Dodnes jsme se hospodářsky, kulturně a mravně z vyhnání Německých Čechů nevzpamatovali a možná už vzpamatovat ani nedokážeme. Dokáže se země ještě pozvednout, nebo spadne nevratně na úplné dno mezi bezvýznamné země, ostatním k smíchu, či k pláči?
Páchaly se strašné zločiny. Nelze na ně zapomenout. Mohla za to ta vyháněná a i zavražděná batolata? Podobné osudy, jako byl osud tvého předka, zařídili čeští komunisté tisícům lidí jen o pár let později. Vyhnali jsme je proto ze země?
Jak nám dnes naši němečtí krajané mravně, hospodářsky a kulturně chybějí, stejně jako „páteř země“ naši sedláci. Agrární stranu komunisté zlikvidovaly, jako zlikvidovali SOKOL a jeho elitu, která zbyla po likvidaci nacisty a které se báli nejvíce.
Ale co se tady stalo před 81 lety, byl skutečně masakr. Stejně tak říkáme ‚odsun‘ Němců, jako kdyby jeli někam na výlet. V němčině tomu ale říkají ‚vyhnání‘, tedy něco násilného. Měli bychom mít odvahu událost nazvat pravým jménem.“
Až 90 000 smíšených manželství a více než 150 000 dětí se po roce 1945 ocitlo v hledáčku odsunu. V mnoha dobytčích vagonech odsunu se mluvilo česky. Čísla ukazují, že nešlo jen o jasně vymezenou menšinu, ale o společenský problém celé země.