Maxim Ponomarenko je ukázkovým případem mravního kolapsu české společnosti a politických stran. Dokáže se společnost ještě takovým lidem a politickým stranám ubránit, nebo se stane jejich další bezbrannou obětí?
„Je nesporným porušením, že k vládě se stále přibírají lidé chabých mravů, lidé nepevní, nestálí, usilující jen o svůj prospěch. Z toho vyplývá nezbytný důsledek, že většině národů se daří špatně.“
Bezmenov už v roce 1984 radil: Neobchodujte se Sovětským svazem, neuznávejte bandu vrahů v jeho čele. Jeho cynický popis ruské války se Západem platí dodnes.
„Neplýtvej hněvem. Touha dosáhnout cíle je nutným předpokladem činu směřujícího k jeho dosažení. Čin je zase nutným předpokladem cíle, o který stojí za to usilovat.“
V posledních letech při nesčetných příležitostech prokázal, že je ochotným a oddaným přítelem Maďarska. Často navštěvoval naši zemi, pravidelně sloužil mše svaté v našich kostelech a promlouval k významným historickým událostem u nás.