"Orgie pokrytectví“ v naší zemi pokračují. S dědictvím totality jsme se nevypořádali. Její pohrobci pokračují ve zločinech. Také žijí bezpracně, v nezřízeném blahobytu, z práce druhých. Minulost neodpouští. V budoucnu nás vždy, nekompromisně dožene.
Není to jednoduché dilema, je to prastaré napětí mezi pravdou a sounáležitostí, mezi autenticitou a přijetím. Když promluvíte, když se odvážíte pojmenovat to, co ostatní popírají, riskujete, že budete vyřazeni. A ne vždycky jemně.
V této knize jsou některé osoby, u kterých byla zachována původní jména, jsou známé z veřejného života, jehož se dobrovolně účastnily. Jména ostatních postav jsou smyšlená. Jakákoliv podobnost se žijícími lidmi a s jejich skutky je čistě náhodná.
Doporučuji k přečtení a k zapamatování tučně zvýrazněný text, a především informace a názory Martina Mejstříka. Byl bych překvapen, kdyby tuto konferenci vysílala veřejnoprávní ČT v přímém přenosu, či alespoň o ní informovala.
Díky eurounijnímu neomarxistickému progresivismu společenské změny pozvolna akcelerují. Za 10 let už asi budeme vědět, zda Evropa zůstane tím, čím po staletí byla a nebo její obyvatelé budou vzývat islám, či se na východě utká s ruským medvědem.