Tentokrát jsem musel „zasahovat“ i jako tlumočník. Přijeli i Švýcaři, pomáhali nám v CH organizovat koncerty. Cimbálovou muziku Jaroslava Čecha znám už od roku 1989, kdy začala jezdit koncertovat i do Švýcarska pro krajany i Švýcary.
Nebýt tragické smrti Tomáše Bati před volbou presidenta ČSR, vyhrál by a Hitler by neměl šanci. Svoboda bez boje je jen jinou formou otroctví. Toho jsou si Ukrajinci dobře vědomi po zkušenostech v minulosti. Poučili se. Kdy se poučíme my?
Těla popravených byla bez pohřebního obřadu pochována na Novém veřejném hřbitově, kde odpočívá mnoho představitelů a bojovníků Maďarského povstání. Přísahu sloužit své zemi dodrželi a stvrdili vlastní krví. Čest jejich památce.
Polsko, Rumunsko a jistě i další země, mají tyto památníky, či muzea už dávno. Památník v Letech se vybudoval rychle, ale peníze na připomínání zločinů a zvěrstev komunistů, se nacházejí finance stále těžce, pokud vůbec…
Neubránil jsem se výčitkám, proč jsem Karla Vaše neudusil polštářem. Jak by mne asi soudila společnost, která tohoto masového vraha ochraňovala 50 let? Možná bych už tyto řádky nenapsal…