„Pokud člověk ví, že jednal v zájmu sebe i společnosti a lidí, za které je odpovědný, nejlépe, jak dokázal, ví, že dokáže unést výsledky takového rozhodnutí, ať už jej bude veřejnost chválit, či jím opovrhovat.“ Tomáš Baťa
Neubránil jsem se výčitkám, proč jsem Karla Vaše neudusil polštářem. Jak by mne asi soudila společnost, která tohoto masového vraha ochraňovala 50 let? Možná bych už tyto řádky nenapsal…
Kvalita společnosti, tedy i života, je daná kvalitou občanské společnosti. Od časů Krále komiků se česká společnost nezměnila, jen jí přikryl nezřízený blahobyt, který stále více ničí lidský život a jeho přirozenost.
Ve světě, stavícím na neexistenci rozumu, vládě železné pěsti, znevýhodňování schopných, obětování nejlepších v zájmu nejhorších, v takovém světě se ti nejlepší musejí obrátit proti společnosti a stát se jejím úhlavním nepřítelem.
Maxim Ponomarenko je ukázkovým případem mravního kolapsu české společnosti a politických stran. Dokáže se společnost ještě takovým lidem a politickým stranám ubránit, nebo se stane jejich další bezbrannou obětí?