přítomnost krajanky a poradkyně presidentů USA paní Elišky Haškové Coolidge a předsedy podvýboru PS pro krajany Romana Bělora se kterým natočila ředitelka TV Nová Vize Toronto Markéta Slepičková rozhovor. Neúčast veřejnoprávních médií nepřekvapila… Bohužel jsem musel vynechat odpolední program. Snad bude záznam v archivu PS, jak by se slušelo a mělo být samozřejmé?

 

V předsálí byla panelová výstava o našich hrdinech a krajanech ve Vídni. Zaujal mne životopis Alizée Poulicekové a  kpt. Josefa Trojana, hrdiny SNP, popraveného komunisty a spolupracovníka Jana A. Bati. Zajímavá byla i přednáška mladého českého historika o dějinách Čechů ve Vídni. Pobavil připomenutím hesla, které přitahovalo krajany do Vídně: „Kde je císař, tam jsou prachy.“

 

Po letech jsem se setkal s krajany ze Sokola, kde jsem působil v různých funkcích cca 15 let (náčelník Sokola Luzern a župy švýcarské). Sokolů ze Švýcarska tam bylo málo (odmítali se se mnou bavit z důvodů mé kritiky chování některých švýcarských Sokolů v exilu). Sokol Luzern mi odmítl udělit zahraniční členství (udělil mi ho Sokol Zürich). Sokol Žebrák mi udělil čestné členství (pro neplacení příspěvků mi ho odebral, aniž by mne informoval). Špatné rysy české povahy vskutku neznají hranic…

 

Potěšilo mne, že Sokolové z Mnichova, Paříže a Vídně mne neodmítli. Vskutku sokolsky jsme si popovídali a zavzpomínali na společné akce v exilu – zahraniční Slety v Torontu, Curychu, Paříži, Sokolské zimní hry v Rakousku, či báječné plesy Sokola Paříž a první Sokolský Slet v Praze v roce 1994. 

 

Promítnut byl i DOKUMENT o historii setkávání Sokolů v rakouském Oetzu. Jezdil jsem tam pravidelně roky. Vystupoval jsem při vzpomínkových akcích v tradičním sokolském kroji (táta mi ho poslal přes kamaráda „tiráka“ do švýcarského exilu, získal ho od starého sokola, svého kamaráda).   

 

Záštitu poskytl i ministr zahraničí Jan Lipavský. Vyslal diplomata Amb. Jaroslava Olšu, Jr. z oddělení pro krajanské záležitosti, což považuji za urážku krajanů a všech exulantů, kteří odešli z politických důvodů. Pokusil jsem se o osobní rozhovor. Nepoznal mne. Po mém představení se viditelně zarazil a urychleně odešel, nedivím se mu. Jeho nemravné diplomatické minulosti a současnosti, se budu věnovat v dalším článku. JŠ