Závěrečná slova otce nevinného jsou obžalobou české justice, policie a výzvou všem slušným lidem nebýt ke svému okolí a potížím druhých lhostejní. Snadno se to může přihodit každému, kdo příliš ohrožuje moc v její bezbřehé, nekontrolovatelné moci.
Schválili zákon „mravní zákon“, jak říkali. Trestal každého, kdo ho dodržoval za to, že ho dodržoval. Čím svědomitěji se jím člověk řídil, tím více trpěl. Čím víc ho šidil, tím lépe si žil. Jeho poctivost byla nástrojem sloužící nepoctivosti druhých.
„Stát a státní struktury nebyly budovány podle pevného plánu a v úctě k demokratickému systému hodnot. Policie je fatálně zkorumpovaná, justiční systém je dysfunkční, zemi ovládají mafie exekutorů, lichvářů a podvodníků,
Já bych, s dovolením, vyvěsil heslo „Nevolte nevládu“. Co by se stalo, kdyby se to stalo, to fakt nevím. Ale nějakou jiskřičku naděje by to snad mohlo… "Velikost člověka je v jeho rozhodnutí být silnější než jeho prostředí." Camusovské krédo
Kultura ve všech formách je vždy pravdivým obrazem stavu společnosti. Je na každém, jak k ní přispěje, čím navážeme na odkaz našich předků, co předáme našim potomkům a následovníkům.