Nikdo za tuto tragédii nebyl nikdy souzen. Gardisté a skuteční kolaboranti s nacisty po válce vstoupili do KSČ, stali se z nich vážení soudruzi. Vrahy zbavil odpovědnosti zákon 115/1946, který jejich čin zařadil do kategorie „Spravedlivá odplata“.
Aby se vyřešily případné národnostní problémy, byly ve smlouvě státy, které dostaly území, povinny přijmout tzv. smlouvu o ochraně menšin ohledně používání jazyka a kulturní autonomie. Ty z nějakého důvodu dodnes nebyly uplatněny.
V roce 1993 ruský Nejvyšší soud zrušil rozsudek nad Jánosem Esterházym a rehabilitoval ho. V České republice a na Slovensku dodnes nebyl rehabilitován - zůstává oficiálně válečným zločincem! Od roku 2008 je jeho portrét umístěn v sídle EP v Bruselu.
Především v dnešní válečné situaci prioritně usilují o dobré sousedské vztahy, podporují Maďary za hranicemi, jako dosud žádná jiná vláda. Koneckonců, Maďarsko je jedinou zemí na světě, která hraničí sama se sebou.
Vládnou nedobré mravy. Chybí nám skutečná elita. Existují hodnoty, které nelze koupit. Vytvářejí se vzděláním, výchovou, osobním příkladem a poctivou prací. Bez nich nemá lidský život smysl a národ právo na trvalou existenci.