Sedláci jsou a věřme i opět budou kořením a základem naší země - i svým vztahem k půdě a zdravým rozumem. Opět nám chybí. Časem se jistě prosadí, stejně jako neměnné zákony Přírody, které sedláci vždy ctili, jako svého nejvyššího Pána.
„Civilizace končí, opět degeneruje z přemíry blahobytu, zvířata ví, kdy mají dost na rozdíl od člověka. Bude ještě člověk schopen sebezničující proces zastavit, nebo zasáhnou zákony Přírody?
Důsledek nepřirozeného způsobu života. Zvířata ví, kdy mají dost, člověk chce stále více. Přestává zdravě zatěžovat a používat mozek i tělo. Nastupují neměnné zákony Přírody. Nebudeme-li schopni tomu čelit, budeme se zákonitě vracet opět na začátek.
Uregulujeme se k smrti duchovní i fyzické, kdy se zákonitě, vždy projeví neměnné zákony Přírody. Ještě nám dává čas, ale moc ho už nezbývá na potřebné změny – hlavně v našich hlavách.
Žádné zákony a předpisy skutečnou demokracii nevybudují, nemohou, dokud nedokážeme výchovou a vzděláním obnovit vnitřní mravní zákon v nás. Vylučují takovéto obludné, nemravné mrhání penězi.