Největší spojenec odboje – vymazán vlastní zemí

Autor: John G. Nash

July 23, 2025

 

V dopise datovaném 4. října 1945, napsaném v exilu prezidentu Edvardu Benešovi, Jan Antonín Baťa otevřeně vyjádřil své zlomené srdce a protest proti vyvlastnění díla svého života - nikoli z osobních zájmů, ale jako český vlastenec, který po desetiletí sloužil své zemi nejen slovy, ale i továrnami, pracovními příležitostmi a odbojem. Tento dopis není jen obhajobou majetku - je silným svědectvím o Baťově klíčové roli při budování československé ekonomiky a skrytém udržování jejího válečného úsilí.

 

Tímto jednoduchým, ale ostrým prohlášením Baťa Benešovi připomíná, že prosperita Československa — jeho průmyslová páteř a exportní síla - nebyla výsledkem vládní politiky, ale soukromé iniciativy zakořeněné v národní hrdosti. Baťovy podniky, jak uvádí, tvořily 7-10 % celkového vývozu země v nejtěžších předválečných letech. V době, kdy byla republika mladá a křehká, byl Zlín modelem soběstačného pokroku.

 

Jeho přínos ale neskončil ekonomikou. Ačkoli Baťa zůstal na spojeneckých černých listinách, čímž jeho vláda nepravdivě naznačovala spolupráci s Osy, Baťa jednoznačně prohlašuje:

 

 

A skutečně podporovali. Baťa odhaduje, že „dvě třetiny, nebo přinejmenším solidní polovina všech příspěvků od krajanů v zahraničí pocházela od mých spolupracovníků.“ To nebylo přehánění. Bylo to ohromující tvrzení, učiněné s plným vědomím jeho váhy: že až 66 % zahraničního financování českého odboje přišlo skrze Baťovu globální síť - s jeho přímým vědomím a souhlasem.

 

Jeden z nejdojemnějších momentů dopisu popisuje pronásledování Dominika Čipery, bývalého starosty Zlína a klíčového organizátora během války:

 

 

Dopis dále spojuje úsilí odboje s Baťovou průmyslovou silou. Vláda, připomíná Benešovi, si výslovně vyžádala, aby jeho továrny vyráběly klíčové válečné zboží. A tak se také stalo:

 

 

Nešlo o válečné zbohatnutí. Baťa zdůrazňuje, že „i jako vlastník jsem veškeré své výdělky ponechal v podniku,“ a investoval je zpět - nikoli pro osobní zisk, ale aby Československo bylo soběstačné v případě války. Nazval to „svou formou vlastenectví - kterou jsem nikdy neviděl v politice.“

 

Dopis nekončí hořkostí, ale střízlivým varováním a upřímnou výzvou:

 

 

 

Jan A. Baťa se nikdy nezřekl své víry ve svobodné a prosperující Československo. Ale národ, který pomáhal budovat svými továrnami, vývozem, pracovními místy a skrytým odbojem, se proti němu obrátil ve jménu revoluce.

 

Jeho hlas si zaslouží být slyšen ne jako hlas průmyslníka, který hájí majetek, ale jako hlas vlastence, který hájí principy - a jako hlas muže, který mohl českému odboji přispět více než kdokoli jiný, a přesto byl obviněn ze zrady právě tím státem, který zachraňoval.

 

 

Nevrátil se. Ale historie ho může přivést domů.

 

*** 

„Neměli bychom tudíž vzhlížet jen k zahraničním podnikatelským hvězdám typu Steva Jobse, v Baťovi máme vlastní plnohodnotný vzor. Chceme proto připomenout jeho příběh a skrze něj posílit hrdost na naši historii. Zároveň bychom rádi zejména u mladší generace podpořili touhu začít podnikat a uspět poctivou cestou i v současnosti,“ dodal s tím, že Baťa je zřejmě jediným Čechoslovákem, jehož jméno znají na všech kontinentech.

PS:

Po tragické smrti Tomáše Bati přivedl jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa firmu k rozkvětu. I jeho život by byl téma pro celovečerní film. Měla by následovat trilogie, zakončená hanebným odsouzením Jana A. Bati komunisty, jeho dílem v Brazílii (navrhla ho na Nobelovu cenu) a jak jsme dodnes nevrátili ukradený majetek potomkům. To, co mají si museli koupit. V rodinné vile Jana A. Bati ve Zlíně stále sídlí ČRo a ČTK. Byla povolena jen pamětní deska! 
***

Doporučuji brožurku Jana Antonína Bati: Výchova k podnikavosti

Na Československém sjezdu učitelů, který se uskutečnil dne 5. 8. 1938, vystoupil Jan Antonín Baťa s projevem, prostřednictvím kterého apeloval na učitele, jak vést mladé lidi k podnikání.

 Projev znovu publikovala Nadace Tomáše Bati při příležitosti slavnostního odhalení nové sochy Jana Antonína Bati v březnu 2022.

 Slovy Jana Antonína Bati: „Kdo je podnikatel? Je to člověk, který má vrozené, ale i vychované schopnosti jednati iniciativně, odpovědně a přeměňovati myšlenky ve skutek!“

 Projevem Výchova k podnikavosti apeloval Jan Antonín Baťa na nutnost změny v edukaci žáků a studentů. Prostřednictvím práce, vedení k samostatnému myšlení a dokonalé znalosti finanční gramotnosti mají být mladí lidé vzděláváni tak, aby bylo samostatné podnikaní jejich přirozenou volbou budoucího povolání.

JŠ