Věřme, že příště už bude více zvažovat použití veřejných peněz a že začnou podobně uvažovat i ostatní politici. Na mrhání penězi daňových poplatníků je veřejnost stále citlivá, po zkušenostech s praktikami komunistických papalášů.
Demokracie v ČR se liší od té v USA. Tam je jasné, kdo je kdo, kdo je placen z čích peněz, kdo zastupuje čí zájmy. „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“ neplatí pro české generály v záloze. Lobbisté se nemusí registrovat. Slouží sobě, ne vlasti.
V této knize jsou některé osoby, u kterých byla zachována původní jména, jsou známé z veřejného života, jehož se dobrovolně účastnily. Jména ostatních postav jsou smyšlená. Jakákoliv podobnost se žijícími lidmi a s jejich skutky je čistě náhodná.
Neštěstí mohou národu přivodit jiní. Ponížení si přivodí národ toliko svým vlastním jednáním. Vzdáti se své svobody znamená vzdáti se lidské důstojnosti, lidských práv, a dokonce svých povinností.
V Polsku se jeden z vysokých činitelů pokusil o sebevraždu, v Čechách je praxe přesně opačná – zlikviduje se konzul, který nechtěl víza prodávat a všichni ti, kteří to organizovali, tolerovali či o tom věděli, ale mlčeli, jsou odměněni pěknými posty.